Šťavnatka tečkovaná
 Šťavnatka tečkovaná | |
|---|---|
 (c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | Lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
| Rod | Šťavnatka (Hygrophorus) |
| Binomické jméno | |
| Hygrophorus pustulatus (Pers.) Fr. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.
Popis
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. Chuť i vůně je nevýrazná.
Klobouk je polokulovitý, jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30–60 mm. U mladých šťavnatek je klobouk vyklenutý, v dospělosti plochý a dojde k zesvětlení okrajů. Při vlhku dojde k mírné lepkavosti klobouku.
Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň.
Třeň je bílá, válcovitá a pokrytá tmavými tečkami. Rozměry jsou 35–70 × 3–9 mm.[1][2][3][4]
Využití
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Má vysokou energetickou hodnotu a obsahuje látky nezbytné pro naše tělo. Je z 95 % tvořena vodou. Mezi zbylé látky patří cukry, aminokyseliny, bílkoviny a minerály. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v plodnicích. Pro její nevýraznou chuť se často mísí s jinými houbami, např. s penízovka sametonohou – Flammulina velutipes. Po usušení je hodnota bílkovin 30%. Chitin obsažený v těle houby napomáhá k správné funkci střeva resp. trávení.[5]
Výskyt
Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve vlhčích a kyselých půdách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.[6][7]
Galerie
(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0Šťavnatka tečkovaná
(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0Šťavnatka tečkovaná
Reference
- ↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.
- ↑ Šťavnatka tečkovaná na stránkách Domova Amatérských Mykologů
- ↑ Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
- ↑ J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední evropy. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 322.
- ↑ Šťavnatka tečkovaná na stránkách Spektrum zdraví
- ↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.
- ↑ Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu šťavnatka tečkovaná na Wikimedia Commons - Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
- Šťavnatka tečkovaná na stránkách Domova Amatérských Mykologů
- Šťavnatka tečkovaná na stránkách spektrumzdravi.cz
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0
Hygrophorus pustulatus from Commanster, Belgium.
The determination of the species shown in this picture has been verified.
(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0
Hygrophorus pustulatus from Commanster, Belgium.
The determination of the species shown in this picture has been verified.(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0
Hygrophorus pustulatus from Commanster, Belgium.
The determination of the species shown in this picture has been verified.