Šehzade Bájezíd (syn Sulejmana I.)

Šehzade Bájezíd
Narození1525
Palác Topkapi
Úmrtí25. září 1561 (ve věku 35–36 let)
Kazvín
PohřbenSivas
PotomciMihrümah Sultan a Ayşe Sultan
OtecSulejman I.
MatkaRoxolana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šehzade Bájezíd (1527 palác Topkapi – 25. září 1561 Kazvín; osmansky: شهزاده بايزيد‎) byl osmanský princ jako syn sultána Sulejmana Nádherného a Hürrem Sultan.

Život

Bájezíd byl synem sultána Sulejmana I. (1494–1566), známého jako Velkolepý či Nádherný, a jeho oblíbenkyně a později legální manželky Hürrem Sultan (cca 1500–1558).

Každý osmanský princ a možný budoucí sultán byl poslán do provincie, ve které se stal guvernérem a de facto jí vládl. Bájezíd se stal guvernérem provincie Anatolia (turecky sancak).

V roce 1543 Bájezíd doprovázel svého otce na tažení do Uher.[1][2] V roce 1544 byl jmenován guvernérem oblasti Karaman, poté odešel do Konje.[3] V letech 1548–49 žil v Aleppu, kde strávil několik měsíců ve společnosti a blízkosti Sulejmana.[2][4] Nicméně během otcovy dvanácté výpravy v roce 1553 do Nachičevanu v Safíovském Íránu, části současného Ázerbájdžánu, byl poslán do Edirne, hlavní evropské části Osmanské říše.[5] Bylo to kvůli kontrole Rumélie, kterou během výpravy nemohl hlídat jeden z jeho bratrů.[3] Jejich otce doprovázel Cihangir. Během této výpravy, dne 6. října, byl jeho starší nevlastní bratr Šehzade Mustafa na příkaz jejich otce uškrcen.[6] Zprávy o popravě pobouřily celou říší, největší nepokoje byly právě v Rumélii, kterou měl Bájezíd dočasně na starost. Nepokoje uklidnil až Sulejman vracející se z výpravy.

Psal básně pod pseudonymem Şahi.[7]

Boj o trůn

Sulejman měl pět synů. Jeho druhý syn Mehmed zemřel v roce 1543. Po popravě Mustafy v roce 1553, který byl první v pořadí na trůn, a smrti Šehzade Džihangira, nejmladšího bratra, který byl od narození slabší a nemocný, zůstali už jen dva potenciální sultáni: Šehzade Selim (pozdější sultán Selim II.) a právě Bájezíd. Selim byl guvernérem provincie Manisa a Bájezíd byl guvernérem Kütahya, dvou velkých měst významných stejně jako Konstantinopol, tehdejší hlavní město.

Když bylo Sulejmanovi 60 let, boj o trůn mezi dvěma bratry začal. Sulejman nechtěl, aby došlo k vraždě, a tak bratry rozdělil: Selim byl poslán do provincie Konya a Bájezíd do provincie Amasya. Obě provincie byly příliš vzdálené od Konstantinopole. Selim byl rychlý a okamžitě se přesunul do Konye. Bájezíd však protestoval a nechtěl odjet do Amasye kvůli tomu, že tam byl poslán Mustafa a následně byl popraven. Myslel si, že otec s ním má stejné úmysly. Pobouřený Sulejman nazval Bájezída rebelem a vydal nařízení, že po jeho smrti bude sultánem Selim. To však nezastavilo bratry v boji, Selim společně s Mehmedem Pašou Sokolovićem plánoval zabít Bájezída nedaleko Konye 31. května 1559.

Bájezíd po bojích se Selimem

Bájezíd nakonec odjel do Amasye, ze které pak odjel do Persie se svými syny a malou armádou. Bájezída přivítal sám perský šáh Tahmasp, který byl úhlavním nepřítelem sultána Sulejmana a Osmanské říše. Jakmile se o tom Sulejman dozvěděl, vyslal do Persie několik poselstev s žádostí o vydání Bájezída. Šáh nakonec souhlasil a Bájezíd byl popraven společně se svými syny 25. září 1561 v safíjovském hlavním městě Kazvínu v Persii osmanským katem.

Manželka a rodina

Synové

Dcery

  • Mihrimah Sultan (1547, Kütahya – 1593, Istanbul)
  • Hatice Sultan (narozena a zemřela 1550, Kütahya)
  • Ayşe Sultan (1553 Kütahya – 1572, Tokat)
  • Hanzade Sultan (narozena a zemřela 1556, Kütahya)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Bayezid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Şahin 2023, s. 202.
  2. ↑ a b Peirce 1993, s. 234.
  3. ↑ a b Çiçekler 2011, s. 211.
  4. ↑ Şahin 2023, s. 211, 230.
  5. ↑ Şahin 2023, s. 234.
  6. ↑ Şahin 2023, s. 235.
  7. ↑ BOZKUYU, A. Osmanlı İmparatorluğu Tarihi / ÖSYM'nin Tüm Sınavları İçin Uygundur.(KPSS, TYT, AYT). [s.l.]: Aybars Bozkuyu S. 95. 

Literatura

  • ÇIÇEKLER, Mustafa. Şehzâde Bayezid Ve Farsça Divançesi. Şarkiyat Mecmuası. İstanbul Üniversitesi, 2011-12-19, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1307-5020. (turecky) 
  • PEIRCE, Leslie P., 1993. The imperial harem : women and sovereignty in the Ottoman Empire. New York: [s.n.]. Dostupné online. ISBN 0-19-507673-7. OCLC 27811454 (anglicky) 
  • ŞAHIN, K., 2023. Peerless Among Princes: The Life and Times of Sultan Süleyman. [s.l.]: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-753163-1. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Coat of arms of the Ottoman Empire (1882–1922).svg
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Şehzade Bayezid.jpg
Sultan Suleiman the Magnicifient (d. 1566) and he son Bayezid (d. 1561) a miniature.