Římskokatolická farnost Ostrava-Poruba

Římskokatolická farnost Ostrava-Poruba
Farní kostel svatého Mikuláše v Ostravě-Porubě
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Děkanát	Ostrava
Diecéze	ostravsko-opavská
Provincie	Morava
Farář	Mons. Josef Gazda
Území farnosti
Poruba • Vřesina
Kontakt
Adresa sídla	Nábřeží SPB 59/1, Ostrava Poruba, 708 00
Datová schránka	g8ruy3a
IČO	45210021
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Ostrava-Poruba je farnost římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.

Je pravděpodobné, že kostel stával v Porubě již při lokaci ve 13. století, ale zpráva o údajném náhrobním kameni Adama z Kornic, dokládajícího existenci kostela k roku 1300, je značně pochybná.^[1][2] Doložena není ani další v literatuře uváděná zpráva o faře k roku 1415. Nejstarší spolehlivá zmínka o existenci kostela i farnosti v Porubě je tedy z roku 1491, kdy je v záznamech olomoucké biskupské konzistoře zmiňován nejmenovaný porubský farář.^[3][1]

Z dalšího období chybějí po určitou dobu zprávy; v 16. století zde patrně zvítězila reformace a k roku 1615 je doloženo, že v Porubě působil zřejmě luteránský kněz Jakub Sekulský.^[1][4] Ještě dlouho po třicetileté válce byl farní majetek zabrán a majitelé panství i poddaní se zdráhali platit faráři odvody; v této době byla farnost spravována z okolních farností Velká Polom a Hlučín, k roku 1650 se uvádí vrchností (paní Annou Vaneckou z Jemničky) dosazený kněz, který však byl církví považován jen za administrátora. Souvislá řada porubských farářů začíná až roku 1661 Štěpánem Valentinem Pavlendou.^{[1] [5]}

Venkovská porubská farnost, od níž se již v první polovině 19. století oddělila industrializovanější území podél Odry, prodělala v 50. letech 20. století zásadní proměnu, kdy se z nevelké vesnice stalo rychle jedno z největších sídlišť v Československu a i farnost se stala počtem obyvatel jednou z největších. Komunistický režim však potlačoval římskokatolickou církev a neumožnil ani racionalizaci duchovní správy, ani zřizování nových bohoslužebných míst. Přesto se v porubské farnosti udržel dosti čilý náboženský život, který po roce 1989 našel výraz i ve skutečnosti, na poměry polistopadové České republiky unikátní, kdy v jediné farnosti byly vystavěny tři nové kostely: svatého Antonína Paduánského ve Vřesině, svatého Cyrila a Metoděje v Pustkovci a svaté Hedviky Slezské v Krásném Poli.^[6][7]

V roce 1859 žilo ve farnosti 2330 římských katolíků (vedle šesti evangelíků a 18 židů).^[1]

Obvod farnosti tvořily již v barokní době kromě vesnice Poruba vesnice Třebovice a Vřesina, od 11. prosince 1783 také celý Svinov, jehož větší část (tzv. Velká strana na pravém břehu Porubky) patřila do té doby k farnosti Klimkovice.^[3][8][9] V Třebovicích vznikla samostatná farnost roku 1905 a roku 1931 se od Poruby oddělila i nová farnost Svinov. Naopak v roce 1948 byl k porubské farnosti připojen Pustkovec^[6] a roku 1999 Krásné Pole^[10]. S účinkem od 1. ledna 2007 však byla z porubské farnosti vydělena nová farnost Ostrava-Pustkovec, k níž vedle Pustkovce připadlo i Krásné Pole, a v obvodu porubské farnosti zůstaly jen Poruba a Vřesina.^[11]

Farnost Poruba patřila v 17. století k děkanátu Opava, od vzniku děkanátu Hlučín roku 1671 pak k němu až do roku 1780, kdy byla přidělena k děkanátu Bílovec. U toho zůstala až do reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963, kdy byla přidělena k děkanátu Moravská Ostrava (později Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.^[1][12][13]

Farním kostelem je kostel svatého Mikuláše v centru původní vsi Poruba, s pozdně gotickými základy, ale v současné podobě je výsledkem podstatné pozdně barokní přestavby v letech 1787–1796.^[14][1] Při kostele byla od roku 1709 zřízena kaple svatého Antonína Paduánského, k níž byly konány poutě. Ty byly zrušeny za Josefa II. a kaple byla přestavěna na sakristii kostela při zmíněné přestavbě, sv. Antonín však zůstal patronem Vřesiny.^[15]

Ve Vřesině je filiální kostel svatého Antonína Paduánského, novodobá stavba z let 1997–1998, vysvěcená dne 13. června 1998.^[14]

Kromě těchto dvou kostelů se bohoslužby pravidelně konají též ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.^[16][1]

Stávajícím farářem porubské farnosti je od roku 1990 P. Josef Gazda, od roku 2000 zároveň ostravský děkan a od roku 2006 držitel titulu Monsignore.^[17][18]

Porubští faráři

Duchovní správci porubské farnosti:^[19]

• 1615 Jakub Sekulsky (luterán)
• 1650 Johann Mednianowsky, administrátor
• 1661–1681 Štěpán Valentin Pavlenda
• 1681–1698 Stanislav František Thomides
• 1698–1703 Matěj Ignác Balcar
• 1703–1734 Petr Pavel Brožek
• 1734–1751 František Kocziga
• 1751–1767 Josef Jan Adamec
• 1767–1777 Jan Tichý
• 1777–1781 Jiří Blažej
• 1781–1818 Ignác Lusar
• 1818–1848 František Knopp
• 1849–1871 Ferdinand Springer
• 1872–1900 Augustin Košaný
• 1901–? Josef Bystřičan

---

• 1969–1972 Alois Gillig
• 1973–? Karel Vlček
• –1990 Bárta
• od 1990 Josef Gazda

Reference

Externí odkazy

• Stránky farnosti
• Dějiny farnosti porubské ve Slezsku od Josefa Bystřičana (1903)