Řezan pilolistý

Jak číst taxoboxŘezan pilolistý
alternativní popis obrázku chybí
Řezan pilolistý (Stratiotes aloides)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďvoďankovité (Hydrocharitaceae)
Rodřezan (Stratiotes)
Binomické jméno
Stratiotes aloides
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řezan pilolistý (Stratiotes aloides), dříve zvaný řezan aloesovitý, je druh jednoděložné rostliny z čeledi voďankovité (Hydrocharitaceae). Je to jediný druh rodu řezan (Stratiotes). Řezan pilolistý je vodní rostlina, rostoucí ve stojatých vodách. Vyskytuje se v Evropě a Asii. V České republice je původní výskyt na jižní Moravě, druhotně se vyskytuje i v Čechách.

V roce 1998 se stal německou Rostlinou roku.

Popis

Řezan pilolistý je vytrvalá vodní rostlina, volně plovoucí nebo kořenující ve dně. Je to dvoudomá rostlina s jednopohlavnými květy. Listy jsou jednoduché, přisedlé, v husté růžici, mečovitého tvaru, 30 až 60 cm dlouhé, na okraji ostře pilovité (odtud název řezan). Samčí květy vyrůstají po 3 až 6, jsou dlouze stopkaté a mají 2 až 3 cm v průměru. Samičí květy jsou krátce stopkaté, menší a jednotlivé. Na bázi květních stopek jsou 2 toulcovité listeny. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, korunní také 3, korunní lístky jsou bílé, cca 1,5-2,5 cm dlouhé. Tyčinek v samčích květech je 12. Gyneceum v samičích květech je složeno ze 6 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní. Kvete od června do září. Plodem je dvouřadě ostnitá tobolka, uzavřená v toulci tvořeném 2 vytrvalými listeny. Semena jsou hnědá, 4 až 9 mm velká.[2]

Rozšíření ve světě

Řezan pilolistý je rozšířen v Evropě a Asii. V Evropě v současnosti zasahuje na sever po Britské souostroví, jižní Skandinávii a sz. Rusko, jižní hranice přirozeného areálu vede severním podhůřím Alp, severní Itálií, Rumunskem a v. Bulharskem. Na východ zasahuje areál přes Ukrajinu a evropskou část Ruska po západní a střední Sibiř. Rozsah původního areálu není přesně znám.[2]

Rozšíření v Česku

Za původní výskyt jsou v rámci České republiky považovány pouze jihomoravské populace, soustředěné téměř výhradně v dolním Podyjí a dolním Pomoraví. Ostatní výskyty jsou druhotné. Řezan byl nezřídka uměle vysazován do okrasných bazénů, zahradních jezírek i do přirozených stojatých vod. V Čechách roste zejména ve východním Polabí a dolním Poorličí, několik lokalit je známo ve středním Polabí a podél Vltavy v okolí Českých Budějovic.[2]

Rostl v tůni zvané Jezírko na louce louce Felčárka u Jedliny (okres Rychnov nad Kněžnou).[3] Tato lokalita byla chráněna výnosem ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 31. prosince 1933 číslo 143.547-V o ochraně přírodních památek.[3] Řezan sem byl přenesen z jižní Moravy (už roku 1940 však byl vyhynulý).[3] Velmi bohaté porosty byly v 60. letech 20. století známé z Tůní u Špačků v Českých Budějovicích.[4] Předpokládá se, že sem se rostlina dostala z akvaristických kultur.[4] Na konci 70. let však téměř vyhynula, reintrodukována byla z další jihočeské lokality, z rušeného rybníčku u Ostrolovského Újezda.[4] Ještě v 70. letech byl uváděn porost ve Vrbenské tůni, která se z tohoto důvodu stal přírodní památkou - později zde vyhynul.[4]

Ekologie

Řezan roste ve vodách bohatých na živiny, nejčastěji v mrtvých či odstavených říčních ramenech, řidčeji ve starých pískovnách, lučních tůních, rybnících a podobně. Koření v hlubších jemných usazeninách v hloubce do 120 cm. Dobře snáší kolísání vodní hladiny a snese krátkodobě i úplné opadnutí vody. Je to charakteristický druh svazu Hydrocharition, vzácně se vyskytuje i ve společenstvech svazu Nymphaeion albae.[2]

Rostlina má v hlubších vodách přirozený růstový rytmus. Na zimu rostliny klesají ke dnu, na jaře vystupují k hladině a zakořeňují, přes léto kvetou a tvoří výběžky s dceřinými růžicemi.[2]

Taxonomie

V minulosti byly popsány i další druhy rodu řezan, které byly později buď přeřazeny do jiných rodů (např. Stratiotes alismoides L. = Ottelia alismoides (L.) Pers.) nebo se jedná o synonyma řezanu pilolistého.[5] Podle kladogramů molekulárních studií tvoří řezan pilolistý bazální větev čeledi voďankovité. [6]

Pěstování

Slunná stanoviště, eutrofizované vodní nádrže. Množení semeny, nebo vegetativně. Z adventivních pupenů na krčku a stonku vyrůstají nové výhony, které vytvářejí kořeny, což umožňuje snadné množení dělením trsů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. ↑ a b c d e ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 8. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1824-3. (česky) 
  3. ↑ a b c HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola Slemeno, s. 80–84. 
  4. ↑ a b c d ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. S. 138, 143. 
  5. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CHEN, Ling-Yun et al. Generic phylogeny, historical biogeography and character evolution of the cosmopolitan aquatic plant family Hydrocharitaceae. BMC Evolutionary Biology. 2012, čís. 12. Dostupné online. 

Literatura

  • Květena ČR: 8. díl, Štěpánková J. (ed.), Academia, Praha
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Water soldier plants.JPG
Water soldier, Startiodes aloides plants growing in a pond.