Římskokatolická farnost Osečná

Římskokatolická farnost Osečná
Mariánský sloup a farní kostel sv. Víta na náměstí v Osečné
Mariánský sloup a farní kostel sv. Víta
na náměstí v Osečné
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátliberecký
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická
farnost Osečná
Území farnosti
Břevniště • Druzcov • Chrastná • Janův Důl • Kotel • Lázně Kundratice • Podvrší • Osečná • Vlachové • Zábrdí
Kontakt
Souřadnice50°41′39,84″ s. š., 14°55′17,04″ v. d.
Údaje v infoboxu aktuální k 2/2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Osečná (lat. Oschicium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Osečná a v jeho okolí. Centrem farnosti byl kostel svatého Víta v Osečné.

Historie farnosti

Středověká farnost (plebánie) existovala již před rokem 1350. Matriky jsou vedeny od roku 1622. Znovu ustanovena byla od roku 1686.[2]

Ke dni 31. prosince 2024 byla farnost na základě rozhodnutí litoměřického biskupa Stanislava Přibyla sloučena[p 1] do farnosti – děkanství Český Dub, která se tak stala nástupnickou farností.[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 2]

Faráři v Osečné před reformací

  • 1363 Bernard Beránek[4] (Bernardus[5]), 1. známý osečenský farář, † na podzim 1363
  • 1363 Konrád Kuneš[4] (Conradus[5]), tohoto faráře pocházejícího z Turnova dosadil a uvedl do úřadu Vaněk z Vartenberka, † zemřel v listopadu 1363 po několikadenním pobytu v Osečné
  • 29. 11. 1363 Hašek z Loženic[4] (Hrzek[5]), kterého dosadil Vaněk z Vartenberka a uveden byl do úřadu svébořickým farářem,[4] † 1371[5]
  • 1371–1380[5] Jakub ze Solce[4] (Iacobus), † 1380[5]
  • 1380[5] Martin z Ploškovic[4] (Martinus),[5] † v lednu 1392
  • 1. 4. 1392 Mikuláš z Kamenice[4] (Nicolaus[5]), kterého dosadil Petr z Vartenberka[4]
  • 1401–1427 Albertus ze Stvolínek, † 1427
  • 1427 Wenceslaus[5]

Protestantští duchovní za období reformace

  • 1565–1578 Michal Tielenius ze Svidnice, za jehož úřadování položil majitel děvínského panství Karel z Biberštejna základní kámen ke stavbě nového farního kostela v Osečné (dřívější kostel byl dřevěný s kamennými základy)
  • 1578–1592 Baltazar Lindener
  • 1592–1605 Jáchym Engelmann
  • 1605–1608 Melchior Hornig, o kterém se zmiňuje v dopise Kryštof Scholze (vrchnostenský písař v Hořicích), který obdržel 1605 osečenský kantor a městský písař Thomas
  • 1609–1612 Jáchym Büchel, který se v roce 1612 přesídlil do České Lípy, kde za několik týdnů zemřel. Jeho vdova Alžběta obdržela dle kostelních účtů z roku 1612 5 kop a 5 grošů jako náhradu za v Osečné zanechané dříví, hnůj a seno – tyto věci převzal později jeho nástupce.
  • 1613–1624 M. Kryštof Ziegler, který vykonal cestu do Drážďan a k tomu účelu mu bylo vyplaceno na příkaz vrchnostenského hejtmana Jana Trinckého z kostelního jmění 10 kop grošů; v roce 1613 nastoupil v Osečné nový kantor Bedřich Pfaff; roku 1624 byli v celých Čechách vypovězeni protestantští duchovní a mezi nimi též M. Kryštof Ziegler – osečenský kostel byl úředně zapečetěn[4]

Římskokatoličtí kněží po reformaci

  • 1627–1632 M. Adam Balthazar, kterému byl jakožto děkanovi farní kostel v Osečné přidělen jako filiální, hlavní jeho sídlo římskokatolického děkana bylo v Českém Dubě
  • 1633–1656 M. Martin Cuculus, děkan v Českém Dubě a pak v Mnichově Hradišti
  • 1657–1660 M. Vít Hofrichter, františkán z kláštera Marie Sněžné v Praze, děkan v Českém Dubě
  • 1660–1662 Jan Kryštof Schweiger, františkán, děkan v Českém Dubě
  • 1663–1668 Jan Václav Kozojedský ze Smidár, který založil v roce 1663 nejstarší, až do 21. století zachovanou farní matriku v Osečné
  • 1669–1674 Jan František Tischler, děkan v Českém Dubě. Půjčil a pak daroval obci Osečná 40 zlatých na stavbu radnice v Osečné. Za děkana byly v roku 1682 v Osečné a Hodkovicích zřízeny samostatné kolatury a obsazeny novými faráři.
  • 1686–1700 Josef Becker[4] (Casparus Boeckert[5]), farář v Osečné, † 23. prosince 1700
  • 1701–1733 František Xaverský Richter, farář z Chrastavy. Za jeho půdobení na farním úřadě byly roku 1730 pořízeny sochy na náměstí v Osečné, † 12. května 1733 ve věku 63 let.[4]
  • 1733–1749 (1724 Zacharias Paul[5]) Zachariáš Paul, farář v Osečné, narozen v Českém Dubě
  • 1750–1771 Karel Schmid[4] (1765 Carolus Borr. Schmidt[5]), narozen v Praze, † 22. května 1771 v nemocnici milosrdných bratří v Praze
  • 1771–1775 Josef Brouček[4] (Josephus Bauczek[5]), narozen v Lanškrouně, † 25. května 1775 v Osečné ve věku 39 let
  • 1775–1792 Václav Miksch, farář v Osečné, † 10. února 1792[4] († 12. února 1792[5]) ve věku 68 let[4]
  • 1792–1796 Jan Gube[4] (Ioann. Gaube[5]), jezuita, narozen v Liběšicích
  • 1796–1806 Josef Simm, narozen v Českém Dubě,[4] † 23. října 1808
  • 1809 Philipp. Kopal, † 24. 3. 1809
  • 1810[5]–1819 Leopold Ranz[4] (Leopoldus Rantz[5]), farář v Osečné, dříve c. k. polní kaplan a kazatel v Litoměřicích, † 15. června[4] (15. července[5]) 1819 v Osečné[4]
  • 1819 par. vacat, coop. Car. Bergner[5]
  • 1820–1826 Josef Rusch, narozen 15. března 1771 v Litoměřicích,[4] vysvěcen 24. února 1794,[5] za něho vypukl na osečenské faře požár, při kterém shořelo dalších mnoho budov,[4] † 26. 10. 1856[5]
  • 1826–1831 Michal Grund, narozen 9. dubna 1788 Grulich., vysvěcen 23. srpna 1812,[5] založil farní pamětní knihu, bydlel s kaplanem Josefem Richterem v čp. 72, † 4. srpna 1843 jako farář v Hodkovicích
  • 1831–1870 Josef Richter, narozen 9. října 1796 Tollensteinens., vysvěcen 27. srpna 1825,[5] nejprve byl administrátorem, od 1. prosince 1831 farářem a od roku 1849 děkanem v Osečné. Za jeho úřadování koupil kníže Rohan ze Sychrova od dolnorakouského náboženského fondu panství Český Dub a daroval farnímu kostelu v Osečné nové varhany za 400 zl., † 7. dubna 1870[4] († 27. dubna 1870)[5]
  • 1871 Josef Alois Kouble, n. 3. 8. 1825 Boskov, o. 25. 7. 1849, † 7. 7. 1886
  • 1874 par. vacat, admin. int. Joann. Bernard[5]
  • 1874–1875 Jan Holý, narozen 20. července 1818[4] Hochstadium, vysvěcen 25. července 1843,[5] přeložen roku 1875 do Vlastibořic,[4] † 6. října 1895[5]
  • 1875–1903 Josef Fischer, narozen 13. ledna 1833 v Tanvaldu, vysvěcen 25. července 1857, od roku 1903 působil v Turnově, † 10. dubna 1918
  • 1904–1918 Josef Mansfeld[4] (Mannsfeld), narozen 1. července 1861 Karlův Vrch,[5] nebo 1. června 1863 v Jemnikách u Mladé Boleslavi,[4] vysvěcen 16. května 1886,[5] † 3. května 1918[4]
  • 1918–1922 Petr Bichler, narozen 8. dubna 1882 Welschbillig (G.), vysvěcen 14. července 1907, v roce 1922 přeložen jako děkan z Osečné do Vratislavic, † 18. května 1952
  • 1922–1934 Jan Röttig, narozen 26. dubna 1888 Georgswalde, vysvěcen 14. července 1912, † 30. srpna 1934
  • 1934–1935 par. vacat, admin. interc. Josef Richter,[5] dříve kaplan v Rumburku[4]
  • 1. 9. 1935 Václav Rönelt, narozen 1. března 1888 Taucherschin, vysvěcen 13. července 1913, jako děkan odešel dobrovolně s odsunem německých obyvatel do Bavorska, † 23. října 1960
  • 2. 9. 1946 Jan Padrta, vykonával duchovní správu a bohoslužby v Osečné, následně byl děkanem v Českém Dubě, pak v Mnichově Hradišti
  • 1. 8. 1954 Václav Marvan
  • 15. 6. 1955 Josef Matura, admin. exc.
  • 27. 3. 2012 Miroslav Maňásek, admin. exc.,[5] od 1. 4. 2023 – 31. 12. 2024 admin. exc. in spiritualibus, narozen 17. 3. 1958
  • 1. 4. 2023 – 31. 12. 2024 Michael Koudelka, trvalý jáhen, admin. exc. in materialibus, narozen 5. 6. 1972[6]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náležely území obce:[2][7]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1.Kostel sv. VítaOsečnábližší informace o bohoslužbách50°41′40″ s. š., 14°55′17″ v. d.farní kostel[2][8]21386/5-4402 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Josefa[p 4]Druzcovbližší informace o bohoslužbách50°43′15″ s. š., 14°55′29″ v. d.obecní kaple[2][9]32894/5-4221 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zaniklé objekty
3.Kaple sv. ProkopaBřevništěNelze sloužitzbořená kaple[2]—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházely i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Patří mezi ně křížová cesta na Kotelském vrchu poblíž obce Kotel. V roce 2015 došlo k opravě kaple Božího hrobu, která je součástí křížové cesty, a kterou následně požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. V pátek 15. června 2018 byla křížová cesta na Kotelském vrchu po opravě znovu požehnána generálním vikářem Martinem Davídkem.[10]

Galerie

  • Římskokatolická farnost Osečná
  • Mariánský sloup v Osečné
    Mariánský sloup v Osečné
  • Kříž v Zábrdí z roku 1830
    Kříž v Zábrdí z roku 1830
  • Kaple v Zábrdí u Osečné
    Kaple v Zábrdí u Osečné
  • Kaple sv. Anny, jihovýchodně od obce Kotel
    Kaple sv. Anny, jihovýchodně od obce Kotel

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V souladu s § 4, odst. 3 zák. č. 3/2002 Sb., v souladu s oprávněním stanoveným § 1 kán. 381 CIC a § 2 kán. 515 CIC a po projednání v kněžské radě.
  2. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  3. ↑ a b c d e f g h i j Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  4. ↑ Klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1832 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412. 
  2. ↑ a b c d e Macek, s. 151-152.
  3. ↑ 19. Sloučení farností. ACEL. 2025, čís. 1, s. 11. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac HAUZER, Jiří. Představitelé kostela sv. Víta v Osečné [online]. Městský úřad Osečná [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  6. ↑ BAXANT, Jan. Personalia. Acta Curiae Episcopalis Litomericensis (ACEL). Března 2023, čís. 3, s. 17. 
  7. ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Víta, Osečná [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Josefa, Druzcov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ DAVÍDKOVÁ, Milena. Požehnání opravené křížové cesty na Kotelském vrchu [online]. Biskupství litoměřické, 2018-06-16 [cit. 2018-06-17]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Zábrdí-kaplička.JPG
Autor: Keplik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Oschitz (1).jpg
Autor: Björn Ehrlich, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Osečná.jpg
Autor: Centipede, Licence: CC BY-SA 3.0
KSt Vítus church it town square of Osečná, Liberec District, Czech Republic
Kaplička svaté Anny, Kotel.JPG
Autor: Martin Mašek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Osečná, Druzcov, chapel.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Josefa v Druzcově, části Osečné
Zabrdi-krucifix.jpg
Autor: Keplik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Osecna.jpg
Autor: Björn Ehrlich, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: