Šťavnatka hnědobílá

Šťavnatka hnědobílá
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď	šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Rod	šťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus latitabundus Britzelm. 1899
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka hnědobílá (Hygrophorus latitabundus) je vzácný druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae). V Červeném seznamu hub České republiky je druh uveden jako kriticky ohrožený.^[1]

Znaky

Velmi masitý klobouk v průměru dorůstá 4,5–12 cm, v mládí klenutý se postupně rozevírá do plochy, přičemž ve středové části vyniká vmáčklina. Pokožka je šedohnědá, hnědá či s olivovým nádechem, ve středu zpravidla tmavší, lepkavá, ve vlhku bývá silně oslizlá.

Lupeny jsou tlusté, bílé až krémové, velmi hustě proložené drobnými lupénky, u třeně jsou sbíhavé až široce připojené, na klobouku jsou spíše řídce uspořádané. Výtrusný prach je bílý.

Třeň je 5–12 cm dlouhý, válcovitý či vřetenovitý, bělavý, u dospělých plodnic s olivově hnědými, šupinovitými pruhy, slizký, v horní části bíle vločkatý, v mládí přítomen pomíjivý slizovitý prsten, báze je zahrocená, mnohdy až kořenovitá, hnědožlutá až nažloutlá.

Dužnina je bílá, pevná, těžká, pružná, voní nevýrazně, chuťově je mírná.

^[2][3][4][5]

Užití

Jedlá, chutná houba.

Ekologie

V podzimních měsících roste tento druh šťavnatky velmi vzácně na spíše suchých, zásaditých, vápenitých substrátech pod borovicemi.^[1][3][4]

Rozšíření

Druh se vyskytuje v oblastech Španělska, Portugalska, Itálie, Belgie, ČR, Maďarska, Švýcarska, Francie, Rakouska, Švédska, Německa, Estonska, Polska, Slovinska, Spojeného království, a Mexika.^[6]

Galerie

Možnost záměny

• Šťavnatka Persoonova (Hygrophorus persoonii)
• Šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus)^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šťavnatka hnědobílá na Wikimedia Commons