Šafrán

Šafrán
Šafrán jarní (Crocus vernus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď	kosatcovité (Iridaceae)
Rod	šafrán (Crocus) L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) šafrán karpatský (Crocus heuffelianus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šafrán (Crocus) je rod jednoděložných rostlin z čeledi kosatcovité (Iridaceae). Tento článek pojednává o botanickém rodu, o šafránu jako koření viz šafrán setý.

Popis

Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, se zploštěle kulovitými hlízami, které jsou zabalené do síťnatých starých pochev listů a vně mají několik šupin (katafylů). Jsou to poměrně nízké jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. Listy se vyvíjí po odkvětu či zároveň s květem, jsou pouze v přízemní růžici, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou čárkovité, kýlnaté, často se 2 nápadnými rýhami rovnoběžnými s kýlem a okolo střední žilky se vytváří bílý pruh, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, různých barev, jednotlivé nebo vyrážejí po několika (2–5) z hlízy. Květy vyrážejí v paždí bazální šupiny z hlízy na krátké stopce, jsou podepřeny několika zpravidla blanitými listeny, někdy se vytváří i také blanité listénce. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které jsou srostlé v dlouhou okvětní trubku. Tyčinky jsou 3. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní, podzemní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 (vzácněji i více) úzce nálevkovitých laloků. Plodem je trojpouzdrá tobolka, která se vyvíjí pod zemí, ale při dozrávání se stopka prodlužuje a tobolka se dostává nad zem. Semena jsou četná a zpravidla obsahují masíčko.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 80 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v Evropě, především ve Středomoří a také v jihozápadní a střední Asii, jinde se vyskytují jen adventivně.

Rozšíření v Česku

V ČR rostou (snad) přirozeně 2 druhy. Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) roste hlavně v Alpách a snad jako alpský migrant zasahuje přirozeně do Novohradských hor a na Šumavu. Jinde, např. v severních Čechách (viz přírodní památka Farská louka) ale i v Krkonoších nebo na východní Moravě je však místy zdomácnělý. Šafrán karpatský neboli šafrán Heuffelův (Crocus heuffelianus) je s jistotou původní ve slovenských Karpatech, možná zasahuje přirozeně do Beskyd. V jiných (většinou horských) oblastech je také občas zdomácnělý. Oba druhy jsou řazeny ke kriticky ohroženým druhům flóry ČR (C1). Šafrán setý (Crocus sativus) byl dříve v ČR pěstován kvůli koření a vzácně zplaňoval. Jako okrasné druhy se pěstují např. fialově kvetoucí šafrán neapolský (Crocus napolitanus), či žlutě kvetoucí druhy šafrán žlutý (Crocus flavus) a šafrán zlatý (Crocus chrysanthus) a další.

Literatura

• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šafrán na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šafrán ve Wikislovníku
• http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm Archivováno 3. 5. 2012 na Wayback Machine.
• http://www.efloras.org/
• http://linnaeus.nrm.se/flora/
• http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
• http://aleph0.clarku.edu/~djoyce/iris/genus.html
• http://alpinky.com/skalnicky.php?prom=C