Šáhruch

Šáhruch
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0
Narození	21. března 1734 Mašhad
Úmrtí	1796 (ve věku 61–62 let) Dámghán
Místo pohřbení	Shahrukh Afshar Mausoleum
Povolání	panovník
Nábož. vyznání	islám ší'itský islám
Rodiče	Reza Qoli Mirza Afshar
Rod	Afšárovci
Funkce	šáh (1748–1749) šáh (1750–1760)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zillulláh Hast Sultán bar Salatin-e Džahán Šáh-e Šáhhán Šáh-e Džahán Šáhruch Šáh, zkráceně Šáhruch Šáh (persky شاهرخ‎ ; 21. března 1734 Isfahán – asi květen 1796 Damghán), byl perský šáh z dynastie Afšárovců panující v letech 1748–1749 a 1750–1796, v druhém období své vlády prakticky jen v Chorásánu na severovýchodě Íránu. Šáhruch byl nejstarším synem prince Rezákulího Mírzy,^[1] zavražděného Ádilem Šáhem v roce 1747, a vnukem Nádira Šáha, zakladatele afšárovské dynastie.

Vláda

Na trůn teprve čtrnáctiletého Šáhrucha vynesly politické zmatky v roce 1748, jejichž důsledkem bylo svržení Ádila Šáha a převzetí vlády jeho bratrem Ibráhímem, mladším synem Muhammada Ibráhíma Chána. Šáhruchova korunovace proběhla jen týden po Ádilově pádu, 1. října 1748 v Mašhadu, ale trvalo ještě více než půl roku (do května 1749), než se novému panovníkovi podařilo získat uznání v celém prostoru říše (kromě Afghánistánu, kde již od roku 1747 vládl Ahmad Šáh Durrání).

Poměry v Persii byly po slabé vládě obou předchozích šáhů velmi neurovnané, což nahrávalo jednotlivým místním náčelníkům, aby se učinili co nejvíce samostatnými. K moci dosazený Šáhruch byl příliš mladý a měl mnoho rivalů, mj. i z řad nedávno sesazeného rodu Safíovců a konkurenčního rodu Kádžárovců, kteří čekali na první příležitost, jak posílit své vlastní postavení nebo alespoň vliv svého kmene. Centrální vláda v Mašhadu se potácela z jedné krize do druhé a v tomto kontextu nepřekvapuje, že již 17. prosince 1749 zosnoval Safíovec Muhammad Husajní Maráší státní převrat, šáha svrhl a oslepil, přičemž sám přijal panovnickou korunu jako Sulajmán II. (1749–1750).

Na přelomu let 1749/1750 se tak afšárovská říše vytvořená Nádirem Šáhem definitivně rozpadla a nehrálo velkou roli, že ani Sulajmán, ani jeho nástupce Ismá‘íl III., rovněž Safíovec, nedrželi moc dlouho a že Šáhruch byl 26. ledna 1750 opět dosazen na trůn, čtyřicet dnů po svém pádu. Jeho vliv se nyní omezoval jen na Chorásán, v ostatních částech říše vládli lokální náčelníci, z nichž dva měli dostatečnou autoritu, aby mohli usilovat o významnější postavení v rámci státu – Alí Mardán Chán z kmene Bachtjárů a Karím Chán z lúrského kmene Zand.^[2]

Za Šáhruchova bezmocného přihlížení si tito dva předáci rozdělili v roce 1751 vládu nad západním Íránem a následujícího roku dosadili na trůn znovu Ismá‘íla III., který měl jejich panování poskytnout legitimitu. Šáhruch se udržel v Mašhadu jen díky ochraně Ahmada Šáha Durráního a také kvůli jistému respektu, který Karím Chán choval jako někdejší Nádirův velitel k afšárovskému rodu. To ale nic neměnilo na faktu, že Karím Chán se po porážce svého rivala Alího Mardána stal roku 1760 de facto vládcem Persie, i když nikdy nepřijal titul šáha. Nastala éra zandovské monarchie, novým centrem země se stal Šíráz.

Šáhruch svého rivala Karíma, který zemřel roku 1779, o dlouhá léta přežil a zůstal lokálním knížetem v Chorásánu až do poloviny devadesátých let – do doby, jež se časově kryje s expanzí kádžárovského náčelníka Ágy Muhammada Chána (1742–1797), muže energického a schopného, ale i mimořádně krutého. Ágá Muhammad nejprve porazil na západě Karímovy zandovské nástupce, kteří se mezitím prohlásili za šáhy, a pak se obrátil proti Mašhadu, aby se zmocnil proslulého pavího trůnu a opětovně sjednotil říši pod jedním žezlem. Vzhledem ke slabosti protivníka se mu to bez větších potíží podařilo a Šáhruch byl na jeho rozkaz umučen k smrti – tak skončila krátká perioda vlády afšárovské dynastie v Persii.

Rodina

Šáhruch měl dvě manželky a celkem šestnáct dětí, devět dcer a sedm synů. Ze synů se později Nádir Mírzá vzbouřil proti kádžárovskému šáhu Fath Alímu, nástupci Ágy Muhammada, a byl za to roku 1803 popraven. Dvě Šáhruchovy pravnučky se provdaly Fath Alího.

Poznámky

Literatura

• Tauer, F.: Svět islámu, Praha 1984.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šáhruch na Wikimedia Commons
• Genealogie Afšárovců (anglicky)