Šácholan obvejčitý

Šácholan
Šácholan obvejčitý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád	šácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleď	šácholanovité (Magnoliaceae)
Rod	šácholan (Magnolia)
Binomické jméno
Magnolia obovata Thunb., 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šácholan obvejčitý (Magnolia obovata, syn. M. hypoleuca), též nazývaný magnólie obvejčitá, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z horských lesů v Japonsku a v Česku je pěstován jako okrasný strom. Vyznačuje se velkými listy nahloučenými na koncích větví a bílými květy, rozvíjejícími se až po olistění.

Kvetoucí šácholan obvejčitý

Popis

Šácholan obvejčitý je opadavý strom dorůstající výšky 8 až 15, v domovině až 30 metrů. Koruna je široce kuželovitá. Borka je světlá a hladká. Letorosty jsou zprvu zelené, později purpurové, lysé. Pupeny jsou lysé. Listy jsou poněkud nahloučené na koncích větví, tuhé, polokožovité, obvejčité, s 20 až 40 cm dlouhou a 12 až 18 cm širokou čepelí, na bázi tupé až úzce zakulacené. Listy jsou na líci zelené, na rubu nasivělé a slabě chlupaté. Žilnatina je tvořena 20 až 24 páry postranních žilek. Řapíky jsou 2,5 až 4,5 cm dlouhé, z počátku bíle vlnaté. Květy jsou miskovité, vzpřímené a velmi vonné, 14 až 20 cm široké. Okvětí je složeno z 9 až 12 mléčně bílých, lehce dužnatých plátků, pouze 3 vnější plátky jsou kratší, žlutavě zelené, na vnější straně narůžovělé. Bílé okvětní plátky jsou obvejčité až podlouhle obvejčité, 8,5 až 12 cm dlouhé a 1,5 až 4,5 cm široké. Tyčinky jsou 1,5 až 2 cm dlouhé, s karmínově červenými nitkami. Pestíky jsou karmínově červené. Kvete v červnu, po olistění. Zralá souplodí zvaná šách jsou červená, kuželovitá, 12 až 20 cm dlouhá, převislá, s dlouze zobanitými měchýřky. Semena jsou černá, obklopená jasně červeným míškem.^[2][3][4]

• 

  Šácholan obvejčitý

• 

  (c) Photo by PtrQs, CC BY-SA 4.0

  Poupě

• 

  Plně rozevřený květ

• 

  Nedozrálý šách šácholanu obvejčitého

• 

  Plně dozrálý šách

Rozšíření

Šácholan obvejčitý je rozšířen v Japonsku. Roste v horských lesích na ostrovech Hokkaidó, Honšú, Kjúšú a Šikoku.^[4] V Číně je v některých oblastech pěstován, není zde však původní.^[2]

Taxonomie

Šácholan obvejčitý byl popsán švédským přírodovědcem Thunbergem v roce 1794. Jméno Magnolia hypoleuca, pod nímž je tento druh v některých zdrojích uváděn, pochází z roku 1845.^[5][6] V současné klasifikaci rodu Magnolia je šácholan obvejčitý řazen do podrodu Magnolia, sekce Rhytidospermum a podsekce Rhytidospermum. Z druhů pěstovaných v ČR je do této podsekce řazen ještě šácholan tříplátečný (Magnolia tripetala).^[7]

Kříženci

Magnolia x wieseneri (syn. Magnolia x watsonii) je kříženec šácholanu obvejčitého s dalším japonským druhem, šácholanem Sieboldovým (Magnolia sieboldii). Je znám od roku 1889.^[8]

Význam

Šácholan obvejčitý je využíván jako okrasná dřevina, v medicíně i jako zdroj dřeva.^[2] Dřevo je měkké, světlé a dobře opracovatelné. Tradičně se z něj v Japonsku vyrábějí pochvy na meče a je využíváno v truhlářství např. k vnitřnímu obložení v domech.^[9] V Česku je šácholan obvejčitý pěstován jako okrasná dřevina. Je vysazen např. na Hřebeni ve druhé části Průhonického parku, v Dendrologické zahradě v Průhonicích a v Arboretu Žampach.^[10]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šácholan obvejčitý na Wikimedia Commons
• Taxon Magnolia obovata ve Wikidruzích