Šúko Aojamová

Šúko Aojamová
青山 修子
Šúko Aojamová na US Open 2016
Šúko Aojamová na US Open 2016
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození19. prosince 1987 (35 let)
Místo narozeníÓsaka, Japonsko
Výška154 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 330 067 USD
Dvouhra
Poměr zápasů230–199
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění182. místo (9. února 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2015, 2017)
French Open1. kolo kvalifikace (2015)
US Open2. kolo kvalifikace (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů487–299
Tituly19 WTA, 28 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (28. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2023)
French Openčtvrtfinále (2020)
Wimbledonsemifinále (2013, 2021)
US Open3. kolo (2017, 2021, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2021)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230814a14. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šúko Aojamová (japonsky 青山 修子, Aojama Šúko, * 19. prosince 1987 Ósaka, prefektura Ósaka[1][p. 1]) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devatenáct deblových turnajů včetně čtyř trofejí na Washington Open. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2015 na 182. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2022 na 4. místě. Trénuje ji Masajuki Andó.[4][1]

V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 baráží světové skupiny proti Španělsku, v níž za rozhodnutého stavu prohrály s Misaki Doiovou závěrečnou čtyřhru. Španělky zvítězily 4:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 23–4 ve čtyřhře.[2]

Vystudovala Univerzitu Waseda.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží dvouhry okruhu ITF debutovala v červnu 2007, když na turnaji v japonském Nótu s dotací 25 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole singlu však podlehla korejské hráčce Čang Kjung-Mi po třísetovém průběhu.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červnu 2010 na tokijské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Eriku Takaovou.[3]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na ósackém HP Open 2010. Na úvod kvalifikace zdolala Francouzku Séverine Beltramovou, aby ve druhém kole podlehla Jihoafričance Natalii Grandinové. V deblové soutěži však s krajankou Rikou Fudžiwarovou postoupily do finále, v němž nestačily na dvojici Čang Kchaj-čen a Lilia Osterlohová. Jednalo se o její premiérové finále na okruhu WTA Tour.[3][1]

První titul přišel téměř o dva roky později, když v páru s Tchajwankou Čang Kchaj-čen ovládly washingtonský Citi Open 2012. V závěrečném duelu přehrály pár Irina Falconiová a Chanelle Scheepersová. Ve Washingtonu, D.C. pak získala „hattrick“, když ve čtyřhře zvítězila i na dalších dvou ročnících Citi Open 2013 a 2014, nejdříve po boku Věry Duševinové a poté s Polkou Gabrielou Dabrowskou. Jako poražená finalistka skončila s Risou Ozakiovou v deblové soutěži Citi Open 2016.[3][1]

První singlový zápas v hlavní soutěži WTA Tour odehrála na červnovém AEGON Classic 2011, konaném na trávě v Birminghamu, kde zvládla kvalifikaci. V úvodním kole však uhrála jen tři gamy na Američanku Coco Vandewegheovou.[3][1]

V rámci nejvyšší grandslamové kategorie se probojovala do semifinále ženské čtyřhry Wimbledonu 2013. S jihoafrickou spoluhráčkou Chanelle Scheepersovou na cestě pavoukem vyřadily turnajové devítky Anastasiji Pavljučenkovovou s Lucií Šafářovou a ve třetím kole šestou nasazenou dvojici Liezel Huberová a Sania Mirzaová. Mezi poslední čtveřicí párů však nestačily na pozdější vítězky Sie Šu-wej a Pcheng Šuaj.[3][1]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2023Australian OpentvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováČesko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 33 (19–14)

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (0–1)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–1)
Premier / WTA 500 (5–4)
International / WTA 250 (12–7)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.17. října 2010Ósaka, JaponskotvrdýJaponsko Rika FudžiwarováČínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
USA Lilia Osterlohová
0–6, 3–6
Vítězka1.3. srpna 2012Washington, D.C., Spojené státytvrdýČínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čenUSA Irina Falconiová
{Jižní Afrika Chanelle Scheepersová
7–5, 6–2
Vítězka2.3. března 2013Kuala Lumpur, MalajsietvrdýČínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čenSlovensko Janette Husárová
Čína Čang Šuaj
6-7(4-7), 7-6(7-4), [14-12]
Vítězka3.3. srpna 2013Washington, D.C., Spojené státytvrdýRusko Věra DuševinováKanada Eugenie Bouchardová
USA Taylor Townsendová
6–3, 6–3
Vítězka4.3. srpna 2014Washington, D.C., Spojené státytvrdýKanada Gabriela DabrowskáJaponsko Hiroko Kuwatová
Japonsko Kurumi Naraová
6–1, 6–2
Vítězka5.12. října 2014Ósaka, JaponskotvrdýČesko Renata VoráčováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Německo Tatjana Mariová
6–1, 6–2
Finalistka2.10. ledna 2015Auckland, Nový ZélandtvrdýČesko Renata VoráčováItálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
2–6, 1–6
Finalistka3.15. února 2015Pattaya, ThajskotvrdýThajsko Tamarine TanasugarnováČínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
6–2, 4–6, [3–10]
Finalistka4.21. května 2016Norimberk, NěmeckoantukaČesko Renata VoráčováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 4–6
Finalistka5.24. července 2016Washington, D.C., Spojené státytvrdýJaponsko Risa OzakiováRumunsko Monica Niculescuová
Belgie Yanina Wickmayerová
4–6, 3–6
Finalistka6.7. srpna 2016Nan-čchang, ČínatvrdýJaponsko Makoto NinomijováČína Liang Čchen
Čína Lu Ťing-ťing
6–3, 6–7(2–7), [11–13]
Vítězka6.12. září 2016Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Makoto NinomijováSpojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Anna Smithová
6–3, 6–3
Vítězka7.5. srpna 2017Washington, D.C., Spojené státytvrdýČesko Renata VoráčováKanada Eugenie Bouchardová
USA Sloane Stephensová
6–3, 6–2
Vítězka8.16. září 2017Tokio, Japonsko (2)tvrdýČína Jang Čao-süanAustrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
6–0, 2–6, [10–5]
Finalistka7.30. září 2017Wu-chan, ČínatvrdýČína Jang Čao-süanČínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
6–75–7, 6–2, [4–10]
Finalistka8.14. října 2018Hongkong, ČínatvrdýBělorusko Lidzija MarozavováAustrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
4–6, 4–6
Finalistka9.4. listopadu 2018Ču-chaj, ČínatvrdýBělorusko Lidzija MarozavováUkrajina Ljudmyla Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
4–6, 6–3, [7–10]
Vítězka9.16. června 2019Rosmalen, NizozemítrávaSrbsko Aleksandra KrunićováNizozemsko Lesley Kerkhoveová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
7–5, 6–3
Finalistka10.4. srpna 2019San José, Spojené státytvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováUSA Nicole Melicharová
Česko Květa Peschkeová
4–6, 4–6
Vítězka10.13. října 2019Tchien-ťin, ČínatvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováJaponsko Nao Hibinová
Japonsko Miju Katová
6–3, 7–5
Vítězka11.20. října 2019Moskva, Ruskotvrdý (h)Japonsko Ena ŠibaharaováBelgie Kirsten Flipkensová
USA Bethanie Matteková-Sandsová
6–2, 6–1
Vítězka12.16. února 2020Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Japonsko Ena ŠibaharaováUSA Kaitlyn Christianová
Chile Alexa Guarachiová
4–6, 6–0, [10–3]
Vítězka13.13. ledna 2021Abú Zabí, SAEtvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
7–6(7–5), 6–4
Vítězka14.6. února 2021Melbourne, AustrálietvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováRusko Anna Kalinská
Slovensko Viktória Kužmová
6–3, 6–4
Vítězka15.4. dubna 2021Miami, Spojené státytvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–2, 7–5
Vítězka16.26. června 2021Eastbourne, Velká BritánietrávaJaponsko Ena ŠibaharaováUSA Nicole Melicharová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–1, 6–4
Vítězka17.28. srpna 2021Cleveland, Spojené státytvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováUSA Christina McHaleová
Indie Sania Mirzaová
7–5, 6–3
Finalistka11.7. srpna 2022San José, Spojené státytvrdýČínská Tchaj-pej Čan Chao-čchingČína Sü I-fan
Čína Jang Čao-süan
5–7, 0–6
Finalistka12.29. ledna 2023Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováČesko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 3–6
Finalistka13.12. února 2023Abú Zabí, Spojené arabské emirátytvrdýČínská Tchaj-pej Čan Chao-čchingBrazílie Luisa Stefaniová
Čína Čang Šuaj
6–3, 2–6, [8–10]
Vítězka18.18. června 2023Rosmalen, Nizozemsko (2)trávaJaponsko Ena ŠibaharaováSlovensko Viktória Hrunčáková
Slovensko Tereza Mihalíková
6–3, 6–3
Vítězka19.13. srpna 2023Montréal, KanadatvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováUSA Desirae Krawczyková
Nizozemsko Demi Schuursová
6–4, 4–6, [13–11]
Finalistka14.15. října 2023Čeng-čou, ČínatvrdýJaponsko Ena ŠibaharaováKanada Gabriela Dabrowská
Nový Zéland Erin Routliffeová
2–6, 4–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (4–5)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.13. června 2010Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Erika Takaová7–6(7–3), 6–3
Finalistka1.1. dubna 2012Bundaberg, AustrálieantukaPolsko Sandra Zaniewská3–6, 2–6
Finalistka2.10. února 2013Launceston, AustrálietvrdýAustrálie Storm Sandersová4–6, 4–6
Vítězka2.27. října 2013Hamamacu, JaponskotrávaJaponsko Eri Hozumiová7–6(9–7), 6–1
Finalistka3.16. února 2014Rancho Santa Fe, Spojené státytvrdýRakousko Tamira Paszeková1–6, 1–6
Finalistka4.13. října 2014Makinohara, JaponskotrávaNěmecko Tatjana Mariová1–6, 2–6
Finalistka5.17. listopadu 2014Tojota, Japonskokoberec (h)Belgie An-Sophie Mestachová1–6, 1–6
Vítězka3.24. října 2015Hamamacu, JaponskotrávaJaponsko Miju Katová6–2, 6–1
Vítězka4.23. října 2016Hamamacu, JaponskokoberecRusko Xenija Lykinová6–4, 6–4

Čtyřhra (28 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.29. března 2009Kófu, JaponskotvrdýJaponsko Akari InoueováJaponsko Maki Araiová
Japonsko Miki Mijamurová
7–5, 3–6, [10–-8]
2.6. června 2010Komoro, JaponskoantukaJaponsko Maja KatováJižní Korea Kim Kun-hee
Jižní Korea Yu Min-hwa
2–6, 6–2, 7–5
3.13. června 2010Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Akari InoueováJižní Korea Chang Kyung-mi
Jižní Korea Yoo Mi
7–6(7–3), 6–0
4.28. listopadu 2010Tojota, JaponskotvrdýJaponsko Rika FudžiwarováRumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Mădălina Gojneová
1–6, 6–3, 6–4
5.16. ledna 2011Pching-kuo, ČLRtvrdýJaponsko Rika FudžiwarováČína Liou Wan-tching
Čína Sun Šeng-nan
6–4, 6–3
6.20. února 2011Surprise, Spojené státytvrdýJaponsko Remi TezukováBosna a Hercegovina Mervana Jugić-Salkićová
USA Tetiana Luzhanská
6–3, 6–1
7.27. března 2011Kchun-ming, ČLRantukaJaponsko Rika FudžiwarováUkrajina Iryna Burjačoková
Ukrajina Veronika Kapšajová
6–3, 6–2
8.3. dubna 2011Wen-šan, ČLRtvrdýJaponsko Rika FudžiwarováČína Liang Čchen
Čína Tchien Žan
6–4, 6–0
9.8. května 2011Fukuoka, JaponskokoberecJaponsko Rika FudžiwarováJaponsko Aiko Nakamuraová
Japonsko Džunri Namigatová
7–6(7–3), 6–0
10.22. května 2011Karuizawa, Japonskokoberec (h)Japonsko Rika FudžiwarováJaponsko Nacumi Hamamurová
Japonsko Ajumi Oková
6–4, 6–4
11.23. října 2011Makinohara, JaponskokoberecJaponsko Kotomi TakahatováJaponsko Džunri Namigatová
Japonsko Akiko Jonemurová
6–2, 7–5
12.12. října 2012Launceston, AustrálietvrdýJaponsko Kotomi TakahatováČínská Tchaj-pej Sie Šu-jing
Čína Čeng Saj-saj
6–4, 6–4
13.1. února 2012Bundaberg, AustrálieantukaJaponsko Džunri NamigatováAustrálie Sacha Jonesová
Austrálie Sally Peersová
6–1, 7–5
14.29. července 2012Lexington, Spojené státytvrdýČína Sü I-fanIzrael Julia Glušková
Austrálie Olivia Rogowská
7–5, 6–7(7–9), [10–4]
15.12. srpna 2012Bronx, Spojené státytvrdýJaponsko Erika SemaováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Miki Mijamurová
6–4, 7–6(7–4)
16.16. září 2012Ning-po, ČLRtvrdýČínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čenUSA Tetiana Luzhanská
Čína Čeng Saj-saj
6–2, 7–5
17.28. října 2012Hamamacu, JaponskotrávaJaponsko Miki MijamurováAustrálie Monique Adamczaková
USA Alexa Glatchová
3–6, 6–4, [10–6]
18.3. února 2013Burnie, AustrálietvrdýJaponsko Erika SemaováAustrálie Bojana Bobusicová
Austrálie Jessica Mooreová
bez boje
19.27. října 2013Hamamacu, JaponskotrávaJaponsko Džunri NamigatováŠvýcarsko Belinda Bencicová
Gruzie Sofia Šapatavová
6–4, 6–3
20.24. listopadu 2013Tojota, Japonskokoberec (h)Japonsko Misaki DoiováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová
7–6(7–1), 2–6, [11–9]
21.17. února 2014Surprise, Spojené státytvrdý (h)Japonsko Eri HozumiováUSA Sanaz Marandová
USA Ashley Weinholdová
6–3, 7–5
22.5. května 2014Fukuoka, JaponskotrávaJaponsko Eri HozumiováSpojené království Naomi Broadyová
Řecko Eleni Daniilidou
6–3, 6–4
23.31. října 2015Nan-king, ČLRtvrdýJaponsko Eri HozumiováČínská Tchaj-pej Čan Ťin-wej
Čína Čang Kchaj-lin
7–5, 6–7(7–9), [10–7]
24.21. listopadu 2015Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Makoto NinomijováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Kurumi Naraová
3–6, 6–2, [10–7]
25.26. března 2016Čchüan-čou, ČLRtvrdýJaponsko Makoto NinomijováČína Lu Ťing-ťing
Čína Čang Jü-süan
6–3, 6–0
26.2. dubna 2016Kófu, JaponskotvrdýJaponsko Erina HajašiováJaponsko Kanae Hisamiová
Japonsko Kotomi Takahatová
7–5, 7–5
27.16. dubna 2016Šen-čen, ČLRtvrdýJaponsko Makoto NinomijováČína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
7–6(7–5), 6–4
28.30. července 2016Wu-chan, ČLRtvrdýJaponsko Makoto NinomijováČínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
Čína Tuan Jing-jing
6–4, 6–4

Odkazy

Poznámky

  1. Profil Billie Jean King Cupu uvádí za místo narození prefekturu Kanagawa.[2]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Shuko Aoyama na nizozemské Wikipedii a Shuko Aoyama na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Šuko Aojamová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  2. a b Šúko Aojamová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230711a11. července 2023
  3. a b c d e f g Šuko Aojamová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  4. Trenérem je Masajuki Andó, narozena v městě Mačida, Japonský tenisový svaz, (japonsky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.