Řimbaba obecná

Řimbaba obecná
Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	vratič (Tanacetum)
Binomické jméno
Tanacetum parthenium Sch.Bip., 1844
Synonyma
Chrysanthemum parthenium Tanacetum parthenium kopretina řimbaba vratič řimbaba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zobrazení řimbaby obecné

Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) je středně vysoká, vytrvalá, aromatická rostlina s množstvím drobných květních úborů podobných kopretině. Na základě nových výzkumů byl rod (Pyrethrum) zrušen a jeho druhy, které se v české přírodě vyskytují, byly začleněny do rodu vratič (Tanacetum).

Bylina řimbaba obecná tak dostává nové vědecké jméno Tanacetum parthenium. V české literatuře však bývá stále uváděna pod jménem Pyrethrum parthenium, nebo ještě se starším Chrysanthemum parthenium.

Rozšíření

Pochází z jihovýchodní Evropy, Malé Asie a okolí Kavkazu. V současnosti roste v celé Evropě a byla zavlečena i do Číny, obou Amerik, severní Afriky i Austrálie; místy se stává invazní rostlinou. V České republice byla odedávna jako léčivá rostlina pěstována v zahradách, dnes převládají zplaněné populace ve volné přírodě v blízkosti lidských sídel.

Ekologie

Řimbabě obecné se nejlépe daří na teplých a osluněných stanovištích, na půdách dostatečně propustných a bohatých na živiny, hlavně dusík. Roste v zahradách, okolo zdí, v parcích, na návsích a na různých ruderálních stanovištích.

Popis

Vytrvalá rostlina s lodyhou vysokou 30 až 60 cm. Lodyha je krátce vystoupavá až přímá, mělce rýhovaná, v dolní části lysá a v horní chlupatá a okoličnatě rozvětvená. U starší rostliny obvykle vyrůstá ze šikmého, drobnými kořínky porostlého oddenku lodyh několik. Lodyžní listy jsou střídavé, řapíkaté, měkké, světle zelené nebo žlutozelené a v obryse vejčité. Jejich čepele, 5 až 7 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, jsou peřenoklané se dvěma až pěti páry úkrojků které jsou vroubkovaně pilovité, na koncích tupé a na rubu hustě žláznaté. Rozemnuté listy i lodyha silně voní po heřmánku.

Dlouze stopkaté květní úbory o průměru 1,5 až 2,5 cm vyrůstají v počtu 15 až 20 v chocholičnaté latě. Úbor je tvořen ve středu rostoucími oboupohlavnými kvítky se žlutými, trubkovitými, pěticípými korunami a po obvodě 10 až 20 samičími jazykovitými kvítky s krátkou bílou ligulou. Trojřadý zákrov je zploštěle polokulovitý, zelené zákrovní listeny jsou podlouhlé a mají široký suchomázdřitý lem. Kvetou od června do září. Plody jsou vejčité nažky asi 1 mm velké, které mají na vrcholu zubatou blanitou korunku a po bocích podélná bílá žebra. Ploidie druhu je 2n = 18.

Význam

Řimbaba obecná bývá pěstována jako okrasná a léčivá rostlina. Pěstuje se v několika kultivarech, bývají plnokvěté nebo mívají žlutavé listy. Rostliny jsou nejčastěji vysazují na obruby záhonů.

Kvetoucí nať sbírána na počátku květu obsahuje sekviterpenové laktony, mnohé silice s pinenem a bornylacetátem, třísloviny, pyrethrin, deriváty acetylenu, chrysanthemonin a další látky; nejvíce účinných látek je obsaženo v listech. V léčitelství se droga používá nejčastěji ve formě nálevu. Působí proti horečce a protirevmaticky, snižuje bolest, rozšiřuje cévy, podporuje trávení a užívá se také při menstruačních bolestech. Bývá také lékem proti migréně, rozžvýká se a spolkne preventivně jeden a při záchvatu pět čerstvých listů. Při zánětu středního ucha pomáhá vsunout do ucha čerstvý list. Z květů se vyrábí tinktura používána jako repelent proti hmyzu a léčivá mast na hmyzí kousnutí.^{[1][2][3][4][5][6]}

Galerie

• 

  Statná rostlina

• 

  Listy

• 

  Úbor

• 

  Plnokvětý kultivar

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu řimbaba obecná na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření řimbaby obecné v ČR