Řecká vojenská junta

Řecké království (1967–1973) Helénská republika (1973–1974)  Βασίλειον τῆς Ἑλλάδος (1967–1973)   Ἑλληνικὴ Δημοκρατία (1973–1974)  ←  1967–1974  → vlajka znak
Hymna: Ὕμνος εἰς τὴν Ἐλευθερίαν (Hymnus ke svobodě)
geografie
hlavní město:	Athény
nejvyšší bod:	Olymp (2 919 m n. m.)
obyvatelstvo
národnostní složení:	Řekové, Turci, Bulhaři, Srbové, Albánci, Arumuni
jazyky:	řečtina
náboženství:	řecké ortodoxní
státní útvar
státní zřízení:	vojenská junta de iure konstituční monarchie (1967–1973) de iure prezidentská republika (1973–1974)
měna:	drachma
vznik:	21. dubna 1967
zánik:	24. července 1974
státní útvary a území
předcházející: Řecké království následující: Řecká republika

Řecká vojenská junta byl řecký režim, vytvořený skupinou důstojníků, která 21. dubna 1967 provedla vojenský převrat a sesadila legitimně zvolenou vládu. V Řecku tak byla nastolena pravicová vojenská diktatura (vojenská junta). Hlavními postavami převratu byli Georgios Papadopulos, Stylianos Pattakos a Nikolaos Makarezos, kteří měli plukovnickou hodnost. Odtud byl také odvozen název Řečtí plukovníci.

Nástin událostí 1967–1974

Po státním převratu junta rozpustila všechny existující politické strany a začala věznit své nepřátele a oponenty, především z řad liberálů a komunistů, z nichž značná část byla odvlečena do koncentračního tábora na ostrově Jaros. V prosinci 1967 se pokusil král Konstantin II. o svržení vojenské junty, ale pokus byl neúspěšný, což znamenalo jeho vynucenou abdikaci. Papadopulos se posléze ujal funkce předsedy vlády a Pattakos obsadil bezpečnostně strategickou pozici ministra vnitra. V březnu 1968 se sám Papadopulos prohlásil za regenta a v létě téhož roku vyhlásil Řecko republikou, jejímž se stal prezidentem.

Řecko, kvůli své formě vlády a především pro porušování lidských práv, se postupně ocitalo v mezinárodní izolaci. S tím korelovala zhoršená hospodářská situace země, která vyvolala výbuchy protivládních studentských demonstrací v prosinci 1973, které měly za následek odstoupení Papadopula z pozice prezidenta. Jeho nástupcem se stal generál Phaedon Gizikis. V roce 1974 se řecká junta pokusila neúspěšně připojit ke svému území ostrov Kypr, což vedlo opět k vnitropolitické krizi, která definitivně 23. července 1974 ukončila vládu vojenské kliky v zemi.

Nová občanská vláda Konstantina Karamanlise zajala plukovníky, kteří byli postaveni před soudní tribunál a odsouzeni k trestu smrti, jenž byl změněn na doživotní vězení.

Literatura

• PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X. 

Související články

• Dějiny Řecka
• Řecké království
• Turecká invaze na Kypr

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řecká vojenská junta na Wikimedia Commons