Šachová olympiáda
Šachová olympiáda je šachová soutěž národních týmů, od roku 1927 se dvěma výjimkami organizovaná Mezinárodní šachovou federací FIDE. I když je FIDE členkou Mezinárodního olympijského výboru, nejde o součást běžných Olympijských her, ale o nezávislou sportovní soutěž. V otevřené kategorii mohou startovat muži i ženy.
Otevřená soutěž se od roku 1950 pořádá pravidelně v sudých letech. V letech 1957 až 1974 se konalo pět olympiád pouze pro ženská družstva. V roce 1972 a od roku 1976 je olympiáda organizována formou dvou turnajů v jednom místě pro otevřenou kategorii a pro ženské týmy.
Historie šachové olympiády
Zrození šachové olympiády
První Šachová olympiáda byla neoficiální. Pro letní Olympijské hry v roce 1924 byl podniknut pokus zahrnout šachy do olympijských sportů. K tomu však nedošlo, protože se nepodařilo rozlišit amatérské a profesionální hráče.
Jak letní Olympiáda 1924 tak 1. neoficiální Šachová olympiáda se konaly v Paříži. Dne 20. července 1924 v závěrečném dni Šachové olympiády došlo k vytvoření šachové federace FIDE.
FIDE zorganizovala první oficiální Šachovou olympiádu v roce 1927 v Londýně. Olympiáda se pak konala v nepravidelných intervalech až do 2. Světové války a od roku 1950 se koná pravidelně každé dva roky.
Otevřené olympiády
Rok | Událost | Místo | Otevřená kategorie | Ženská kategorie | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||
1924 | 1. neoficiální šachová olympiáda | Paříž | Československo 31 | Maďarsko 30 | Švýcarsko 29 | |||
1926 | 2. neoficiální šachová olympiáda | Budapešť | Maďarsko 9 | Jugoslávie 8 | Rumunsko 5 | |||
1927 | 1. šachová olympiáda | Londýn | Maďarsko 40 | Dánsko 38,5 | Velká Británie 36,5 | |||
1928 | 2. šachová olympiáda | Haag | Maďarsko 44 | USA 39,5 | Polsko 37 | |||
1930 | 3. šachová olympiáda | Hamburk | Polsko 48,5 | Maďarsko 47 | Německo 44,5 | |||
1931 | 4. šachová olympiáda | Praha | USA 48 | Polsko 47 | Československo 46,5 | |||
1933 | 5. šachová olympiáda | Folkestone | USA 39 | Československo 37,5 | Švédsko 34 | |||
1935 | 6. šachová olympiáda | Varšava | USA 54 | Švédsko 52,5 | Polsko 52 | |||
1936 | 3. neoficiální šachová olympiáda | Mnichov | Maďarsko 110,5 | Polsko 108 | Německo 106,5 | |||
1937 | 7. šachová olympiáda | Stockholm | USA 54,5 | Maďarsko 48,5 | Polsko 47 | |||
1939 | 8. šachová olympiáda | Buenos Aires | Německo 36 | Polsko 35,5 | Estonsko 33,5 | |||
1950 | 9. šachová olympiáda | Dubrovnik | Jugoslávie 45,5 | Argentina 43,5 | Německo 40,5 | |||
1952 | 10. šachová olympiáda | Helsinky | Sovětský svaz 21 | Argentina 19,5 | Jugoslávie 19 | |||
1954 | 11. šachová olympiáda | Amsterdam | Sovětský svaz 34 | Argentina 27 | Jugoslávie 26,5 | |||
1956 | 12. šachová olympiáda | Moskva | Sovětský svaz 31 | Jugoslávie 26,5 | Maďarsko 26,5 | |||
1957 | 1. ženská šachová olympiáda | Emmen | Sovětský svaz 10,5 | Rumunsko 10,5 | NDR 10 | |||
1958 | 13. šachová olympiáda | Mnichov | Sovětský svaz 34,5 | Jugoslávie 29 | Argentina 25,5 | |||
1960 | 14. šachová olympiáda | Lipsko | Sovětský svaz 34 | USA 29 | Jugoslávie 27 | |||
1962 | 15. šachová olympiáda | Varna | Sovětský svaz 31,5 | Jugoslávie 28 | Argentina 26 | |||
1963 | 2. ženská šachová olympiáda | Split | Sovětský svaz 25 | Jugoslávie 24,5 | NDR 21 | |||
1964 | 16. šachová olympiáda | Tel Aviv | Sovětský svaz 36,5 | Jugoslávie 32 | Západní Německo 30,5 | |||
1966 | 17. šachová olympiáda | Havana | Sovětský svaz 39,5 | USA 34,5 | Maďarsko 33,5 | |||
1966 | 3. ženská šachová olympiáda | Oberhausen | Sovětský svaz 22 | Rumunsko 20,5 | NDR 17 | |||
1968 | 18. šachová olympiáda | Lugano | Sovětský svaz 39,5 | Jugoslávie 31 | Bulgaria 30 | |||
1969 | 4. ženská šachová olympiáda | Lublin | Sovětský svaz 26 | Maďarsko 20,5 | Československo 19 | |||
1970 | 19. šachová olympiáda | Siegen | Sovětský svaz 27,5 | Maďarsko 26,5 | Jugoslávie 26 | |||
1972 | 20. šachová olympiáda | Skopje | Sovětský svaz 42 | Maďarsko 40,5 | Jugoslávie 38 | Sovětský svaz 11,5 | Rumunsko 8 | Maďarsko 8 |
1974 | 21. šachová olympiáda | Nice | Sovětský svaz 46 | Jugoslávie 37,5 | USA 36,5 | |||
1974 | 6. ženská šachová olympiáda | Medellín | Sovětský svaz 13,5 | Rumunsko 13,5 | Bulharsko 13 | |||
1976 | 22. šachová olympiáda[1] | Haifa | USA 37 | Nizozemí 36,5 | Velká Británie 35,5 | Izrael 17 | Anglie 11,5 | Španělsko 11,5 |
1976 | Proti šachová olympiáda | Tripolis | El Salvador 38,5 | Tunis 36 | Pákistán 34,5 | |||
1978 | 23. šachová olympiáda | Buenos Aires | Maďarsko 37 | Sovětský svaz 36 | USA 35 | Sovětský svaz 16 | Maďarsko 11 | Západní Německo 11 |
1980 | 24. šachová olympiáda | Valletta | Sovětský svaz 39 | Maďarsko 39 | Jugoslávie 35 | Sovětský svaz 32,5 | Maďarsko 32 | Polsko 26,5 |
1982 | 25. šachová olympiáda | Lucern | Sovětský svaz 42,5 | Československo 36 | USA 35,5 | Sovětský svaz 33 | Rumunsko 30 | Maďarsko 26 |
1984 | 26. šachová olympiáda | Soluň | Sovětský svaz 41 | Velká Británie 37 | USA 35 | Sovětský svaz 32 | Bulharsko 27,5 | Rumunsko 27 |
1986 | 27. šachová olympiáda | Dubaj | Sovětský svaz 40 | Velká Británie 39 | USA 38,5 | Sovětský svaz 33,5 | Maďarsko 29 | Rumunsko 28 |
1988 | 28. šachová olympiáda | Soluň | Sovětský svaz 40,5 | Velká Británie 34,5 | Nizozemí 34,5 | Maďarsko 33 | Sovětský svaz 32,5 | Jugoslávie 28 |
1990 | 29. šachová olympiáda | Novi Sad | Sovětský svaz 39 | USA 35,5 | Velká Británie 35,5 | Maďarsko 35 | Sovětský svaz 35 | Čína 29 |
1992 | 30. šachová olympiáda | Manila | Rusko 39 | Uzbekistán 35 | Arménie 34,5 | Gruzie 30,5 | Ukrajina 29 | Čína 28,5 |
1994 | 31. šachová olympiáda | Moskva | Rusko 37,5 | Bosna a Hercegovina 35 | Rusko II 34,5 | Gruzie 32 | Maďarsko 31 | Čína 27 |
1996 | 32. šachová olympiáda | Jerevan | Rusko 38,5 | Ukrajina 35 | USA 34 | Gruzie 30 | Čína 28,5 | Rusko 28,5 |
1998 | 33. šachová olympiáda | Elista | Rusko 35,5 | USA 34,5 | Ukrajina 32,5 | Čína 29 | Rusko 27 | Gruzie 27 |
2000 | 34. šachová olympiáda | Istanbul | Rusko 38 | Německo 37 | Ukrajina 35,5 | Čína 32 | Gruzie 31 | Rusko 28,5 |
2002 | 35. šachová olympiáda | Bled | Rusko 38,5 | Maďarsko 37,5 | Arménie 35 | Čína 29,5 | Rusko 29 | Polsko 28 |
2004 | 36. šachová olympiáda | Calvià | Ukrajina 39,5 | Rusko 36,5 | Arménie 36,5 | Čína 31 | USA 28 | Rusko 27,5 |
2006 | 37. šachová olympiáda | Turín | Arménie 36 | Čína 34 | USA 33 | Ukrajina 29,5 | Rusko 28 | Čína 27,5 |
2008 | 38. šachová olympiáda | Drážďany | Arménie 19 | Izrael 18 | USA 17 | Gruzie 18 | Ukrajina 18 | USA 17 |
2010 | 39. šachová olympiáda | Chanty-Mansijsk | Ukrajina 19 | Rusko 18 | Izrael 17 | Rusko 22 | Čína 18 | Gruzie 16 |
2012 | 40. šachová olympiáda | Istanbul | Arménie 19 | Rusko 19 | Ukrajina 18 | Rusko 19 | Čína 19 | Ukrajina 18 |
2014 | 41. šachová olympiáda | Tromsø | Čína 19 | Maďarsko 17 | Indie 17 | Rusko 20 | Čína 18 | Ukrajina 18 |
2016 | 42. šachová olympiáda | Baku | USA 20 | Ukrajina 20 | Rusko 18 | Čína 20 | Polsko 17 | Ukrajina 17 |
2018 | 43. šachová olympiáda | Batumi | Čína 18 | USA 18 | Rusko 18 | Čína 18 | Ukrajina 18 | Gruzie 17 |
2022 | 44. šachová olympiáda† | Čennaí | Uzbekistán 19 | Arménie 19 | Indie 18 | Ukrajina 18 | Gruzie 18 | Indie 17 |
2024 | 45. šachová olympiáda | Budapešť | ||||||
2026 | 46. šachová olympiáda | Taškent |
† původně se měla konat 2020 v Moskvě, ale byla odložena z důvodu pandemie covidu-19. V únoru 2022 FIDE oznámila, že bude olympiáda kvůli ruské invazi na Ukrajinu přesunuta do indického Čennaí.[2][3]
Nejlepší individuální výsledky
Hráč | Stát | Počet olympiád | Her | Výher | Remíz | Proher | % | Medailí |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Michail Tal | 8 | 101 | 65 | 34 | 2 | 81.2 | 5 – 2 – 0 | |
Anatolij Karpov | 6 | 68 | 43 | 23 | 2 | 80.1 | 3 – 2 – 0 | |
Tigran Petrosjan | 10 | 129 | 78 | 50 | 1 | 79.8 | 6 – 0 – 0 | |
Isaac Kashdan | 5 | 79 | 52 | 22 | 5 | 79.7 | 2 – 1 – 1 | |
Vasilij Smyslov | 9 | 113 | 69 | 42 | 2 | 79.6 | 4 – 2 – 2 | |
David Bronstein | 4 | 49 | 30 | 18 | 1 | 79.6 | 3 – 1 – 0 | |
Garri Kasparov | 9 | 82 | 50 | 29 | 3 | 78.7 | 7 – 2 – 2 | |
Alexandr Aljechin | 5 | 72 | 43 | 27 | 2 | 78.5 | 2 – 2 – 0 | |
Milan Matulovic | 6 | 78 | 46 | 28 | 4 | 76.9 | 1 – 2 – 0 | |
Paul Keres | 10 | 141 | 85 | 44 | 12 | 75.9 | 5 – 1 – 1 | |
Jefim Geller | 7 | 76 | 46 | 23 | 7 | 75.6 | 3 – 3 – 0 | |
James Tarjan | 5 | 51 | 32 | 13 | 6 | 75.5 | 2 – 1 – 0 | |
Robert J. Fischer | 4 | 65 | 40 | 18 | 7 | 75.4 | 2 – 1 – 0 | |
Michail Botvinnik | 6 | 73 | 39 | 31 | 3 | 74.7 | 2 – 1 – 2 | |
Salo Flohr | 7 | 82 | 46 | 28 | 8 | 73.2 | 2 – 1 – 1 |
Reference
- ↑ V roce 1976 se Sovětský svaz a ostatní komunistické státy odmítly zúčastnit olympiády z politických důvodů.
- ↑ 44th Chess Olympiad 2022 [online]. fide.com [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Chennai to host the 2022 Chess Olympiad [online]. fide.com [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šachová olympiáda na Wikimedia Commons
- FIDE Handbook: Chess Olympiad – oficiální pravidla (anglicky)
- OlimpBase: The History of the Chess Olympiads – popis a výsledky jednotlivých ročníků (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Autor: Andrej Jakobčič, Licence: CC BY-SA 3.0
Chess Olympiad, Bled, Slovenia 2002. Photo Andrejj, october 2002.
37th Chess Olympiad participating countries. Countries that participated only in the open division are shown in dark green, while the rest of the participants are shown in light green.