Šálkovna

Šálkovna
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbakonec 18. století
Zánikpo roce 1945
Poloha
Adresapůvodní č.p. 32, Praha 4 - Braník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šálkovna je zaniklá usedlost v Praze 4-Braníku, která se nacházela v ulici Mezivrší jihovýchodně od kostela svatého Prokopa v místech Mateřské školy. Po usedlosti jsou pojmenovány ulice U Šálkovny a Nad Šálkovnou.[1]

Historie

Vinice v místech usedlosti byla na konci 14. století v majetku novoměstského kláštera augustiniánek u kostela svaté Kateřiny. Koncem 18. století zde vznikl hospodářský dvůr, jehož pozemky ležely v příkrém svahu. Dvorec vlastnil v 19. století židovský obchodník Šálek a na nějaký čas jej přeměnil na synagogu.

Popis

Na rozsáhlé zahradě usedlosti rostlo na 1.200 ovocných a vzácných stromů, část zahrady patřila stromům okrasným a horní plošina zůstala volná. Ve 20. letech 20. století k obytným stavením čp. 32 a 87 patřil skleník, kolna a chlévy a vše bylo oploceno.

Zděné přízemní stavení čp. 32 se zděnou verandou na severní straně mělo tři byty v přízemí a další místnosti v suterénu. Sklepy a přízemí byly klenuté do pasů a pilířů, stropy v přízemí trámové a zastřešené sedlovou střechou. V suterénu se nalézaly tři obytné kuchyně, tři předsíně, tři sklepy a truhlářská dílna. Jednopatrové a jednotraktové zděné stavení čp. 87 podsklepeno nebylo.

Dvůr doplňoval jednoduchý, malý, zděný skleník, zděná kolna s pultovou střechou a chlévy kolem tří stran dvora. Usedlost byla chráněna zdí a vchod měla na jižní straně a vjezd na straně západní.

Po roce 1918

Dvůr měl v majetku pan Vosátko, jehož dědicové jej nabídli k prodeji městu Praze. Město uvažovalo o tom, že zde zřídí školku nebo školu. K prodeji zřejmě nedošlo, protože po roce 1945 byla usedlost vyvlastněna, zbořena pro svůj neutěšený stav a na jejím místě postavena Mateřská škola.

Odkazy

Reference

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 0461-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine..

Literatura

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 285-286.
  • ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 287 s. ISBN 80-7277-098-5. S. 270.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“