Řecké království
| Řecké království Βασίλειον τῆς Ἑλλάδος (Vasíleion tis Elládos)
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| Hymna Ὕμνος εἰς τὴν Ἐλευθερίαν (Hymnus ke svobodě) | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Motto Ἐλευθερία ἢ Θάνατος („Svoboda nebo smrt“) | |||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Rozloha | 131 940 km² (po roce 1923) | ||||||||||||||||||||||||||||||
Nejvyšší bod | Olymp (2 919 m n. m.) | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||||||||
Národnostní složení | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||||||||
Vznik | |||||||||||||||||||||||||||||||
Zánik | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Řecké království (novořecky Βασίλειον τῆς Ἑλλάδος, Vasíleion tis Elládos) byl stát existující v letech 1832–1924 a 1935–1973. Následoval po první helénské republice, provizorním státu během války za nezávislost. Řecké království bylo vyhlášeno na londýnské konferenci tří velmocí: Británie (Spojené království Velké Británie a Irska), Francie (Červencová monarchie) a Ruska (Ruské impérium). Závěry konference Osmanská říše uznala cařihradskou smlouvou (1832).[zdroj?]
V roce 1924 byla monarchie zrušena a vyhlášena druhá helénská republika. Království bylo obnoveno v roce 1935. Třetí Helénská republika byla zavedena z rozhodnutí diktatury plukovníků v roce 1973, nicméně změna státní formy byla potvrzena referendem v roce 1974 po obnovení demokracie.
Historie
Dynastie Wittelsbachů
Roku 1821 Řekové povstali proti osmanské nadvládě, což vyústilo ve válku, která trvala až do roku 1829 (viz Řecká osvobozenecká válka). Od roku 1829 byl řecký národ veden hrabětem Ioannem Kapodistriadem, ale po jeho zavraždění roku 1831 hrabství upadlo do občanské války. Tehdy mocnosti (Velká Británie, Francie a Rusko) přistoupily ke kroku vyhlásit samostatný řecký stát. Na konferenci velmocí v Londýně roku 1832 byl nový řecký trůn nabídnut tehdy sedmnáctiletému bavorskému princi Otovi z rodu Wittelsbachů, který nabídku přijal a stal se tak prvním řeckým králem. Protože Otto byl v době příjezdu do Řecka nezletilý, faktickou vládu za něho držel koncil regentů, který za něho vládl až do roku 1835. Otto I. se chopil vlády jako absolutistický monarcha, který se obklopoval rádci, většinou původem z Bavorska. Ti vytvořili Státní radu, v jejímž čele stanul král.
Revoluce ze 3. září 1843
Roku 1843 naplno propukla veřejná nespokojenost s králem a jeho „bavorokracií“ a lid požadoval konstituci. Otto I. zpočátku odmítal konstituci povolit, ale ve chvíli, kdy byla z Řecka stažena německá vojska, vypukl puč. 3. září 1843 pěchota, vedená plukovníkem Demétriem Kallérgidem a uznána Revolučním kapitánem Ioannem Makriyánem se shromáždila na náměstí naproti královskému paláci v Athénách. Vzbouřenci se odmítli rozejít, dokud král neuzná konstituční monarchii. Vzbouřenci požadovali přítomnost Řeků ve Státní radě, svolání trvalého státního shromáždění a osobní poděkování krále vůdcům povstání za to, že povstali. Král nakonec podlehl tlaku zástupů a s požadavky souhlasil.
Dynastie Oldenburg-Glücksburg
Poté, co byl král Otto I. roku 1862 sesazen, byl na řecký trůn zvolen sedmnáctiletý dánský princ Vilém. Vilém na řecký trůn nastoupil jako Jiří I. a vládl jako konstituční monarcha. Vládl padesát let a běh této doby se Řecko dočkalo rozsáhlých územních zisků (již při jeho nástupu Velká Británie odstoupila Jónské ostrovy Řecku ). Král Jiří I. byl velmi politicky aktivní až do roku 1913, kdy byl v Soluni zavražděn.
Jeho nástupcem se stal Konstantin I., který se vyznačil jako vojevůdce, který připojil rozsáhlá území k Řeckému království. Králi se dostalo vzděláni v Německu a za manželku si vzal pruskou princeznu Sofii, dceru císaře Viléma II. Konstantin se dále vyznačoval politikou orientovanou na Německo, v opozici vůči jednomu z tvůrců moderní řecké politiky Eleftheriovi Venizelovi, který byl stoupencem Trojdohody. V první světové válce se král Konstantin I. otevřeně snažil držet Řecko neutrální. Elefthérios Venizelos podporovaný státy Dohody po době, která vešla do dějin jako Národní schisma, vyhlásil separatistickou vládu v Athénách a Soluni a Řecko se přidalo na stranu Dohody. Král Konstantin byl v roce 1917 donucen abdikovat ve prospěch svého syna Alexandra. Za svou podporu vítězné straně ve válce bylo Řecko odměněno rozsáhlým územím v Anatolii, včetně města Smyrna. Alexandr I. zemřel roku 1920 a jeho otec Konstantin I. se navrátil do královského úřadu. Po katastrofální řecko-turecké válce (1919–1922) byl král donucen znovu abdikovat a v exilu na Sicílii zemřel.
Po králi Konstantinovi I. nastoupil na trůn jeho nejstarší syn Jiří. Roku 1924 byla monarchie zrušena a byla vyhlášena Druhá hellénská republika. Jiří II. opustil zemi. Roku 1935 vojenský puč vedený generálem Georgiem Kondylem v referendu obnovil monarchii jako státní zřízení. Jiří II. se vrátil do země, kde následně podporoval diktátorský režim Ioanna Metaxase. Během německé invaze do Řecka roku 1941 král i vláda odpluli do Egypta. Do Řecka se král vrátil o pět let později v roce 1946 a vládl až do své smrti roku 1947.
Na řecký trůn následně nastoupil mladší bratr zemřelého krále Pavel I., který vládl až do roku 1964, kdy zemřel. Jeho syn a nástupce Konstantin II. byl po vojenském převratu v prosinci 1967 donucen odejít do exilu. Vojenská junta jmenovala regenta a roku 1973 nechala odhlasovat zrušení monarchie. 1. června 1973 se Georgios Papadopoulos stal řeckým prezidentem (viz řečtí plukovníci). Vláda vojenské junty skončila následujícího roku, ale král Konstantin II. se již na trůn nevrátil. V prosinci 1974 bylo provedeno všelidové hlasování, v němž se Řekové vyjádřili pro zachování republikánského zřízení.
Státní symbolika
- vlajky:
královská vlajka, je podobná civilní vlajce, avšak liší se detailem koruny a zlatým rámem, 1935
námořní vlajka, 1935
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Greece na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řecké království na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
_crowned.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.
Coat of arms of Greece since 7 June 1975.
State and War version of the Naval Ensign of the Kingdom of Greece under the Glücksburg dynasty (1863-1924 and 1935-1970). The Hellenic Royal Crown is superimposed on center of the cross.
.svg)
Flag of the Kingdom of Greece (1863-1924; 1935-1973).
.svg)
Flag of the Principality of Albania (1914-1920)
Prinz Octavius of Bavaria, King of Greece; after Joseph Stieler (1781–1858)
.svg)
Flag of the Free State of Ikaria (1912)
.svg)
The Naval Ensign of the Kingdom of Greece during the reign of King Otto. Adopted by Royal Decree of 4/16 April 1833. Proportions 25:18.
Autor:
- derivative work: Podzemnik (talk)
- Map_Greece_expansion_1832-1947-en.svg: Historicair, translator Rursus
- Greekhistory.GIF: en:User:Adam Carr
Mapa zobrazuje územní expanzi Řeckého království (1832–1947).
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
Flag of Cretan State (1898-1913, an autonomous state of the Ottoman Empire) - the design depicted the blue and white cross design of Greece and a red canton (upper left) with a white five-pointed star symbolizing the Ottoman suzerainty. This digital reproduction has its cross design taken from the national flag of Greece (land variant in use 1822–1969 and 1974–78), its fat star design and red colour from the late Ottoman flag (1844-1923), using dimensions (format 2:3) and is using lighter shade of blue, as used historically - see Historical Greek flags (coconis.gr), Principality of Crete (FOTW), Flag of independent Crete 1898-1913 (sfakia-crete.com) and Photo of Cretan flag outside tavern (kaczorki.pl).
.svg){kind=link}
Flag of the United States of the Ionian Islands, in use from (1815 to 1864)
.svg)
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
The Kingdom of Greece in 1973.
.svg)
Flag of Greece (1970–1975), adopted by the Greek military Junta; Aspect ratio: 7:12
.svg)
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
.svg)
Royal Standard for use on ships carrying the King, under Otto I (1833-1862), adopted by the Royal Decree of 4/16 April 1833. The arms of the Bavarian Wittelsbach dynasty are superimposed on the plain cross civil flag, of 10:7 proportions. The shade of blue is lighter than the modern flag, reflecting contemporary usage.
State Flag of the Kingdom of Greece with gold fringing as used during the Glücksburg dynasty (1935-1970). Hellenic Royal Crown is superimposed on the center of the plain cross civil flag in greater detail than the State Flag, and the field is bordered with gold fringe. This flag was flown in the presence of the King of Greece.