Římskokatolická farnost Počaply u Terezína
Římskokatolická farnost Počaply u Terezína | |
---|---|
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Vikariát | litoměřický |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Administrátor excurrendo | J.M. can. ICLic. Mgr. Józef Szeliga |
Lokalizace farnosti | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Římskokatolická farnost Počaply u Terezína | |
Území farnosti | |
Počaply • České Kopisty • Travčice • Zádušníky | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Mostecká 225/5, Litoměřice, 412 01, Česko |
Souřadnice | 50°31′21,36″ s. š., 14°11′55,68″ v. d. |
farnost | |
Datová schránka | urafazz |
IČO | 62768981 (VR) |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolická farnost Počaply u Terezína (lat. Poczaplium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Počaply a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vojtěcha v Počaplech u Terezína.
Historie farnosti
První písemná zmínka o farní lokalitě pochází z roku 1262. Již před rokem 1352 zde byla plebánie, inkorporovaná Břevnovskému klášteru benediktinů v Praze. Matriky jsou vedeny od roku 1664.[2]
Při biskupské návštěvě farnosti v roce 2009 celebroval v hlavním farním kostele sv. Vojtěcha Mons. Jan Baxant pontifikální mši svatou podle misálu Jana XXIII. z roku 1962. Stal se tak po 40 letech prvním českým biskupem, který sloužil tradiční mši svatou, na žádost duchovního správce P. Radima Valíka, OSB.
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]
- 1. 5. 1660 Michael Kusche OSB; † 27. 9. 1681
- 28. 4. 1665 Simon Franciscus Wanizik (Vančík) OSB; * Královo Pole, † 15. 3. 1677 Rajhrad
- 1. 9. 1669 Ludovicus Meisner OSB; † 1. 9. 1680
- 1. 3. 1670 Gregorius Auling OSB; † 13. 09. 1680
- 24. 3. 1671 Wenc. Horatius (Horák) OSB; † 6. 12. 1687 Břevnov
- 21. 10. 1683 Franciscus Cesar OSB; † 23. 7. 1702
- 1702 par vacat, admin. Bernard Patzelt OSB; † 25. 6. 1726
- 4. 10. 1702 Lambert Zach OSB; † 23. 12. 1735
- 28. 7. 1703 Adamus Küntzel OSB; † 23. 12. 1713
- 20. 9. 1706 Lambert Zach OSB; † 23. 12. 1735
- 23. 5. 1709 Hermannus Richter OSB; † 7. 7. 1730
- 3. 7. 1715 Aemilian Vogt OSB; † 31. 5. 1750
- 4. 11. 1721 Othmar Borzek OSB; † 8. 6. 1757
- 3. 5. 1722 Aemilian Vogt OSB; † 31. 5. 1750
- 30. 6. 1723 Balthasar Schuch (Such) OSB; † 17. 12. 1742
- 9. 8. 1727 Ioachim Hůlek OSB; † 20. 1. 1733
- 18. 12. 1731 Aemilian Vogt OSB; † 31. 5. 1750
- 1. 6. 1733 Leopoldus Heintz OSB; † 2. 4. 1740
- 3. 4. 1740 Bartholomeus Jankovský OSB; † 12. 3. 1760
- 22. 4. 1743 Ioann. Nep. Pfeiffer OSB; † 23. 1. 1773
- 22. 1. 1750 Clemens Marcatius OSB; † 28. 3. 1759
- 1. 6. 1754 Sigismund Gabert OSB; † 23. 4. 1767
- 4. 5. 1767 Beda Sartorius OSB; † 21. 1. 1786
- 25. 5. 1770 Hermannus Schneider OSB; † 10. 5. 1787
- 8. 6. 1774 adm. Beda Sartorius OSB; † 21. 1. 1786
- 16. 5. 1783 adm. Leander Schiffer OSB; † 29. 6. 1806 Počaply, čp. 1 ve věku 56 let
- 1784 Leander Schiffer OSB; † 29. 6. 1806 Počaply, čp. 1 ve věku 56 let
- 1806 par. vacat, admin. Aegidius Sexfeter OSB; † 13. 12. 1810
- 20. 11. 1806 arcibiskupský notář Clement Strašil OSB; † 18. 4. 1829 Počaply, čp. 1 ve věku 80 let
- 1829 adm. Augustin Stanislav Tomek OSB; * 23. 1. 1801 Nové Město; o. 10. 8. 1828; † 14. 3. 1848 Orlová
- 10. 6. 1829 ThDr. Anselm Otto OSB; † 11. 4. 1855
- 1. 9. 1851 Chrysostomus Wenzel Maleček OSB; * 4. 2. 1800 Podmokly, o. 14. 8. 1826, † 21. 10. 1880
- 1. 9. 1872 Christinus Franz Plodek OSB; * 25. 4. 1840 Rzy, o. 31. 7. 1864, † 10. 4. 1897 Metličany
- 8. 11. 1885 Cyril František Xav. Kaněra OSB; * 6. 9. 1840 Radechov, o. 31. 7. 1867, † 7. 11. 1910 Police nad Metují (autor spisů: „Pamětnosti farní osady Polické nad Metují“ vydané v roce 1872 v Polici, 86 s. a „Farní osada sv. Vojtěcha v Počaplích“ vydané v roce 1900 v Terezíně, 338 s.)
- 11. 11. 1900 Ambros Wenzel Kozler OSB;[3] * 14. 7. 1854 Žebrák, o. 16. 7. 1882, † 1. 9. 1926 Břevnov
- 5. 2. 1906 par. vacat, admin. int. Eugen Anton Pecák OSB; † 24. 2 1918 Orlová
- 7. 3. 1906 Petr Coelestin Josef Salfický OSB; * 17. 4. 1860 Lány u Chr., o. 29. 6. 1886, † 27. 4. 1944
- 1. 4. 1911 August Jan Jannal OSB;[p 2] * 11. 7. 1864 Děbolín, o. 4. 7. 1889; † 8. 8. 1927 Břevnov
- 26. 4. 1914 Frederic Carel Krieshofer OSB; * 7. 3. 1865 Opařany, o. 29. 5. 1890, † 15. 2. 1941 Police nad Metují
- 10. 11. 1921 Placid Václav Holoubek OSB; 28. 10. 1866 Červené Pořící, o. 19. 7. 1891, † 31. 1. 1942 Břevnov
- 1927 Sigismund Ludvík Bouška OSB;[4] * 25. 8. 1867 Příbram, o. 17. 7. 1892, † 29. 8. 1942 Náchod (nem.)
- 1936 ThDr. Innocentius Richard Kaulich OSB; * 21. 11. 1880 Trutnov, prof. 6. 1. 1907, o. 30. 6. 1907, † 7. 2. 1937[5]
- 1937 Notker Ernest Tolde OSB; * 12. 12. 1909 Broumov, o 24. 6. 1934
- 1937 Prokop Josef Houdeček OSB; * 26. 12. 1882 Dlouhá Lhota, o. 11. 7. 1920
- 10. 11. 1941 Václav Vrtaník SDB, administrátor ad interim;[5] * 14. 1. 1906 Hulín; o. 7. 7. 1935
- 1. 8. 1948 Prokop Josef Houdeček OSB; * 26. 12. 1882 Dlouhá Lhota, o. 11. 7. 1920
- 1. 6. 1954 Rudolf Kurek
- 1. 2. 1969 Stanislav Antonín Šroufek OSB; * 5. 1. 1914 Drásov, o. 25. 6. 1944 Praha, † 22. 10. 1976 Počáply (pohřben na Městském hřbitově v Příbrami)
- 23. 10. 1976 par. vacat, adm. int. exc. Hieronym. Wencesl. Uhlíř O.Praem.
- 2. 12. 1976 par. vacat, adm. exc. Hieronym. Wencesl. Uhlíř O.Praem.
- 15. 9. 1985 par. vacat, adm. exc. Antonín Bradna
- 1. 9. 1997 Radim Jan Valík OSB; * 8. 5. 1931 Třebíč
- 1. 5. 2013 par. vacat, adm. in materialibus Petr Kubíček
- 1. 5. 2013 par. vacat, adm. exc. in spiritualibus Józef Szeliga
- 1. 10 2018 par. vacat, adm. exc. Józef Szeliga[6]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][7]
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Kostel | |||||||
1. | Kostel sv. Vojtěcha | Počaply | bližší informace o bohoslužbách | 50°31′21″ s. š., 14°11′56″ v. d. | farní kostel[8] | 43610/5-2222 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
Kaple | |||||||
2. | Kaple Nejsvětější Trojice | Travčice | bližší informace o bohoslužbách | 50°30′11″ s. š., 14°11′24″ v. d. | kaple[9] | 42456/5-2367 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice |
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Galerie
- Kostel svatého Vojtěcha a fara v Počaplech
- Vstup do počapelského kostela sv. Vojtěcha
- Půdorys kostela sv. Vojtěcha v Počaplech
- Interiér počapelského kostela sv. Vojtěcha
- Kříž u cesty v Travčících
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
- ↑ Matka P. Augusta Jana Jannala – Alžběta Jannalová zemřela 5. dubna 1912 v Počaplech ve věku 85 let, kde byla taktéž pohřbena.
- ↑ a b c d Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
- ↑ a b Macek, s. 155.
- ↑ srov. ZÁRUBA, Cyril. Týden smutku v klášteře břevnovském. Pax – časopis pro přátele benediktinského řádu. 1926, roč. I, čís. 9–10, s. 276.
- ↑ srov. Schaller. P. Sigismund Bouška šedesátníkem. Pax – časopis pro přátele benediktinského řádu. 1927, roč. II, čís. 9–10, s. 227–229.; ZAHRADNÍK, Jaroslav. P. Sigismund Ludvík Bouška. Těšínsko. 1993, čís. 1, s. 31–32.; BITTNAR, Vilém. Sigmund Bouška. Praha. Universum. 1932, s. 76.
- ↑ a b Katalog pražské arcidiecéze. 1937. vyd. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023.
- ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Vojtěcha, Počaply [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Nejsvětější Trojice, Travčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jiří Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Kříž u cesty v Travčících, Ústecký kraj
Interiér kostela sv. Vojtěcha v Počaplech.
Kostel sv. Vojtěcha v Počaplech, dílo K. I. Dientzenhofera.
Autor: Zdeněk Vojtěch H., Licence: CC BY-SA 3.0
Pontifikální Mše podle misálu Jana XXIII. v Počapech u Terezína
Autor: Jiří Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
půdorys kostela v Počáplých (Terezíně), překreslen dle knihy "Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu".
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: