Šála
Šála nebo též šál je pruh tkaniny (často pletený) sloužící k zakrytí krku nebo také hlavy a ramen.[1]
Z historie šály
Slovo šála pochází z perštiny. V Perzii patřily šály k národnímu oděvu už asi pře 2500 lety. Nosili je jak muži taki i ženy a byly tak velké, že mohly přikrýt celou postavu. V Kašmíru byla známá výroba šálů z vlny kašmírské kozy asi od 15. století. Ruční spřádání vlny a tkaní příze bylo velmi nákladné, zhotovení šály trvalo až několik měsíců.[2] Ještě dražší jsou šáhtúšové šály z vlny tibetské antilopy, které se začaly vyrábět od 7. století.[3] V Evropě se objevují šály teprve od 18. století, nejprve z dovozu a asi od roku 1805 se proslavily výrobky ze skotského Paisley se zvláštním vzorováním.[4]
Použití
V chladných krajích se používá k tepelné ochraně krku, jindy slouží pouze k okrase nebo jako divadelní rekvizita, například kožešinové boa. Šál ve funkci šátku slouží z náboženských důvodů (hidžáb, rituální černobílý šál ortodoxních Židů) či jako symbol příslušnosti ke komunitě. Například ve Velké Británii a ve Spojených státech se nosí šály jako symbol příslušnosti k univerzitě či koleji. Šály s logem a v barvách sportovního klubu jsou rozšířené po celém světě. Šála ve spojení se společenským oděvem bývala v 19. století symbolem nekonvenčních umělců (např. Aristide Bruant, Vincent van Gogh). Šála bývá součástí kroje či symbolem etnické skupiny, například kostkovaná šála skotských klanů, španělská mantila z černé krajky, nebo turecký šál, typický pestrobarevnými podélnými proužky. Šála může být pevně spojena se svetrem, smokingem nebo kabátem jako jeho šálový límec.
Šála jako atribut svaté Ludmily
Šála (závoj) je atributem svaté Ludmily, která jí měla být zaškrcena.[5]
Materiály
- Vlna: zvláště mohér,merino, kašmírová vlna, pašmína;
- hedvábí, často syntetické: polyakryl,
- bavlněná příze: žinylka, šitá či paličkovaná krajka, viskóza
- kožešina: boa z ocásků, liška (s hlavičkou a klipsem zakusující se do vlastního ocasu)
- pštrosí peří - užívá se na boa, oblíbená divadelní rekvizita[6] [1]
Designéři šály
- Zika Ascher a jeho návrháři: Henry Moore, Graham Sutherland, Pablo Picasso, Henri Matisse, André Derain
Osobnosti proslulé šálou
- Isadora Duncanová - americká tanečnice; šála vpletená do kola auta ji uškrtila.
- Aristide Bruant - pařížský kabaretiér
- Pavel Dostál, ministr kultury ČR, přezdívaný Ministr Šála[7]
Související články
Odkazy
Reference
- ↑ a b šála [online]. e-LTex, 2023 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ What Is A Shawl? [online]. Goelia, 2023-10-20 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Fashioned for Extinction. www.wpsi-india.org [online]. wpsi - Inia, 1997 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pink wool Paisley scarf. hartford.fr [online]. Hartford, 2023 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHLUMSKÝ, Jan. Životopisy svatých - sv. Ludmila [online]. Dostupné online.
- ↑ Dana Haklová: Michaelo, péřové boa jedině do operety!. Žena-In. 27. 10. 2011. Dostupné online.
- ↑ František Dostál: Vzpomínka na ministra „Šálu“. Parlamentní listy. 27. 7. 2015. Dostupné online.
Literatura
- Ludmila Kybalová - Olga Herbenová - Milena Lamarová:Obrazová encyklopedie módy. Artia Praha 1972, heslo šála, obr. 746-748
- Ottův slovník naučný, svazek 24, heslo Šál
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu šála na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo šála ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Sal z kasmiru
A lithograph plate showing a variety of ways of wearing shawls in early 19th-century France (ca. 1802-1814); redrawn from various early 19th-century sources by Durin for Albert Charles Auguste Racinet's Le Costume Historique (1888). Racinet lived 1825-1893.
Autor: Michael Hicks from Saint Paul, MN, USA, Licence: CC BY 2.0
Saint Paul, Minnesota