Šárecké hradiště

Šárecké hradiště
Areál slovanského hradiště na plošině Džbán
Areál slovanského hradiště na plošině Džbán
Základní informace
Výstavba8. století
Zánik10. století
Poloha
AdresaLiboc, Vokovice, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Šárecké hradiště
Šárecké hradiště
Další informace
Rejstříkové číslo památky40554/1-1530 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šárecké hradiště je pravěké sídliště a raně středověké hradiště na rozhraní pražských čtvrtí Liboc a Vokovice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka[1] a od roku 1995 je také národní kulturní památkou.

Historie

Nejstarší osídlení Divoké Šárky pochází z období neolitu. Z tehdejšího sídliště na Šestákově skále byly získány nálezy keramiky, podle kterých byla závěrečná fáze kultury s lineární keramikou nazvána šáreckým typem. Prostor šáreckého hradiště byl osídlen od eneolitu příslušníky řivnáčské kultury.[2] Je možné, že zde už tehdy vzniklo opevněné hradiště, ale doklady pro to neexistují.[3] Osídlení pokračovalo i v době bronzové v období únětické a štítarské kultury a v průběhu doby halštatské.[2]

Existence hradiště je doložena až v raném středověku. Pravděpodobně bylo založeno v osmém století, vrcholu rozvoje dosáhlo v polovině devátého století, ale po vzniku Pražského hradu ztratilo na významu. Některé části však zůstaly osídleny ještě v desátém století.[3] Funkce hradiště je nejasná. Bylo zřejmě vojenským opěrným bodem, správním a obchodním centrem a sídlem tehdejší elitní společenské vrstvy. Dokládají to nálezy avarských opaskových kování a západofranských mincí. Je také hypoteticky možné, že hradiště plnilo funkci výrobního a náboženského střediska.[4] Z desátého století pochází nálezy hrobů, v nichž byly nalezeny nádoby, esovité záušnice a skleněné perly.[3] Jiří Sláma šárecké hradiště uvádí jako možnou lokalitu hradiště Canburg, které roku 805 po čtyřicet dní neúspěšně obléhala vojska Karla Velikého.[5]

Archeologické výzkumy na hradišti probíhaly od devatenáctého století. Nejstarší z nich zdokumentoval Václav Krolmus. Velká část archeologických situací však byla poničena neřízenými výkopy, které prováděli sběrači kostí pro ruzyňský cukrovar.[3]

Stavební podoba

Hradiště s rozlohou 25 hektarů bylo trojdílné. Celková délka dosahuje 820 metrů a šířka se pohybuje od 220 do 270 metrů.[6] Skládalo se z akropole na Kozákově skále, vnitřního a vnějšího předhradí. Akropole převyšuje úroveň předhradí o dvacet až třicet metrů a její rozloha měří asi tři hektary. Přirozenou ochranu jí poskytovaly skalnaté srázy, takže pozůstatky opevnění jsou patrné pouze na severní straně. Vnitřní předhradí měří asi 12,5 hektaru a vnější přibližně 9,5 hektaru. Z jejich hradeb se dochovaly valy, jejichž část byla zničeny lomem a novodobou výstavbou.[3] Údajný vstup se snad nalézal na jihovýchodní straně vnějšího předhradí,[4] ale také se mohlo jednat o samostatně opevněný přístup k vodnímu zdroji.[3] Původní hradby předhradí tvořila opuková zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Z vnější strany je lemoval příkop, který byl na zkoumaném místě 6,5 metru široký a 1,5 metru hluboký.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 152629 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Šárka, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Praha 6-Liboc, s. 285–286. 
  3. a b c d e f g ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Praha-Dolní Liboc, s. 248–251. 
  4. a b KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Praha-Liboc, s. 293–295. 
  5. SLÁMA, Jiří. Ještě jednou o Canburgu. Archeologické rozhledy. 2003, roč. LV, čís. 2, s. 391. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  6. NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce. Archaeologia historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 413–414. Dostupné online [PDF online, cit. 2021-07-07]. ISSN 0231-5823. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Map Prague Geo.png
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.