Řepčice (Třebušín)

Řepčice
Řepčice s vrchem Panna v pozadí
Řepčice s vrchem Panna v pozadí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTřebušín
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel77 (2021)[1]
Katastrální územíŘepčice (4,76 km²)
PSČ411 43
412 01
Počet domů24 (2011)[2]
Řepčice
Další údaje
Kód části obce170585
Kód k. ú.770582
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepčice je vesnice, část obce Třebušínokrese LitoměřiceÚsteckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Třebušína. V roce 2011 zde trvale žilo 56 obyvatel.

Panorama středu obce

Řepčice je také název katastrálního území o rozloze 4,76 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o Řepčicích pochází z roku 1407, kdy vesnice patřila k býčkovické komendě[4] nebo k liběšickému panství.[5] U něj je doložena ještě v roce 1549. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo 21 usedlostí, z nichž jedenáct bylo selských a dvě pusté. V sedmnáctém století byla vesnice rozdělena na dva díly. Menší patřil ke křešickému statku, zatímco větší k zahořanskému panství.[5]

Ve druhé polovině dvacátého století poklesl počet obyvatel a vesnice získala především rekreační charakter. Ačkoliv bylo ve vsi postaveno několik nových domů, ráz svažité návsi s lichoběžníkovým půdorysem nebyl významně ovlivněn. Podél jejích delších stran se soustředila zástavba jednotlivých usedlostí, na které navazovala paprsčitá záhumenicová plužina.[5]

Přírodní poměry

Zemědělská stavení s vrchem Panna

Řepčice bývaly evropsky proslulou mineralogickou lokalitou, o níž se mimo jiné zajímal i Johann Wolfgang Goethe. V dnes již zaniklých malých tefritových lomech na jihozápadním okraji obce se nacházely až třicet centimetrů velké dutiny, vyplněné především klencovými krystaly minerálu chabazitu (Ca2Al4 Si8O24 · 12H2O). Vyskytovaly se zde i jiné minerály, například fakolit, dále aragonit, opál nebo kalcit.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé2682222422262102002031021296663445656
Domy4242444647474134.1919161924
Tabulka obsahuje údaje osady Všeradiště a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Třebušín.

Pamětihodnosti

Krystaly chabazitu v sodalitickém tefritu z Řepčic

Dominantou katastrálního území vsi je vrch Panna se skromnými pozůstatky stejnojmenného hradu.[9] Kromě nej je památkově chráněna také usedlost čp. 12.[10] Stojí na východním konci návsi. Obytný dům má zděné přízemí a roubené patro se zapuštěnou pavlačí. Štít je zakryt trojetážovou lomenicí s vyřezávanou balustrádou, čímž usedlost řadí mezi nejvýstavnější dřevěné domy Litoměřicka.[5]

Mezi památky lidové architektury patří také dům čp. 17, jehož přední část je roubená a první patro stojí na vyřezávané podstávce. Původní hospodářské stavení v areálu usedlosti bylo přestavěno na rekreační chalupu. Roubené patro s pavlačí má také dům čp. 20 a dům če. 339 (dříve čp. 11). Další usedlosti jsou převážně zděné, byť dům čp. 16 má v zadní části hrázděnou komoru. Mezi dochované stavby patří některé hospodářské budovy, jako je stodola se sušárnovým polopatrem u domu čp. 12.[5]

Řepčice kaplička s bývalou požární zbrojnicí

Trojici kulturních památek doplňuje litinový kříž s kamenným podstavcem a datací 1849.[11]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 367. 
  5. a b c d e PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 207–208. 
  6. SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 162–163. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Zřícenina hradu Panna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  10. Usedlost [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  11. Kříž [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Krystaly chabazitu v sodalitickém tefritu z Řepčic.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Krystaly chabazitu v sodalitickém tefritu z Řepčic
Panna.JPG
Autor: Meichs, Licence: CC BY-SA 2.5
České středohoří. Pohled z vrchu Kalich na vrch Panna a ves Řepčice