Římskokatolická farnost Milešov

Římskokatolická farnost Milešov
	Farní kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	litoměřický
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	J.M. can. ICLic. Mgr. Józef Szeliga
Lokalizace farnosti
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost; Milešov
Území farnosti
	Milešov • Kocourov • Medvědice • Mlýnce • Páleč
Kontakt
Adresa sídla	Zahradní 32/2, Lovosice, 410 02, Česko
Souřadnice	50°32′17,16″ s. š., 13°56′30,48″ v. d.
Webové stránky	farnostlovosice.cz
E-mail	farnost.milesov@dltm.cz
Datová schránka	577gwtk
IČO	62769138
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Milešov (lat. Milleschovium^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Milešov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově.

Historie farnosti

Jediným pramenem, který zmiňuje existenci kostela v Milešově ve středověku, je až Topografie Království českého Jaroslava Schallera z roku 1787.^[2] V roce 1833 tuto informaci převzal v další topografii Čech Johann Gottfried Sommer. Ani jeden z autorů ovšem neuvádí zdroj svého sdělení. Protože žádný z relevantních středověkých a raně novověkých pramenů o kostele v Milešově nemluví, jedná se evidentně o Schallerův omyl. Nejstarší písemný doklad o lokalitě Milešov je z roku 1390.^[3] Do roku 1680 obstarávali duchovní správu Milešova a okolních vesnic kněží při kostele svaté Kateřiny v Medvědicích.

Farnost v Milešově existuje od roku 1680. Podnět k jejímu založení dal Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, známý jako obránce Vídně proti Turkům v roce 1683, který začal v roce 1669 ve vsi Mlýnce (dnes část Milešova) stavět Kostel svatého Antonína Paduánského. Kostel byl vysvěcen 1. září 1680 a stal se farním chrámem, zatímco medvědický kostel jeho filiálkou.^[4] Od roku 1680 byly také vedeny matriky.^[5]

Stávající územní rozsah farnosti byl stanovený už při jejím založení v roce 1680, tehdy zahrnoval všech pět vesnic patřících do milešovského panství. Stavba farní budovy v blízkosti kostela se nerealizovala. Duchovní správce až do roku 1886 bydlel v Milešově poblíž zámku v budově později označené popisným číslem 41.^[6] Okolo kostela také nebyl zřízen hřbitov, takže se pohřby farníků i nadále odbývaly v Medvědicích.

Až do roku 1804 obsazovali milešovskou faru řeholníci z dominikánského kláštera v Litoměřicích. Nepožívali ovšem titulu farář, nýbrž administrátor.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:^{[p 1]}

1680 Jos. Pfeifer O.P.
1696 Dominicus Jacobi O.P.
1704 Ambros. Hyacinth. Reichel O.P.
1754 Edmund. Rollepatz O.P.
1759 Hieronym. Haustetter O.P.
1759 Anton. Nechanický O.P.
1769 Albertus Koch O.P., † 31. 1. 1794
1794 Theod. Müller O.P.
1804 Jac. Ferd. Pruschwitz, † 21. 4. 1810
1810 Anton. Luft, n. 28. 2. 1772 Jirkov, o. 2. 8. 1802
1822 Vinc. Urban, n. 13. 1. 1790 Tuhaň, o. 12. 8. 1813
1831 Ign. Janka, n. 18. 7. 1792 Chomutov, o. 23. 8. 1818
1842 Jos. Schütz, n. 8. 8. 1799 Turnov, o. 24. 8. 1824, † 11. 5. 1864
1864 Jos. Hammer, n. 7. 4. 1817 Stolzenhain., o. 28. 7. 1844, † 30. 12. 1906
1879 par. vacat, admin. int. Wenc. Liessner
1879 Wenc. Lissner, n. 28. 8. 1844 Neudorf, o. 15. 7. 1868, † 1. 3. 1921
- 1890–1891 Rudolf Vrba, kaplan, n. 6. 10. 1860 Bělá p. Bezdězem, o. 1887, † 18. 10. 1939 Mladá Boleslav
1889 Anton. Dornaus, n. 24. 12. 1846 Ugest, o. 19. 7. 1873
1892 Jos. Zechel, n. 27. 7. 1862 Lobkowic., o. 22. 5. 1887
1905 Jos. Steffan, n. 9. 3. 1876 Arnau, o. 9. 7. 1899
1916 par. vacat, admin. interc. Venc. Born
1917 Josef Magiera, n. 16. 9. 1876 Podlesie (Sil.), o. 9. 6. 1900, † 8. 5. 1939
1. 5. 1924 Aug. Thiel, n. 10. 2. 1885 Althofnaß, o. 16. 7. 1911
27. 11. 1946 Albert Peterek
1. 7. 1986 Josef Batta
1. 11. 1993 Jiří Voleský, admin. exc. z Libochovic
1. 3. 1996 Józef Szeliga, admin. exc. z Libochovic
4. 11. 1996 Antoni Kośmidek, admin. exc. z Lovosic
2005 Pavel Mikeš, admin. exc. z Lovosic
15. 9. 2011 Roman Karol Depa, admin. exc. z Lovosic
1. 9. 2019 Józef Szeliga, admin. exc. z Litoměřic^[7]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[5]^[8]

Milešov (Mileschau^{[p 2]})
Kocourov (Katzauer^{[p 2]})
Medvědice (Nedwieditsch^{[p 2]})
Mlýnce (Leinitz^{[p 2]})
Páleč (Palitsch^{[p 2]})

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel sv. Antonína Paduánského	Milešov	bližší informace o bohoslužbách	50°32′17″ s. š., 13°56′30″ v. d.	farní kostel	39844/5-2185 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.	Kostel sv. Kateřiny	Medvědice	bližší informace o bohoslužbách	50°31′1″ s. š., 13°55′33″ v. d.	filiální kostel	43648/5-2178 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3.	Kaple	Milešov	bohoslužby příležitostně	50°32′11″ s. š., 13°56′4″ v. d.	výklenková kaple	25852/5-2187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4.	Kaple	Kocourov	bohoslužby příležitostně	50°31′28″ s. š., 13°56′30″ v. d.	obecní kaple	—
5.	Kaple	Páleč	bohoslužby příležitostně		obecní kaple	—
Oratorium
6.	Kaple sv. Josefa Kalasanského	Milešov (zámek)	bližší informace o bohoslužbách	50°32′25″ s. š., 13°56′11″ v. d.	zámecká kaple (modlitebna)	32118/5-2186 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Lovosice, jehož součástí je i farnost Milešov, která je tak spravována excurrendo.

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 410.
↑ SCHALLER, Josef František Jaroslav. Topographie des Königreichs Böhmen. Fünfter Theil, Leitmeritzer Kreis Kreis. Praha: [s.n.], 1787. 308 s. S. 112.
↑ FRIEDRICH, Gustav (ed). Archiv český 31 – první kniha provolací desek dvorských. Praha: Domestikální fond český, 1921. 496 s. S. 16–17.
↑ PÁTEK, Jakub (ed.). Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filosofická fakulta UJEP, 2015. 270 s. ISBN 978-80-7414-775-3. Kapitola Martin Barus: Dějiny duchovní správy Milešova, s. 92–93. (Dále jen Pátek 2015)
↑ ^a ^b Macek, s. 135.
↑ Pátek 2015, s. 93.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

Literatura

Barus, Martin, Shodné a rozdílné v dějinách farností Sutom a Milešov, in: Poohří 5, sborník z konference konané v Litoměřicích 16. a 17. října 2014, Litoměřice 2015, s. 71–99.

Související články

Externí odkazy

	Farnost Kostomlaty pod Milešovkou
Farnost Radovesice		Farnost Velemín
	Farnost Milešov

	Farnost Sutom

[latina-7] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-10] Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 410.

[2] SCHALLER, Josef František Jaroslav. Topographie des Königreichs Böhmen. Fünfter Theil, Leitmeritzer Kreis Kreis. Praha: [s.n.], 1787. 308 s. S. 112.

[3] FRIEDRICH, Gustav (ed). Archiv český 31 – první kniha provolací desek dvorských. Praha: Domestikální fond český, 1921. 496 s. S. 16–17.

[4] PÁTEK, Jakub (ed.). Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filosofická fakulta UJEP, 2015. 270 s. ISBN 978-80-7414-775-3. Kapitola Martin Barus: Dějiny duchovní správy Milešova, s. 92–93. (Dále jen Pátek 2015)

[Macek-5] Macek, s. 135.

[6] Pátek 2015, s. 93.

[archiv-8] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[9] Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[p 1]

[7]

[8]

[p 2]

Navigation

Navigace

Tématické portály