Šácholan liliokvětý

Jak číst taxoboxŠácholan liliokvětý
alternativní popis obrázku chybí
Šácholan liliokvětý
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádšácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleďšácholanovité (Magnoliaceae)
Rodšácholan (Magnolia)
Binomické jméno
Magnolia liliiflora
Desr., 1792
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šácholan liliokvětý (Magnolia liliiflora), nazývaný také magnólie liliokvětá, je opadavý keř z čeledi šácholanovitých. Vyznačuje se purpurově červenými květy, rozvíjejícími se současně s listy. V Česku je občas vysazován jako okrasná dřevina, i když podstatně řidčeji než jeho kříženec, šácholan Soulangeův.

Šácholan liliokvětý v květu

Charakteristika

Šácholan liliokvětý je opadavý, hustě rostoucí keř dorůstající výšky asi 1 až 3 metry. Borka je šedavě hnědá. Letorosty jsou zelenavě purpurové až světle purpurově hnědé. Listy jsou elipticky obvejčité až obvejčité, s 8 až 18 cm dlouhou a 3 až 10 cm širokou čepelí, na bázi se postupně směrem k řapíku zužující, na vrcholu špičaté až zašpičatělé. Listy jsou na líci tmavě zelené a za mlada řídce chlupaté, na rubu nasivěle zelené a podél žilek chlupaté. Žilnatina je tvořena 8 až 10 páry postranních žilek. Řapíky jsou 0,8 až 2 cm dlouhé. Květní poupata jsou vejcovitá, nažloutle chlupatá. Květy jsou vzpřímené, zvonkovitě rozevřené, lehce vonné. Okvětí je složeno z 9 až 12 dužnatých plátků. Vnitřní plátky jsou elipticky obvejčité, 8 až 10 cm dlouhé a 3 až 4,5 cm široké, na vnější straně purpurově červené, na vnitřní světlé. Vnější 3 plátky jsou červenavě zelené, kopinaté, kratší a opadavé, nahrazující kalich. Tyčinky jsou purpurově červené, asi 8 až 10 mm dlouhé. Pestíky jsou bledě purpurové, lysé. Kvete společně s rozvíjejícími se listy, v květnu až červnu. Souplodí zvané šách je tmavě purpurově hnědé, válcovité, 7 až 10 cm dlouhé, s téměř kulovitými a krátce zobanitými měchýřky.[2][3]

Rozšíření

Šácholan liliokvětý je rozšířen ve střední, jižní a jihovýchodní Číně v provinciích Čchung-čching, Fu-ťien, Chu-pej, Šen-si, S’-čchuan a Jün-nan. Roste na okrajích lesů a horských svazích v nadmořských výškách 300–1600 metrů.[2]

Taxonomie

Šácholan liliokvětý byl popsán již v roce 1792. V současné taxonomii rodu Magnolia je řazen do sekce Yulania a podsekce Yulania. Do této podsekce jsou z druhů pěstovaných v ČR řazeny také další časně kvetoucí druhy: šácholan japonský, šácholan hvězdovitý, šácholan obnažený a šácholan vrbolistý.[4] Při úzkém pojetí rodů, preferovaném např. v díle Flora of China, je řazen do rodu Yulania jako Yulania liliiflora.[2]

Kříženci

Šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangiana) byl vyšlechtěn v roce 1820 ve Francii křížením šácholanu liliokvětého s šácholanem obnaženým (Magnolia denudata). Je to v současnosti jeden z nejčastěji pěstovaných šácholanů, oblíbený pro své časné a hojné kvetení. Pěstuje se v celé řadě kultivarů.[3] Magnolia x brooklinensis je kříženec šácholanu liliokvětého se severoamerickým šácholanem přišpičatělým (Magnolia acuminata). Byl vyšlechtěn v brooklynské botanické zahradě a popsán v roce 1972.[5] Pěstují se i další kříženci šácholanu liliokvětého, např. se šácholanem hvězdovitým (M. stellata).[6]

Význam

Šácholan liliokvětý je v Česku pěstován jako okrasná dřevina, i když podstatně méně často než jeho kříženec, šácholan Soulangeův. Existuje velké množství kultivarů. Je uváděn z Dendrologické zahrady v Průhonicích, z Pražské botanické zahrady v Tróji a z Průhonického parku.[6] Jeden z nejčastěji vysazovaných kultivarů je 'Nigra', vyznačující se až 12 cm dlouhými květy s okvětními lístky na vnější straně tmavě purpurovými.[7]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. ↑ a b c Flora of China: Yulania liliiflora [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  4. ↑ Magnolia Society: Classification of Magnoliaceae [online]. 2004, rev. 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  5. ↑ SPONGBERG, Stephen A. Some Old and New Interspecific Magnolia Hybrids. Arnoldia. 1976, roč. 36, čís. 4. 
  6. ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  7. ↑ Dendrologie online: Magnolia liliiflora [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Magnolia liliiflora3.jpg
Autor: Kurt Stueber, Licence: CC BY-SA 3.0
Magnolia liliiflora, Family: Magnoliaceae, Image no. 4
03-08-2006 Magnolio Bastavales Galicia 005.jpg
Autor: Luis Miguel Bugallo Sánchez (http://commons.wikimedia.org/wiki/User:Lmbuga), Licence: CC BY-SA 3.0
This picture represents a second bloom of what most probably is Magnolia liliiflora. Note the sepal-like tepal (one visible out of three) and the rather uniform purple color. It must be remarked that several Magnolia × soulangeana cultivars also have second bloom, in which case the flower color is nearly always more intens and more uniform as during the first bloom.
Magnolia liliiflora6.jpg
(c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0
Magnolia liliiflora, Osaka,Japan
Magnolia liliiflora.jpg
Hot pink tulip magnolia in full bloom
Magnolia liliiflora against wall.jpg
Autor: Fanghong, Licence: CC BY-SA 3.0
Magnolia liliiflora flowers
Magnolia liliiflora7.jpg
(c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0
Magnolia liliiflora, Osaka,Japan