Řečkovické podzemí

Řečkovické podzemí se nachází pod bývalým pivovarem v historickém centru městské části (MČ) Brno-Řečkovice a Mokrá Hora na Palackého náměstí, v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. Jedná se o spletitý systém[1] a členitý[2] relativně mělce uložených chodeb a nádrží.[3] Sklep tvoří vstupní místnosti, spojovací chodba a dvě velké chodby, široké a s vysokou klenbou, v podzemí se nachází odbočka do kopulovitého prostoru se zděnou vysokou nádrží, ve vyšší úrovni pak pokračují další prostory.[4] Zásadní část pivovarských sklepů je tvořena dvěma navzájem kolmými místnostmi širokými asi osm metrů a vysokých přibližně čtyři metry.[1] Místnosti spojuje cihlová klenba a na jeden z hlavních sklepů navazují dvě souběžně vedoucí užší chodby.[1] Šířka chodeb je cca od 3 do 6 m, výška potom 2,5 až více než 4 metry[2] a mají délku cca od 18 do 60 metrů.[2] Součástí podzemního systému jsou i tři kruhové rotundy.[5]

Historie

První pivovar byl v Řečkovicích vybudován zřejmě již před rokem 1545 za dob panování Markéty Karnarové, zvaná též jako Markéta z Řečkovic.[3][6] Pivovar pravděpodobně vybudoval její první manžel, brněnský stavitel Martin Hybl.[6]

Historie pivovarských sklepů v Řečkovicích sahá do 17. století, konkrétně do roku 1647.[7][6] Voda do pivovaru byla přiváděna dřevěným potrubím z lesních rybníčků nad bývalou Lachemou a prameny z kopce Zápaď.[6]

V 19. století pak byly sklepy rozšířeny, tehdy byl řečkovický pivovar asi po jedno desetiletí největším na území dnešního Brna.[5] V roce 1834 došlo k rekonstrukci pivovaru a k dostavbě a rozšíření sklepů.[8] Pivovar v té době jako jediný průmyslový podnik v Řečkovicích zaměstnával na sto lidí.[6][8] Zdejší pivo neslo název Salvátor.[6]

Svou činnost ukončil v roce 1892 poté, co přešel pod pivovar Moravia, který řečkovické prostory nechal fungovat už jen jako sladovnu.[5][8]

Na konci druhé světové války se ve sklepení ukrývali místní občané před nálety a sklepy byly využity jako protiletecké kryty.[9][10]

Po roce 1989 se provedla rekonstrukce nefunkční elektroinstalace, poté odvoz materiálu po předchozích uživatelích a geodetické zaměření sklepních prostorů (včetně části přístupné z protiatomového krytu z ulice Prumperk).[11] V 90. letech 20. století se podzemí využívalo k uskladnění chemikálií[1] různých podniků, např. podniku Lachema nebo byly prostory používány jako sklad vajec.[8] Po roce 2001 se v rekonstrukci pivovarských sklepů již nepokračovalo a neprováděly se ani nejnutnější udržovací práce.[12]

Spolek Za zdravé Řečkovice podal v roce 2022 návrh na zapsání Řečkovického podzemí do seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[13][14]

Sanace podzemí

V roce 2022 se rozběhla sanace podzemních prostor spočívající v rekonstrukci podzemní rotundy a k ní vedoucí historické chodby z bývalého zámku, dle znalce brněnského podzemí Aleš Svobody tato část tvoří pouze desetinu celého podzemního komplexu.[15] Dvě třetiny podzemí by se mělo dle vedení městské části sanovat cementovo-popílkovou suspenzí o tloušťce 30-40 cm, podle starosty Marka Viskota kdykoliv odstranitelnou.[8][16] S touto sanací podzemních prostor nesouhlasili zastupitelé Spolku Za zdravé Řečkovice, kteří byli přesvědčeni, že cementovo-popílková suspenze sklepy znehodnotí a nenávratně poškodí a požadovali pozastavení zakázky a vypracování takového projektu, který by nepočítal, dle jejich vyjádření, se zalitím sklepů betonem.[5][16][17]

Názory odborníků

Aleš Svoboda s postupem radnice nesouhlasil[5] a argumentoval příklady (např. Mincmistrovský sklep) z Brněnského podzemí, kdy historické podzemí zůstalo zachováno.[7][18] Jako komplex byly sklepy podle Svobody velmi hodnotné a stály za uchování pro budoucí generace.[15] Petr Holub z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu varoval, že bychom se zničením sklepů bez jejich důkladného poznání, mohli vystavit riziku odstranění důležité technologické součásti vývoje moravského pivovarnictví.[8]

Reference

  1. ↑ a b c d SEKÁČOVÁ, Terezie. Boj o záchranu pivovarských sklepů v Řečkovicích: část chtějí zalít betonem. Brněnský deník. 2022-07-22. 
  2. ↑ a b c ŠTAUD, Ondřej. Dejme šanci jiné variantě zachování pivovarského sklepení. Řeč [online]. MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, 2022-12-15 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Podzemí řečkovického pivovaru. spravnym.smerem.cz [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Podzemí v Řečkovicích. agartha.cz [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e HALUZA, Oldřich. Část sklepů po pivovaru chtějí zalít betonem, místní je brání peticí. iDNES.cz [online]. 2022-08-09 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f ULRICHOVÁ, Ludmila. Z historie zaniklého řečkovického pivovaru. ŘEČ [online]. MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b KAM v Brně / Where in Brno 11/2022. issuu.com [online]. Turistické informační centrum města Brna, listopad 2022 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f ULRICH, Česlav. Co je nového v pivovarském podzemí?. Řeč odjinud [online]. Spolek Za zdravé Řečkovice, září 2022 [cit. 2022-12-14]. Roč. 1, čís. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ MALÍKOVÁ, Dana. Krátce z historie... květen 1945 v Řečkovicích a Mokré Hoře. Řeč [online]. MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, 2018 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ VOJTĚŠKA, Matyášová, Jan Skutil, Zdeněk Matyáš. Řečkovice a Mokrá Hora. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1993. ISBN 80-85048-48-5. S. 198. 
  11. ↑ ŠTAUD, Ondřej. Jak dále s pivovarskými sklepy? – Spolek Za zdravé Řečkovice [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠTAUD, Ondřej; ULRICH, Česlav. Věc: Pozastavení zakázky „Rekonstrukce areálu bývalého pivovaru – I. etapa“ [online]. Brno-Řečkovice a Mokrá Hora: 2022-12-05 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Naše činnost – Spolek Za zdravé Řečkovice [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Petice za záchranu řečkovického podzemí. Petice.com [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b ŠVEHLOVÁ, Monika. Lidé v brněnských Řečkovicích podepisují petici na záchranu pivovarských sklepů. Brňan [online]. 2022-07-26 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b HÁLOVÁ, Tereza. „Falešné dilema.“ Spolek chce v Řečkovicích změnit osud pivovarského sklepení. Brněnský deník. 2022-12-08. Dostupné online [cit. 2022-12-14]. 
  17. ↑ HÁLOVÁ, Tereza. VIDEO: Bouře v Řečkovicích kvůli sklepům. Jste barbaři, stálo na transparentu. Brněnský deník. 2022-12-15. Dostupné online [cit. 2022-12-30]. 
  18. ↑ RYŠAVÁ, Johana. Na okraji Brna chystají zasypání starých pivovarských sklepů. Místní se bouří. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. 2022-12-18 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy