Řeholnice

Římskokatolická řádová sestra v Krakově
Václav Hollar: Řeholnice
La Religieuse (Henriette Browne, 1859)

Řeholnice je členka ženského církevního řádu, kongregace, či institutu zasvěceného života, která se řídí předepsanými pravidly pro řeholní rodinu, řeholí (z latinského regula – pravidlo), a stanovami, a která se k tomu zavázala slavnými, či věčnými řeholními sliby. Významově podobná slova mniška a jeptiška označují členku některých řádů či obecněji ženský protějšek mnicha.[1] Pojmem novicka se označuje žena, která ještě nesložila řeholní sliby a na plnoprávné členství v řádu se připravuje. Ovšem už nosí hábit a má řeholní jméno. Řeholnice se obvykle oslovují jako „sestra“, neboť díky slibu čistoty se stává sestrou všech lidí. Ženské řeholní společenství vede matka představená či – v benediktinských řádech abatyše.

Křesťanské řeholnice

Křesťanské řeholnice existují zejména v církvi římskokatolické a pravoslavné, nicméně existují i u některých protestantských denominací, např. u luteránů či anglikánů. Stejně jako mužští mniši se řeholnice mají řídit evangelijními radami chudoby, čistoty, a poslušnosti, k nimž se zavazují řeholními sliby, a dodržovat řeholi, pravidla svého řádu. Zpravidla oblékají řeholní roucho typické pro daný řád či kongregaci. Oděv, který křesťanské řeholnice nosí na znamení zasvěcení a jako svědectví o chudobě,[2] se tradičně nazýval hábit (z latinského habitus), v současné době se používají spíše slova řeholní oděv nebo řeholní šat.

Řeholnice nejčastěji konají charitativní činnost v nemocnicích, ozdravovnách, sirotčincích, v ústavech pro tělesně a duševně postižené nebo učí a vychovávají dětí ve školách a jiných zařízeních. Všechny řeholnice se kromě toho věnují modlitbě a kontemplaci, pro příslušnice kontemplativních řádů je to hlavní náplň činnosti.

V jiných náboženstvích

Ženy, žijící v jiných náboženstvích (buddhismus, taoismus) podobným způsobem života jako křesťanské řeholnice, se zpravidla označují jako mnišky, někdy se však podle křesťanských vzorů označují i jako jeptišky či řeholnice.[3] Mniška je ženská forma slova mnich (ze starohornoněmeckého munih, původně přes latinské monicus, monachus z řečtiny monachós = poustevník, jediný, samotný). Různé tradice se liší i stupněm důstojnosti a oprávnění, jež ženám poskytují – například v Thajsku nepožívají ženské příslušnice klášterů stejných práv jako mužští mniši, kdežto v Japonsku jsou považovány za plně rovnoprávné.

Slavné řeholnice

Svatá Alžběta Ruská

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Řehole. Sv. 21, str. 419
  • H. Pavlincová a kol., Slovník judaismus - křesťanství - islám. Praha: MF 1994, str. 279n.

Reference

  1. „Kněžie, gepticzky i mnišie,“ Husova Postila 28b, citováno dle J. Gebauer, Slovník staročeský, online na Vokabulář webový
  2. Codex iuris canonici, can. 669, §1 překlad prof. Zedníčka
  3. Teorie a dějiny náboženství, Dagmar Demjančuková

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Elisabeth Fyodorovna.jpg
Elisabeth ("Ella") Alexandra Luise Alice (1 november 1864 – 18 juli 1918), na haar huwelijk Elisabeth Fjodorovna, was de tweede dochter van groothertog Lodewijk IV van Hessen-Darmstadt en prinses Alice, de tweede dochter van koningin Victoria van het Verenigd Koninkrijk. Elisabeth was ook de oudere zus van prinses Alice, die trouwde met tsaar Nicolaas II van Rusland.
Zakonnica.jpg
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Śluby wieczyste,