Šítkovská vodárenská věž

Šítkovská vodárenská věž
Základní informace
Výstavba	15. století
Poloha
Adresa	Nové Město, Praha 1, Česko Česko
Souřadnice	50°4′37,92″ s. š., 14°24′49,32″ v. d.
Další informace
Kód památky	39910/1-1105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Spolkový dům Mánes a Šítkovská vodárenská věž)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šítkovská vodárenská věž zvaná také Hořejší novoměstská je vodárenská věž z konce 15. století při pravém břehu řeky Vltavy na Novém Městě pražském v těsném sousedství dnešní budovy Spolku výtvarných umělců Mánes nedaleko od Jiráskova náměstí v areálu někdejších Šítkovských mlýnů.

Původně dřevěná vodárenská věž byla postavena v roce 1495 na jižním konci Slovanského ostrova v místě zvaném pod Zderazí.^[1] Tato však v roce 1501 zcela vyhořela.^[2] Věž byla posléze obnovena v roubené podobě a v roce 1588 znovu zničena požárem a to spolu s mnoha blízkými mlýny.^[3] V letech 1588 až 1591 byla namísto dřevěné postavena věž kamenná.^[2] V roce 1648 byla věž poškozena dělostřeleckou palbou během obléhání Prahy švédskými vojsky, proto v roce 1651 proběhla její další oprava.^[4] Během ní dostala stavba svoji střešní barokní báň, koncem 18. století pokrytou měděným plechem.

Věž sloužila jako místní vodárna, jež rozváděla samospádem vltavskou vodu do kašen a domů na Novém Městě i Starém Městě pražském, tomuto účelu sloužila až do roku 1847. V roce 1882 došlo k demontáži vodárenského zařízení a věž měla být zbourána. Zásahem spolku Umělecké besedy však k její demolici nakonec nedošlo a věž se dochovala do dnešních dob.^[2]

Věž je vysoká 47 metrů, má čtvercový půdorys o straně 10 metrů, je mírně vychýlena od své svislé osy asi o 115 centimetrů k jihovýchodu a jedná se tak o nejšikmější věž v Praze.^[5] Příčinou tohoto jevu je skutečnost, že věž byla postavena na písečném dně Vltavy bez řádných základů. Podobný problém trpí také nedaleký kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku na Slupi, který je vychýlen o 63 cm.

V roce 1927 byl kolem úpatí věže vytvořen železobetonový základový věnec, který zajistil její stabilitu. Následně zde probíhaly v 80. letech 20. století další asanační a rekonstrukční práce, které zajistily, že se věž již dále od své osy nevychyluje.

Mezi léty 1977 a 1989 se v posledním patře věže nacházela pozorovatelna StB, jež zde byla zřízena pro sledování vchodu do domu na nedalekém Rašínově nábřeží, kde měl byt Václav Havel.^[5]

• JÁSEK, Jaroslav; FIALA, Michal. Šítkovská vodárna a Karel Mělnický. Praha: Scriptorium, 2004. 275 s. ISBN 80-86197-54-9. 
• STAŇKOVÁ, Jaroslava; ŠTURSA, Jiří; VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura: významné stavby jedenácti století. Ilustrace Jaroslav Staněk. 1. vyd. Praha: [s.n.], 1991. 355 s. Dostupné online. ISBN 80-900209-6-8. 
• SVÁTEK, Josef. Ze staré Prahy. Ilustrace Karel Štapfer. Praha: Vilímek, [1899]. Dostupné online. – kapitola Pražské vodárny a jezy. 
• SOUKUP, Jiří. Pražské jezy, mlýny, vodárny a nábřeží. Praha: Weinfurter, 1905. Dostupné online. Kapitola Mlýny šitkovské s vodárnou, s. 19-23. 
• JÁSEK, Jaroslav; BENEŠ, Jaroslav. Pražské vodní věže. 1. vyd. Praha: VR - Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. S. 8–9. 

• Seznam vodárenských věží v Praze
• Šítkovský jez

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šítkovská vodárenská věž na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Šítkovská vodárna
• Fotogalerie
• Společenstvo vodárenských věží: Praha – Nové Město (2). Ing. Robert Kořínek, Ph.D. a Mgr. Petra Kořínková.
• Stránky Pražské informační služby
• Stránky na serveru Turistika.cz
• Stránky na serveru Langweil.cz^{[nedostupný zdroj]}