Šabtaj Kalmanovič
| Šabtaj Kalmanovič | |
|---|---|
| Narození | 18. prosince 1947 Kaunas |
| Úmrtí | 2. listopadu 2009 (ve věku 61 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Sgule |
| Alma mater | Kauno Technologijos Universitetas |
| Povolání | špión a podnikatel |
| Ocenění | Řád litevského velkoknížete Gediminase |
| Choť | Anastasia von Kalmanovich |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Šabtaj Kalmanovič (hebrejsky: שבתאי קלמנוביץ', litevsky: Šabtajus Kalmanovičius, rusky: Шабтай Генрихович Калманович; 18. prosince 1947 – 2. listopadu 2009) byl špion sovětské tajné služby KGB a později ruský obchodník, promotér koncertů a sponzor basketbalových týmů.
Biografie
Narodil se v Kaunasu v Sovětském svazu (dnešní Litva) a v roce 1971 emigroval do Izraele. Tam byl v roce 1988 odsouzen k osmi letům odnětí svobody za špionáž pro KGB.[1] Před svým zatčením byl úspěšným podnikatelem v diamantovém průmyslu (nějakou dobu žil v Sierra Leone), byl činný v Izraelské straně práce, pracoval v tiskovém oddělení izraelské vlády a působil jako poradce.[2] V říjnu 1986 se za Izrael zúčastnil jednání o propuštění izraelského navigátora Rona Arada, vězněného ší'itskou milicí Amal.[3] Podle obžaloby předával Sovětům informace celkem sedmnáct let. Po pěti letech odnětí svobody byl propuštěn ze zdravotních důvodů.[2]
Po návratu do Ruska působil jako promotér koncertů zahraničních umělců, jako byli Michael Jackson, José Carreras či Liza Minnelliová.[1] Od roku 1994 byl generálním ředitelem nákupního centra Tishinsky v Moskvě. Sponzoroval též basketbalové kluby (Žalgiris Kaunas, WBC Spartak Moskva a UGMK Jekatěrinburg) a v roce 2008 se stal hlavním manažerem ruského ženského basketbalového týmu.
Dne 2. listopadu 2009 byl zavražděn v Moskvě.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shabtai Kalmanovich na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Ex-KGB spy gunned down in Moscow [online]. BBC, 2009-11-03 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BRANOVSKY, Yael. Ex-spy Kalmanovich murdered in Moscow [online]. Ynetnews, 2009-11-02 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGMAN, Ronen. The Secret War with Iran: The 30-Year Clandestine Struggle Against the World's Most Dangerous Terrorist Power. New York: Free Press, 2008. 432 s. Dostupné online. ISBN 978-1416558392. S. 149–151. (anglicky)
