Šehzade Bájezíd (syn Sulejmana I.)

Şehzade Bayezid
Osmanská miniatura zachycující Suleymana I. s jeho synem Şehzadem Bayezidem
Narození	1525 Palác Topkapi
Úmrtí	25. září 1561 (ve věku 35–36 let) Kazvín
Místo pohřbení	Sivas
Povolání	básník
Nábož. vyznání	islám
Děti	Mihrümah Sultan Ayşe Sultan
Rodiče	Sulejman I. a Roxolana
Rod	Osmanská dynastie
Příbuzní	Mihrimah Sultan, Şehzade Mustafa, Selim II., Şehzade Mehmed, Şehzade Abdullah, Şehzade Murad, Şehzade Cihangir a Raziye Sultan (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šehzade Bájezíd (1525, Konstantinopol, Osmanská říše – 25. září 1561, Kazvín, Persie) byl osmanský princ (turecky: şehzade), jeden z následníků na osmanský trůn a post sultána.

Bájezíd byl synem sultána Sulejmana I. (1494–1566), známého jako Velkolepý či Nádherný, a jeho oblíbenkyně a později legální manželky Hürrem Sultan (cca 1500–1558).

Každý osmanský princ a možný budoucí sultán byl poslán do provincie, ve které se stal guvernérem a de facto jí vládl. Bájezíd se stal guvernérem provincie Anatolia (turecky sancak). Nicméně během otcovy 12. výpravy v roce 1553 do Nachičevanu, části současného Ázerbájdžánu, byl poslán do Edirne, hlavní evropské části Osmanské říše. Bylo to kvůli kontrole Rumélie, kterou během výpravy nemohl hlídat jeden z jeho bratrů. Během této výpravy byl popraven jeho starší nevlastní bratr Šehzade Mustafa. Zprávy o popravě pobouřily celou říší, největší nepokoje byly právě v Rumélii, kterou měl Bájezíd dočasně na starost. Nepokoje uklidnil až Sulejman vracející se z výpravy.

Sulejman měl pět synů. Jeho druhý syn Mehmed zemřel v roce 1543. Po popravě Mustafy v roce 1553, který byl první v pořadí na trůn, a smrti Šehzade Džihangira, nejmladšího bratra, který byl od narození slabší a nemocný, zůstali už jen dva potenciální sultáni: Šehzade Selim (pozdější sultán Selim II.) a právě Bájezíd. Selim byl guvernérem provincie Manisa a Bájezíd byl guvernérem Kütahya, dvou velkých měst významných stejně jako Konstantinopol, tehdejší hlavní město.

Když bylo Sulejmanovi 60 let, boj o trůn mezi dvěma bratry začal. Sulejman nechtěl, aby došlo k vraždě, a tak bratry rozdělil: Selim byl poslán do provincie Konya a Bájezíd do provincie Amasya. Obě provincie byly příliš vzdálené od Konstantinopole. Selim byl rychlý a okamžitě se přesunul do Konye. Bájezíd však protestoval a nechtěl odjet do Amasye kvůli tomu, že tam byl poslán Mustafa a následně byl popraven. Myslel si, že otec s ním má stejné úmysly. Pobouřený Sulejman nazval Bájezída rebelem a vydal nařízení, že po jeho smrti bude sultánem Selim. To však nezastavilo bratry v boji, Selim společně s Mehmedem Pašou Sokolovićem plánoval zabít Bájezída nedaleko Konye 31. května 1559.

Bájezíd nakonec odjel do Amasye, ze které pak odjel do Persie se svými syny a malou armádou. Bájezída přivítal sám perský šáh Tahmasp, který byl úhlavním nepřítelem sultána Sulejmana a Osmanské říše. Jakmile se o tom Sulejman dozvěděl, vyslal do Persie několik poselstev s žádostí o vydání Bájezída. Šáh nakonec souhlasil a Bájezíd byl popraven společně se svými syny 25. září 1561 v safíjovském hlavním městě Kazvínu v Persii osmanským katem.

• Šehzade Orhan (1543,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
• Šehzade Osman (1545, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
• Šehzade Abdullah (1548, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
• Šehzade Mahmud (1552,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
• Šehzade Mehmet (1559, Amasya – 3. října 1561, Bursa)

• Mihrimah Sultan (1547, Kütahya – 1593, Istanbul)
• Hatice Sultan (narozena a zemřela 1550, Kütahya)
• Ayşe Sultan (1553 Kütahya – 1572, Tokat)
• Hanzade Sultan (narozena a zemřela 1556, Kütahya)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Bayezid na anglické Wikipedii.