Šíleně smutná princezna

Šíleně smutná princezna
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka89 min
Žánryfilmová komedie
filmová pohádka
filmový muzikál
ScénářBořivoj Zeman
RežieBořivoj Zeman
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleHelena Vondráčková
Václav Neckář
Stella Zázvorková
Jaroslav Marvan
Bohumil Záhorský
… více na Wikidatech
HudbaJan Hammer
KameraFrantišek Valert
Výroba a distribuce
Premiéra1968
Šíleně smutná princezna na FPČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šíleně smutná princezna je česká filmová pohádka žánru hudební komedie režiséra Bořivoje Zemana natočená v roce 1968Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem v hlavní roli.

Děj

Princ Václav (Václav Neckář) jede s otcem na zásnuby do sousedního „veselého“ království, ale ženit se vůbec nechce. Jeho otec král (Jaroslav Marvan) jej totiž již v dětství přislíbil sezdat s princeznou Helenou (Helena Vondráčková) v rámci uzavřeného míru se sousedním královstvím. A tak princ Václav, pod záminkou, že si jde odskočit, uteče z královského kočáru a jede se na vypůjčené krávě podívat na princeznu na vlastní pěst. Tajně vnikne do princezniny zámecké zahrady (ve skutečnosti Bojnický zámek), vyleze na strom, aby lépe viděl do princezniných komnat, přitom spadne do rybníka a bezděčně se při tom seznámí (zcela inkognito) s princeznou Helenou. Poté jej chytí zámecké stráže a zavřou ho do vězení. Král (Jaroslav Marvan) kvůli sousednímu králi (Bohuš Záhorský) lže, vymlouvá se a stydí se za prince, který utekl. Říká, že je syn nemocen. Postupně se do svých lží zamotává. Princezna se ale do neznámého vězně zamiluje, netušíc přitom, že je to princ Václav, její budoucí snoubenec. Aby zrušila očekávané zásnuby s princem, kterého doposud nezná, předstírá na truc smutek a vyhlásí, že si vezme za muže pouze toho, kdo ji rozesměje (podle vzoru z lidových pohádek). Shodou okolností se to povede, aniž by to on sám tušil, právě princi Václavovi. Jeho inkognito je tím ale prozrazeno a princezna Helena se kvůli tomu nakrátko urazí a nechá Václava opět zavřít do vězení a formálně odsoudit k popravě – fakticky se ale ve „veselém“ království nikdy nepopravuje (kata a správce vězení hraje František Dibarbora). Dva královští rádcové Y (Darek Vostřel) a X (Josef Kemr), oznámí, že princ s princeznou se navzájem nechtějí. Nakonec oběma králům oznámí, že princ Václav je ve vězení a to znamená, že bude válka. Dva generálové, totiž bývalí rádcové X a Y, přebírají velení nad oběma armádami. Princ a princezna se ihned usmíří a v noci oba generály zajmou a válku tím ukončí. Film končí předáním vlády nad oběma královstvími princi Václavovi a svatbou. Proradní generálové a intrikující rádcové X a Y jsou po zásluze potrestáni.

Osoby a obsazení

Helena Vondráčkováprincezna Helena
Václav Neckářprinc Václav
Jaroslav Marvankrál Jindřich
Bohuš ZáhorskýDobromysl, král Veselého království
Josef Kemrrádce X
Darek Vostřelrádce Y
Stella Zázvorkováchůva

Dále hrají: František Dibarbora (kat), Oldřich Dědek (Kokoška), Bronislav Koreň, Ondrej Jariabek, Jozef Kuchár, Karel Effa (nápadník princezny), Gustav Heverle, Antonín Jedlička, (nápadník princezny), Jan Pixa (ceremoniář královského dvora), Josef Braun (Martin Chechták), Vítězslav Černý (zbrojnoš).

Filmový štáb

Písně z filmu

Ve filmu zazněla řada písní, které se v době vzniku filmu staly hity:

  • Znám jednu krásnou princeznu
  • Já už to vím
  • Slza z tváře padá
  • Miluju a maluju
  • Kujme pikle
  • Znám jednu starou zahradu

Zajímavosti

Divadlo

Divadelní nastudování Studia DVA mělo premiéru 25. listopadu 2016 v režii Šimona Cabana. Ústřední dvojici prince a princezny hrají Jan Cina a Berenika Kohoutová.

Odkazy

Literatura

  • ROHÁL, Robert; CHADIMA, Vítek. České zpívající filmy. [s.l.]: Petrklíč, 2010. 218 s. ISBN 978-80-7229-235-6. Kapitola Šíleně smutná princezna, s. 43 až 62. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“