Šárecké hradiště

Šárecké hradiště
Areál slovanského hradiště na plošině Džbán
Areál slovanského hradiště na plošině Džbán
Základní informace
Výstavba8. století
Zánik10. století
Poloha
AdresaLiboc, Vokovice, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′44,88″ s. š., 14°19′14,88″ v. d.
Šárecké hradiště
Šárecké hradiště
Další informace
Rejstříkové číslo památky40554/1-1530 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šárecké hradiště je pravěké sídliště a raně středověké hradiště na rozhraní pražských čtvrtí Liboc a Vokovice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka[1] a od roku 1995 je také národní kulturní památkou.

Historie

Nejstarší osídlení Divoké Šárky pochází z období neolitu. Z tehdejšího sídliště na Šestákově skále byly získány nálezy keramiky, podle kterých byla závěrečná fáze kultury s lineární keramikou nazvána šáreckým typem. Prostor šáreckého hradiště byl osídlen od eneolitu příslušníky řivnáčské kultury.[2] Je možné, že zde už tehdy vzniklo opevněné hradiště, ale doklady pro to neexistují.[3] Osídlení pokračovalo i v době bronzové v období únětické a štítarské kultury a v průběhu doby halštatské.[2]

Existence hradiště je doložena až v raném středověku. Pravděpodobně bylo založeno v osmém století, vrcholu rozvoje dosáhlo v polovině devátého století, ale po vzniku Pražského hradu ztratilo na významu. Některé části však zůstaly osídleny ještě v desátém století.[3] Funkce hradiště je nejasná. Bylo zřejmě vojenským opěrným bodem, správním a obchodním centrem a sídlem tehdejší elitní společenské vrstvy. Dokládají to nálezy avarských opaskových kování a západofranských mincí. Je také hypoteticky možné, že hradiště plnilo funkci výrobního a náboženského střediska.[4] Z desátého století pochází nálezy hrobů, v nichž byly nalezeny nádoby, esovité záušnice a skleněné perly.[3] Jiří Sláma šárecké hradiště uvádí jako možnou lokalitu hradiště Canburg, které roku 805 po čtyřicet dní neúspěšně obléhala vojska Karla Velikého.[5]

Archeologické výzkumy na hradišti probíhaly od devatenáctého století. Nejstarší z nich zdokumentoval Václav Krolmus. Velká část archeologických situací však byla poničena neřízenými výkopy, které prováděli sběrači kostí pro ruzyňský cukrovar.[3]

Stavební podoba

Hradiště s rozlohou 25 hektarů bylo trojdílné. Celková délka dosahuje 820 metrů a šířka se pohybuje od 220 do 270 metrů.[6] Skládalo se z akropole na Kozákově skále, vnitřního a vnějšího předhradí. Akropole převyšuje úroveň předhradí o dvacet až třicet metrů a její rozloha měří asi tři hektary. Přirozenou ochranu jí poskytovaly skalnaté srázy, takže pozůstatky opevnění jsou patrné pouze na severní straně. Vnitřní předhradí měří asi 12,5 hektaru a vnější přibližně 9,5 hektaru. Z jejich hradeb se dochovaly valy, jejichž část byla zničeny lomem a novodobou výstavbou.[3] Údajný vstup se snad nalézal na jihovýchodní straně vnějšího předhradí,[4] ale také se mohlo jednat o samostatně opevněný přístup k vodnímu zdroji.[3] Původní hradby předhradí tvořila opuková zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Z vnější strany je lemoval příkop, který byl na zkoumaném místě 6,5 metru široký a 1,5 metru hluboký.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 152629 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Šárka, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Praha 6-Liboc, s. 285–286. 
  3. ↑ a b c d e f g ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Praha-Dolní Liboc, s. 248–251. 
  4. ↑ a b KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Praha-Liboc, s. 293–295. 
  5. ↑ SLÁMA, Jiří. Ještě jednou o Canburgu. Archeologické rozhledy. 2003, roč. LV, čís. 2, s. 391. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  6. ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce. Archaeologia historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 413–414. Dostupné online [PDF online, cit. 2021-07-07]. ISSN 0231-5823. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Map Prague Geo.png
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.