Šógunát Ašikaga

Šógunát Ašikaga
 足利幕府 
Ašikaga bakufu
 restaurace Kenmu
 klan Ašikaga
13361573období Azuči-Momojama 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Historická mapa feudálního Japonska (15641573)
obyvatelstvo
národnostní složení:
pozdní středojaponština
státní útvar
mon
státní útvary a území
předcházející:
restaurace Kenmurestaurace Kenmu
klan Ašikagaklan Ašikaga
následující:
období Azuči-Momojamaobdobí Azuči-Momojama

Šógunát Ašikaga (japonsky 足利幕府, Ašikaga bakufu, 13361573) představoval feudální vojenský diktátorský režim vedený šóguny z klanu Ašikaga.

Tato éra je dobře známá pod pojmenováním období Muromači podle kjótské čtvrti,[1] ve které si nechal 3. šógun Jošimicu zřídit svou rezidenci. Tato rezidence dostala přezdívku „Hana no Gošo“ (花 の 御所), neboli „Květinový palác“ (zbudován v roce 1379) pro nadbytek květin v jeho okolí.

Ašikagové si získali důvěru císařského dvora, když bojovali na jeho straně proti dosavadnímu šógunátu Kamakura. Díky tomu se také těšili daleko větší přízni císaře, než šógunové z předchozího období. A to i přes to, že byl jejich šógunát v porovnání s kamakurským a nakonec i tokugawským o něco slabší. Podíl na tom měla skutečnost, že zůstalo příliš mnoho vojenských možností a prostředků v rukou regionálních provinčních vládců – daimjóů. Vzhledem k tomu pak vliv Ašikagů sílil nebo slábl podle podpory jednotlivých klanů šógunskému stolci. Slabá centrální vláda nakonec rozepře mezi jednotlivými částmi země nedokázala pacifikovat a země upadla do téměř stoletého válčení – období Sengoku.

Vláda Ašikagů skončila pod náporem vojsk Nobunagy Ody, který roku 1573 vyhnal z Kjóta posledního šóguna Jošiakiho. Ten nalezl útočiště na západě, kde jej pod svá ochranná křídla ukryl klan Móri. Poslední významná zmínka se váže na Hidejošiho Tojotomiho, který vznesl požadavek, aby jej Jošiaki pojal za adoptivního syna. To by pro Hidejošiho znamenalo formální titul 16. šóguna z klanu Ašikaga. Jošiaki však odmítl. Potomci Ašikagů žijí v Japonsku až doposud.

Počátky

Během období Kamakura (1185–1333) se klan Hódžó těšil absolutní moci nad Japonskem. Tento monopol na moc, jakož i nedostatek území na odměňování po porážce mongolské invaze, vedly k nelibosti mezi vazaly klanu Hódžó. Nakonec v roce 1333 císař Go-Daigo přikázal místním vládnoucím vazalům postavit se vládě klanu Hódžó ve prospěch císařské restaurace Kenmu.

Bakufu Kamakura nařídila Takaudžimu Ašikagovi povstání zastavit. Z důvodů, které jsou nejasné, ale pravděpodobně proto, že Ašikaga byl de facto vůdcem klanu Minamoto (který ztratil moc), zatímco klan Hódžó pocházel z klanu Taira, který klan Minamoto porazil, se Ašikaga obrátil proti bakufu Kamakura a bojoval za zájmy císařského dvora.

Po úspěšném svržení bakufu Kamakura v roce 1336 Takaudži Ašikaga založil svou vlastní bakufu v Kjótu.

Severní a Jižní dvůr

Poté, co se Takaudži Ašikaga prohlásil šógunem, vznikl spor s císařem Go-Daigem o tom, jak zemi vládnout. Tento spor vedl Takaudžiho k tomu, že Jutahito, druhý syn císaře Go-Fušimiho byl prohlášen za císaře Kómjó. Go-Daigo utekl a země byla rozdělena na Severní dvůr (v přízni Kómjóa a Ašikagy) a Jižní dvůr (v přízni Go-Daiga). Toto období Severního a Jižního dvora (období Nanbokučó) pokračovalo 56 let až do roku 1392, kdy se Jižní dvůr vzdal a přijal nadvládu Jošimicua Ašikagy.

Struktura vlády

I proto, že Takaudži Ašikaga založil svůj šógunát vedle císaře, na rozdíl od předchozího šógunátu Kamakura, se Ašikaga dělil o vládu s císařem výrazněji než šógunát Kamakura. To byl důvod, proč byl slabší než šógunát Kamakura nebo šógunát Tokugawa. Centralizovaný vazalský systém zavedený v šógunátu Kamakura byl nahrazen vysoce decentralizovaným systémem daijmjóů (lokálních pánů) a vojenská moc šógunátu Ašikaga silně závisela na loajalitě daimjóů.

Zahraniční vztahy

V těchto dobách bylo rozšířeno pirátství, když japonští piráti, kteří se někdy zabývali i obchodem, napadali přímořské osady v Koreji a Číně. Číňané je označovali jako wakó („japonský zloděj“). Jošimicuovi Ašikagovi se podařilo wakó potlačit a Čína následně souhlasila s přijetím japonského poselstva a znovuotevřením obchodu, z čehož Jošimicuovi plynuly značné zisky.[2]

Pád šógunátu

Vzájemné spory daimjóů ve snaze o získání moci ve válce Ónin rostly, až vyústily do otevřeného válečného stavu v pozdním období Muromači, také známém jako období Sengoku.

Když byl poslední skutečný šógun Ašikaga Jošiteru zavražděn v roce 1565 ambiciózním daimjóem Nobunagou Odou, který se chytil příležitosti a ustanovil Jošiteruova bratra Jošiakiho Ašikagu patnáctým ašikagaským šógunem. Ale Jošiaki byl pouze loutkový šógun.

Ašikagaský šógunát byl úplně zničen v roce 1573, kdy Nobunaga vypudil Jošiakiho z Kjóta, když se ten ze zlosti, že nemá skutečnou moc, postavil proti svému patronovi. Nejprve Jošiaki uprchl na Šikoku. Následně Jošiaki hledal a dostal ochranu od klanu Móri na západě Japonska. Nakonec Hidejoši Tojotomi požádal Jošiakiho, aby ho přijal jako adoptivního syna a šestnáctého Ašikagaského šóguna, ale Jošiaki to odmítl.

Rodina Ašikaga přežila 16. století a její větev se stala daimjóy v oblasti Kicuregawa.

Seznam šógunů dynastie Ašikaga

#ObrázekJménoŽivotObdobí vládyCísařPoznámky
1.Takaudži Ašikaga
足利 尊氏
1305135813381357Go-Daigo
Go-Murakami
první šógun z rodu Ašikaga
2.Jošiakira Ašikaga
足利 義詮
1330136713581367Go-Murakami
3.Jošimicu Ašikaga
足利 義満
1358140813681394Čókei
Go-Kamejama
Go-Komacu
4.Jošimoči Ašikaga
足利 義持
1386142813941423Go-Komacu
Šókó
5.Jošikazu Ašikaga
足利 義量
1407142514231425Šókó
6.Jošinori Ašikaga
足利 義教
1394144114281441Go-Hanazono
7.Jošikacu Ašikaga
足利 義勝
1434144314411443Go-Hanazono
8.Jošimasa Ašikaga
足利 義政
1436149014431474Go-Hanazono
Go-Cučimikado
9.Jošihisa Ašikaga
足利 義尚
1465148914741489Go-Cučimikado
10.Jošitane Ašikaga
足利 義稙
1466152314901493
15081521
Go-Kašiwabara
11.Jošizumi Ašikaga
足利 義澄
1481151114951508Go-Kašiwabara
12.Jošiharu Ašikaga
足利 義晴
1511155015211545Go-Kašiwabara
Go-Nara
13.Jošiteru Ašikaga
足利 義輝
1536156515451565Go-Nara
Ógimači
14.Jošihide Ašikaga
足利 義栄
1538156815641568Ógimači
15.Jošiaki Ašikaga
足利 義昭
1537159715681573Ógimačiposlední šógun z rodu Ašikaga

Odkazy

Reference

  1. Muromachi Map – Satellite Images of Muromachi
  2. R.H.P. Mason, J.G. Caiger (1997) Dějiny Japonska, str. 141

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Yosiakira asikaga.jpg
Autor: Geneast, Licence: CC BY-SA 3.0
足利義詮(古画類聚)
Ashikaga Yoshiharu.jpg
Autor: Geneast, Licence: CC BY-SA 3.0
足利義晴像(古画類聚)
Ashikaga Yoshiaki2.jpg
足利義昭像(古画類聚)
Ashikaga mon.svg
Autor: Ash Crow, Licence: CC BY 2.5
Two draw pairs, Ashikaga family
Feudal Map of Japan between 1564-73.jpg
Autor: Maproom; James Murdoch and Isoh Yamagata, Licence: CC BY-SA 3.0
Scan of plate facing page 122 of "A History of Japan during the century of early foreign intercourse (1542-1651)", by Murdoch and Yamagata.
Ashikaga Yoshihide.JPG
Ashikaga Yoshihide
Nishiki no Mihata.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Nishiki no Mihata (錦の御旗), Historical military flag of Japan (13th century-)
Ashikaga Yoshikatsu.JPG
Ashikaga Yoshikatsu
Ashikaga Yoshikazu.JPG
Ashikaga Yoshikazu
Mon-Oda.png
Autor: No machine-readable author provided. AlexK~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
Oda family crest, five gourds & Chinese flowers
Yoshizumi asikaga.jpg
Autor: Geneast, Licence: CC BY-SA 3.0
足利義澄像(古画類聚)