Římskokatolická farnost Mikulovice u Vernéřova

Římskokatolická farnost
Mikulovice u Vernéřova
Kostel svatého Mikuláše v Mikulovicích
Kostel svatého Mikuláše v Mikulovicích
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Mikulovice u Vernéřova
Území farnosti
Mikulovice • Pavlov • Vernéřov
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost
Mikulovice u Vernéřova
Mikulovice čp. 1
Klášterec nad Ohří
432 01 Rašovice u Klášterce nad Ohří

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Kadaň
Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice50°23′34,8″ s. š., 13°13′31,8″ v. d.
Webové stránkywww.farnostkadan.cz
E-mailfarnost.kadan@dltm.cz
IČO61345326
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k září 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Mikulovice u Vernéřova (latinsky Niclasdorfium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Mikulovicích a okolí. Organizačně spadalo do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

První doložená farnost v místě existovala v letech 1360–1570. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1712. Od roku 1786 zde byla expozitura[2] spravovaná z fary v Klášterci nad Ohří. Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Kadaň.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1789 cap. expos. Jos. Jagsch, n. 28. 9. 1757 Tachau, o. 23. 12. 1779, † 29. 7. 1830
  • 1798 cap. expos. Richard. Abbt OFM, n. 13. 11. 1741 Prag., o. x.x. 1764, † 11. 8. 1824
  • 1825 cap. expos. Ioann. Gebhard, n. 29. 9. 1797 Duppau, o. 24. 8. 1821
  • 1836 cap. expos. Jos. Schmeisser, n. 27. 1. 1805 Leipa, o. 4. 8. 1830, † 20. 11. 1847
  • 1844 cap. expos. Anton. Tschochner, n. 26. 8. 1811 Sehlau, o. 3. 8. 1835, † 6. 11. 1875
  • 1848 cap. expos. Jos. Fischer, n. 12. 10. 1811 Neudorf., 3. 8. 1836
  • 1849 cap. expos. Joann. Hegenbarth, n. 11. 12. 1796 Güntersdorf., o. 24. 8. 1821, † 4. 2. 1870
  • 1852 cap. expos. Jos. Mittenzwei, n. 9. 9. 1820 Sporic., o. 25. 7. 1845, † 4. 6. 1860
  • 1861 cap. expos. Franc. Heger, n. 19. 12. 1821 Pahlet, o. 25. 7. 1846, † 9. 9. 1917
  • 1881 cap. expos. Jos. Löbel, n. 4. 5. 1846 Rissut., o. 19. 7. 1873, † 7. 3. 1924
  • 1884 cap. expos. Guil. Pabst, n. 6. 4. 1850 Minichhof, o. 18. 7. 1875, † 1. 12. 1923
  • 1888 cap. exposit. vacat
  • 1889 cap. expos. Hermannus Jaksch, n. 9. 6. 1853 Schaab., o. 17. 3. 1880, † 7. 6. 1935
  • 1894 cap. expos. Franc. Tobisch, n. 9. 11. 1865 Redenic., o. 16. 5. 1889, † 15. 4. 1934
  • 1896 cap. expos. Guilielm. Reinwarth, n. 7. 6. 1870 Maria- Sorg., o. 2. 7. 1893, † 31. 1. 1947
  • 1899 cap. expos. Rud. Fichtner, n. 27. 7. 1869 Kaaden, o. 17. 7. 1892, † 4. 6. 1931
  • 1903 cap. expos. Carol. Wohlrab, n. 23. 1. 1871 Niklasdorf., o. 5. 7. 1896, † 1. 6. 1944
  • 1905 cap. expos. Carol. Soukup, n. 27. 11. 1876 Prag., o. 15. 7. 1900, † 10. 2. 1967
  • 1914 cap. expos. Eug. Kinzer, n. 26. 12. 1869 Goy, o. 9. 4. 1899, † 17. 11. 1928
  • 1916 cap. expos. Franc. Pietschmann, n. 4. 2. 1882 Wölmsdorf., o. 15. 7. 1906, † 22. 3. 1935
  • 1923 cap. expos. vacat
  • 1924 cap. expos. František Kunz, n. 30. 4. 1896 Gabel a.d. A., o. 1. 9. 1918, † 28. 1. 1993
  • 1925 cap. expos. Jos. Bayer, n. 14. 11. 1881 Humwald, o. 14. 7. 1907
  • 1926 cap. expos. František Kunz, n. 30. 4. 1896 Gabel a.d. A.., o. 1. 9. 1918, † 28. 1. 1993
  • 1932 cap. expos. Car. Mühldorf, n. 19. 6. 1898 Ferbka, o. 25. 6. 1922, † 13. 11. 1970[3]
    • kolem r. 1940 Alois Langhans, n. 8. 5. 1902 Lindenau, o. 11. 7. 1926 Litoměřice, † 12. 12. 1985 Untermaiselstein.[4] Nejdříve působil jako kaplan v Kadani.[5] Poté byl farním vikářem v Mikulovicích u Vernéřova. Za II. světové války byl zatčen a dvakrát vyšetřován gestapem v Karlových Varech. Od 13. prosince 1940 do 6. dubna 1945 byl v koncentračním táboře v Dachau.[6] Po svém propuštění z Dachau působil v Německu, kde i zemřel.
  • 1941 cap. expos. Protas. Hobler OFM, n. 17. 5. 1913 Altstadt, o. 29. 6. 1936
  • 1. 12. 1941 exposit. Guilelm. Heisch, n. 7. 5. 1901 Fessenbach, o. 6. 7. 1939
  • 1. 8. 1945 Ferd. Stehle
  • 1. 9. 1947 Josef Bárta OFM
  • 1. 12. 1948 Vladimír Jindřich Řechka OFM
  • 6. 4. 1951 Frederic Prchala
  • 1. 11. 1959 Josef Vadovič
  • 1. 4. 1963 Miroslav Kubík
  • 1. 10. 1970 Jan Kozár
  • 1. 7. 1986 Miroslav Maňásek SDB
  • 1. 7. 1990 Jiří Kabát CSsR
  • 1. 2. 1991 Jozef Piroh
  • 1. 5. 1993 Petr Kubíček
  • 1. 1. 1994 Tomáš Pirný
  • 1. 3. 1996 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1.Kostel sv. MikulášeMikulovicebližší informace o bohoslužbách50°23′35″ s. š., 13°13′32″ v. d.do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][7][8] farnosti děkanství Kadaň25489/5-649 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q19602297)
Zaniklé sakrální stavby
2.Kaple Nejsvětějšího Srdce JežíšovaMikulovicenelze sloužitzbořená kaple[9]—
3.Kaple svatého KřížeVernéřovnelze sloužit50°24′21″ s. š., 13°13′24″ v. d.zbořená zámecká kaple[10]—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 411. 
  2. ↑ a b c MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 134. 
  3. ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  4. ↑ TEISTER, František J. Kněžský nekrolog z Rohru. [s.l.]: Opatství Rajhrad, 2017. 
  5. ↑ LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 23. 
  6. ↑ GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 98. (němčina) 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Mikuláše, Klášterec nad Ohří (Mikulovice u Vernéřova) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Mikuláše, Kat. území: Mikulovice u Vernéřova [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Kat. území: Mikulovice u Vernéřova [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – zámecká kaple sv. Kříže, Kat. území: Vernéřov [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce