Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná

Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná
Farní kostel sv. Jakuba Většího
Farní kostel sv. Jakuba Většího
Základní údaje
Církevřímskokatolická
DěkanátOstrava
Diecézeostravsko-opavská
ProvincieMorava
AdministrátorP. Mgr. Ing. Jiří Schreiber
Území farnosti
Děhylov • Dobroslavice • Martinov • Plesná (Nová a Stará)
Kontakt
Adresa sídlaDobroslavická 40
725 27 Ostrava Plesná
Datová schránkayynjckj
IČO48808997
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná (dříve též Římskokatolická farnost Plesná nebo Stará Plesná) je farnost římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.

Plesná patřila v 13. století (doloženo 1255 a 1261) k majetku kláštera ve Ždáru nad Sázavou, není však jisté, zda tento klášter zde založil farnost zmiňovanou prvně roku 1450 (tehdy byl farářem Stanislav, po jehož smrti paní Kateřina z Čochendorfu navrhovala Mikuláše Adama z polské poznaňské diecéze).[1] Nejpozději v době, kdy statek získal protestantský rod Cikánů ze Slupska (1607), byla farnost luteránská a v Plesné jsou počátkem 17. století doloženi protestantští kazatelé.[2]

Po třicetileté válce zůstal statek Dobroslavice, k němuž Plesná patřila, až do roku 1654 v rukou evangelické vrchnosti Cikánů ze Slupska. Veřejné nekatolické bohoslužby se sice konat nemohly, lidé se k nim však scházeli neveřejně, jak vyplývá ze zprávy faráře z Velké Polomi Jana Ludvíka Rusinovského z roku 1639, který se nabízel opuštěnou a zpustlou farnost „z čiré pastýřské horlivosti“ převzít.[1] Podle zprávy opavského děkana z roku 1652 drželi Cikánové kostel zavřený a neumožňovali v něm katolické bohoslužby.[1] V roce 1654 byl po smrti Václava Fridricha Cikána ze Slupska zadlužený statek převzat opavskými stavy,[3] ale farnost nebylo pro nedostatek obživy pro kněze možné obnovit, a Plesná proto byla přičleněna k farnosti Hlučín, v letech 1671–1686 k farnosti Velká Polom a poté opět k Hlučínu až do roku 1780, kdy byly hranice farností zarovnány podle nových rakousko-pruských hranic.[1] Tehdy byla z území hlučínské farnosti na pravém břehu Opavy vytvořena, resp. obnovena farnost se sídlem v Plesné, kde byl i záhy vystavěn nový kostel (1783–1787) a fara (1791).[1]

Patronát farnosti vykonávala od nejstarších zpráv vrchnost, totiž majitelé panství Dobroslavice.[1]

V roce 1859 žilo ve farnosti 2634 římských katolíků (vedle dvou evangelíků a 12 židů).[1]

Obvod farnosti ve středověku a raném novověku není přesně znám. Po znovuzřízení farnosti roku 1780 k němu připadly vesnice do té doby přifařené k Hlučínu, které zůstaly po sedmileté válce v Rakousku, totiž Stará a Nová Plesná, Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec.[1] V roce 1931 byly od farnosti odloučeny Jilešovice, které připadly k farnosti Háj ve Slezsku, a roku 1948 Pustkovec, který přešel k farnosti Poruba.[2]

Území pozdější farnosti Plesná patřilo v 17. století k děkanátu Opava, od roku 1686 k děkanátu Hlučín až do roku 1780, kdy byla nově vzniklá farnost přidělena k děkanátu Bílovec. U toho zůstala do roku 1952, kdy byla při nové organizaci děkanátů navazující na správní reformu z roku 1949 přidělena k děkanátu Hlučín; teprve poté, co roku 1976 obec Plesná integrovala k Ostravě, byla i farnost přidělena k děkanátu Ostrava (do roku 1978 děkanát Moravská Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[1][4][5]

Farním kostelem je kostel svatého Jakuba Většího (Staršího) ve Staré Plesné. Je to barokní stavba z let 1783–1787 postavená nákladem patrona (vrchnosti) poblíž nezachovaného původního dřevěného kostela.[2] Na místě dřívějšího kostela zůstala zděná kaple s hrobkou rytířů Czaderských, poblíž kostela se nacházejí další tři stylově příbuzné kapličky a hřbitov.[6][7]

Kromě farního kostela se bohoslužby rovněž konají pravidelně:[8]

  • v novogotické kapli svatého Jana Nepomuckého v Dobroslavicích, postavené roku 1896 na místě, kde předtím stála zvonice a dochovaná socha téhož světce;[9]
  • v barokní kapli Navštívení Panny Marie v Děhylově z roku 1726, kterou vystavěl vlastním nákladem zdejší občan Matěj Chyla a která byla vysvěcena 9. září 1728.[10][1]

V Martinově na náměstí se nachází kaple (zvonice) z roku 1931, na místě starší dřevěné.[11]

Faráři v Plesné

Duchovní správci plesenské farnosti:[1][2][7]

  • před 1450–1453 Stanislav
  • 1453–? Mikuláš Adam, z poznaňské diecéze
  • 1. pol. 16. stol. Matěj
  • 1. pol. 16. stol. Blažej
  • 1. pol. 16. stol. Valentin
  • počátek 17. století Jakub, evangelík
  • počátek 17. století Ondřej Hrnčíř (Figuli) z Bílska, evangelík
  • 1780–1820 Jan (Karel?) Buček (do 1784 administrátor)
  • 1820–1833 Johann Schnirch
  • 1833–1839 Jakub Kožaný
  • 1839–po 1859 Constantin Stieber
  • po 1859–1862 Antonín Klimeš
  • 1862–1891 František Ječmínek
  • 1891–1916 Antonín Trnkal
  • 1916–1945/1950 Stanislav Dufalík
  • 1950–1972 Vavřinec Mitáček
  • ?–1986 Josef Krakovič
  • Josef Bystřický
  • od 2002? Jiří Schreiber (do 2008 administrátor)

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 228–230. (německy) 
  2. ↑ a b c d Kostel svatého Jakuba [online]. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná, 2010 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 753. 
  4. ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
  5. ↑ BYSTŘIČAN, Josef. Dějiny Farnosti Porubské ve Slezsku. Polská Ostrava: nákladem vlastním, 1903. 50 s. Dostupné online. S. 17. 
  6. ↑ Historie obvodu Plesná [online]. Ostrava: Úřad městského obvodu Plesná, rev. 2011-12-11 [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ a b Soupis veškerých památek v Čechách, n Moravě a ve Slezsku: Plesná – kostel [online]. Lenoch Jaromír [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bohoslužby [online]. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná, 2010 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kaple Dobroslavice, zasvěcená Janu Nepomuckému [online]. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná, 2010 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kaple Navštívení Panny Marie v Děhylově [online]. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná, 2010 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Martinovské náměstí [online]. Ostrava: Úřad městského obvodu Martinov, 2008 [cit. 2013-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-22. 

Média použitá na této stránce

Plesná kostel.JPG
Autor: Ladin, Licence: CC BY 3.0
Kostel sv. Jakuba v Plesné