Řimbaba obecná
Řimbaba obecná | |
---|---|
Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | vratič (Tanacetum) |
Binomické jméno | |
Tanacetum parthenium Sch.Bip., 1844 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) je středně vysoká, vytrvalá, aromatická rostlina s množstvím drobných květních úborů podobných kopretině. Na základě nových výzkumů byl rod (Pyrethrum) zrušen a jeho druhy, které se v české přírodě vyskytují, byly začleněny do rodu vratič (Tanacetum).
Bylina řimbaba obecná tak dostává nové vědecké jméno Tanacetum parthenium. V české literatuře však bývá stále uváděna pod jménem Pyrethrum parthenium, nebo ještě se starším Chrysanthemum parthenium.
Rozšíření
Pochází z jihovýchodní Evropy, Malé Asie a okolí Kavkazu. V současnosti roste v celé Evropě a byla zavlečena i do Číny, obou Amerik, severní Afriky i Austrálie; místy se stává invazní rostlinou. V České republice byla odedávna jako léčivá rostlina pěstována v zahradách, dnes převládají zplaněné populace ve volné přírodě v blízkosti lidských sídel.
Ekologie
Řimbabě obecné se nejlépe daří na teplých a osluněných stanovištích, na půdách dostatečně propustných a bohatých na živiny, hlavně dusík. Roste v zahradách, okolo zdí, v parcích, na návsích a na různých ruderálních stanovištích.
Popis
Vytrvalá rostlina s lodyhou vysokou 30 až 60 cm. Lodyha je krátce vystoupavá až přímá, mělce rýhovaná, v dolní části lysá a v horní chlupatá a okoličnatě rozvětvená. U starší rostliny obvykle vyrůstá ze šikmého, drobnými kořínky porostlého oddenku lodyh několik. Lodyžní listy jsou střídavé, řapíkaté, měkké, světle zelené nebo žlutozelené a v obryse vejčité. Jejich čepele, 5 až 7 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, jsou peřenoklané se dvěma až pěti páry úkrojků které jsou vroubkovaně pilovité, na koncích tupé a na rubu hustě žláznaté. Rozemnuté listy i lodyha silně voní po heřmánku.
Dlouze stopkaté květní úbory o průměru 1,5 až 2,5 cm vyrůstají v počtu 15 až 20 v chocholičnaté latě. Úbor je tvořen ve středu rostoucími oboupohlavnými kvítky se žlutými, trubkovitými, pěticípými korunami a po obvodě 10 až 20 samičími jazykovitými kvítky s krátkou bílou ligulou. Trojřadý zákrov je zploštěle polokulovitý, zelené zákrovní listeny jsou podlouhlé a mají široký suchomázdřitý lem. Kvetou od června do září. Plody jsou vejčité nažky asi 1 mm velké, které mají na vrcholu zubatou blanitou korunku a po bocích podélná bílá žebra. Ploidie druhu je 2n = 18.
Význam
Řimbaba obecná bývá pěstována jako okrasná a léčivá rostlina. Pěstuje se v několika kultivarech, bývají plnokvěté nebo mívají žlutavé listy. Rostliny jsou nejčastěji vysazují na obruby záhonů.
Kvetoucí nať sbírána na počátku květu obsahuje sekviterpenové laktony, mnohé silice s pinenem a bornylacetátem, třísloviny, pyrethrin, deriváty acetylenu, chrysanthemonin a další látky; nejvíce účinných látek je obsaženo v listech. V léčitelství se droga používá nejčastěji ve formě nálevu. Působí proti horečce a protirevmaticky, snižuje bolest, rozšiřuje cévy, podporuje trávení a užívá se také při menstruačních bolestech. Bývá také lékem proti migréně, rozžvýká se a spolkne preventivně jeden a při záchvatu pět čerstvých listů. Při zánětu středního ucha pomáhá vsunout do ucha čerstvý list. Z květů se vyrábí tinktura používána jako repelent proti hmyzu a léčivá mast na hmyzí kousnutí.[1][2][3][4][5][6]
Galerie
Reference
- ↑ HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Řimbaba obecná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.01.2008 [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ AtlasRostlin.cz: Řimbaba obecná [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2015-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-05. (česky)
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Řimbaba obecná [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-08-28]. S. 486. Dostupné online. (česky)
- ↑ PAREEK, Anil; SUTHAR, Manish; GARVENDRA, S. Rathoe et al. Feverfew (Tanacetum parthenium L.): A systematic review. S. 103–110. Journal Pharmacognosy Review [online]. Medknow Publications and Media, Ghatkopar (E), Mumbai, IN, 2011 [cit. 28.08.2015]. Čís. 9, s. 103–110. Dostupné online. ISSN 0976-2787. (anglicky)
- ↑ WATSON, Linda E. Flora of North America: Tanacetum parthenium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Feverfew [online]. University of Maryland Medical Center, Baltimore, MD, USA [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu řimbaba obecná na Wikimedia Commons
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření řimbaby obecné v ČR
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Steffen Heinz Caronna, Licence: CC BY 3.0
Zierform, Beispiel einer Gartenzüchtung
Tanacetum parthenium
Autor: Acabashi, Licence: CC BY-SA 4.0
A Feverfew shrub herb, Tanacetum parthenium, in the garden of The Jolly Tanners public house at Staplefield in the Ansty and Staplefield civil parish of West Sussex, England
Autor: Craig Franklin, Licence: CC BY-SA 3.0 au
The making of this file was supported by Wikimedia Australia.
To see other files made with WM-AU support, please see the category Supported by Wikimedia Australia.
Mutterkraut. A Wurzel, B blühende Pflanze. 1 Randblüte; 2 Scheibenblüte; 3 Fruchtboden mit Früchtchen und Hüllkelchblättern; 4 Früchtchen; 5 dasselbe im Längsschnitt. A, B natürliche Grösse; 1—5 vergrössert.