Šajtán

Šajtán (arabsky شَيْطَان‎ – ďábel nebo démon) je v islámu zlý duch podněcující člověka k hříchu skrze waswasaħ (وَسْوَسَة, šeptání do srdce).[1] Vždy vedou člověka z cesty.[2] Přestože jsou démoni obvykle pojati v abstraktním smyslu a jsou popisování jako jejich zlý vliv, jsou také zobrazováni jako ošklivé a groteskní stvoření z pekelného ohně.

Etymologie a terminologie

Slovo „šajtán“ pochází ze semitského kořene (vzdálený, zbloudilý) vyjadřujícího teologické konotace stvoření vzdáleného božské milosti.[3] V předislámské Arábii tento pojem označoval zlého ducha, ale byl používán pouze básníky v kontaktu se židy a křesťany.[4]

Se vznikem islámu se význam šajatin posunul blíž ke křesťanskému pojetí ďábla[5]; etymologicky souvisí se slovem satan.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shaitan na anglické Wikipedii.

  1. Szombathy, Zoltan, “Exorcism”, in: Encyclopaedia of Islam, Three, Edited by: Kate Fleet, Gudrun Krämer, Denis Matringe, John Nawas, Everett Rowson. DOI:10.1163/1573-3912_ei3_COM_26268, First print edition: ISBN 978-9004269637, 2014
  2. R. M. Savory Introduction to Islamic Civilization Cambridge University Press, 1976 ISBN 978-0521099486 p. 42
  3. Mustafa ÖZTÜRK The Tragic Story of Iblis (Satan) in the Qur’an Çukurova University,Faculty of Divinity JOURNAL OF ISLAMIC RESEARCH İslam Araştırmaları Vol 2 No 2 December 2009 page 134
  4. Amira El Zein: The Evolution of the Concept of Jinn from Pre-Islam to Islam. pp. 227–233.
  5. Jeffrey Burton Russell Lucifer: The Devil in the Middle Ages Cornell University Press 1986 ISBN 978-0-801-49429-1 page 55