Říp

Říp
Pohled na horu Říp a obec Ctiněves od jihovýchodu
Pohled na horu Říp a obec Ctiněves od jihovýchodu

Vrchol461 m n. m.
Prominence240 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace21,5 km → Nedvězí
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Poznámkapamátné místo
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeská tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice
Říp
Říp
Horninačedič, olivín, magnetovec
PovodíČepelOhřeLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hora Říp
pěšina na jihozápadním svahu
pěšina na jihozápadním svahu
Základní informace
Vyhlášení14. září 2011
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška232–461 m n. m.
Rozloha81,3974 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLitoměřice
Další informace
Kód5745
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Hora Říp (německy Sankt Georgsberg, Georgenberg) je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem.[3] Dříve udávaná výška 455 m n. m. je výškou geodetického bodu, ne nejvyšším místem.[3] Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Hora Říp s rotundou je chráněna jako národní kulturní památka.[4]

Přírodní poměry

Geologie a geomorfologie

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[5]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[6] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie

Zdejší sodaliticko-nefelinický čedič obsahuje kromě olivínumagnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie,[7] které se projevují výchylkami střelky kompasu.

Prameny

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[8]

Flora

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasanlípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravýkosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[9]

Historie a mýty

Říp, v původní podobě bez porostu, na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880:

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[10] Slovo Říp je identické se starogermánským rīp – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[11]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[10]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Hora Říp byla od počátku 17. století, s několika přestávkami včetně nacistické a komunistické konfiskace, v majetku šlechtického rodu Lobkoviců, v současnosti (k roku 2021) je majitelka Margaret Brooks Lobkowicz.[12]

Stavby na vrcholu

Výstup na Říp
Boumova chata
Související informace naleznete také v článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III. v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v  sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“.

Zajímavosti

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plnými květů.[13]
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • V letech 2010 až 2018 byl podle názvu hory pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.[14][15]
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[16]
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

Odkazy

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2008-04-13]. Identifikátor záznamu 143812 : hora Říp s rotundou sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panorama, Praha 1982
  6. Chlupáč, I. et al., Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002
  7. ŠALANSKÝ, Karel. Magnetické měření v oblasti Řípu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005. Roč. 39, s. 142–147. Dostupné online. 
  8. Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  9. AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  10. a b TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Oraga: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 72–73. 
  11. OBERPFALCER, František. Die Ortsnamen des Kuhländchens. Naše řeč. 1928, roč. 12, čís. 8, s. 181–189. Dostupné online. 
  12. OPPELT, Robert. Vykoupit horu Říp? Jeden z českých symbolů státu nikdy nepatřil. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-25 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  13. Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  14. Řazení vlaků v roce 2010 [online]. ŽelPage [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  15. Řazení vlaků v roce 2018 [online]. ŽelPage [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  16. horarip.eu

Literatura

ŽEBERA, Karel. Říp, hora v jezeru. 1. vyd. Praha: Panorama, 1982. 125 s. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Říp.JPG
Autor: Wakowlk, Licence: CC BY-SA 3.0
výstup na Říp
Rip kostelik.jpg
Kostelík sv. Jiří na Řípu, ilustrace Karel Liebscher
Říp, Boumova chata (02).jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Mnetěš, okres Litoměřice. Hora Říp, Boumova chata na Řípu (postavena 1907), č. p. 125.
Rip severovychod Karel Liebscher.jpg
Říp. Pohled ze severozápadu. Karel Liebscher
Ctiněves, Říp a obec.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Obec Ctiněves v okresu Litoměřice
Rip vychod Karel Liebscher.jpg
Říp. Pohled z východní strany. Z knihy Čechy, díl IV, Polabí. Autor: Karel Liebscher