Šan-tung

Šan-tung 山东省
Geografie
Provincie Šan-tung na mapě
Hlavní město	Ťi-nan
Status	provincie
Souřadnice	36°24′ s. š., 118°24′ v. d.
Rozloha	157 100 km²
Nejvyšší bod	Tchaj-šan (1545 m n. m.)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	99 470 000 (2016)
Hustota zalidnění	633,2 obyv./km²
HDP/obyv.	10 790 USD
Národnostní složení	Chanové 99,3% Chuejové 0,6%
Správa regionu
Nadřazený celek	Čínská lidová republika
Podřízené celky	17 prefektur
Tajemník	Liou Ťia-i
Guvernér	Kung Čeng
Měna	RMB
Oficiální web	www.sd.gov.cn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šan-tung (čínskýmí znaky: 山东; pchin-jinem: Shāndōng) je pobřežní provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. Má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 miliónů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií. Provincie Šan-tung hrála již od počátku čínské civilizace významnou roli a sloužila jako stěžejní kulturní a náboženské místo pro taoismus, čínský buddhismus a konfucianismus. Hlavním městem je subprovinční město Ťi-nan.

Na území provincie se nachází rodiště Konfucia, město Čchü-fu, a posvátná hora Tchaj (Tchaj-šan), která je nejvyšším vrcholem provincie.

Historie

Novodobá provincie Šan-tung byla vytvořena během dynastie Ming, po mandžuském dobytí Číny a ustanovení dynastie Čching roku 1644 získala své (přibližně) moderní hranice.

V průběhu devatenáctého století byla Čína, a především její pobřežní provincie včetně Šan-tungu, stále více vystavována západnímu vlivu. Roku 1897 se město Čching-tao stalo německou koncesí, podobně se o rok později město Wej-chaj stalo koncesí britskou. Zbytek Šan-tungu byl obecně považován za součást německé sféry vlivu.

Provincie Šan-tung byla jedním prvních míst, kde vypuklo boxerské povstání. Roku 1899 byl guvernérem provincie jmenován generál Jüan Š’-kchaj, aby potlačil povstání; funkci zastával tři roky.

Během první světové války bylo německé Čching-tao okupováno Japonskem, kterému po skončení války dle Versailleské smlouvy také připadlo. Nespokojenost čínské veřejnosti s tímto výsledkem, označovaným jako "Šantungská otázka", následně vedla ke vzniku Hnutí čtvrtého května. Šan-tung se vrátil pod čínskou kontrolu až roku 1922 po mediaci Spojenými státy během Washingtonské konference, roku 1930 se vrátilo i město Wej-chaj.

Během druhé čínsko-japonské války a následně druhé světové války byl Šan-tung okupován Japonskem, a to až do japonské kapitulace v září 1945. Během roku 1945 již některé části Šan-tungu byly ovládány komunistickými silami, přičemž během následujících let postupně získali kontrolu nad provincií. Jednotky Kuomintangu se z provincie stáhly v červnu 1949. V říjnu toho roku byla založena Čínská lidová republika.

V posledních letech se Šan-tung v důsledku značného ekonomického rozvoje stal jednou z nejbohatších provincií Číny.

Geografie

Poloha

Provincie Šan-tung se nachází na východním okraji Severočínské roviny a na Šantungském poloostrově. Ze severu provincii omývá Pochajské moře, konkrétně Lajčouský záliv a Pochajský průliv; východní a jižní pobřeží Šan-tungu omývá Žluté moře. Na severozápadě Šan-tung hraničí s provincií Che-pej, na západě s provincií Che-nan, a na jihu s provinciemi An-chuej a Ťiang-su.

Klima

Šan-tung leží v mírném podnebném pásu, na hranici mezi vlhkým subtropickým podnebím a vlhkým kontinentálním podnebím se střídáním čtyř ročních období. Léta bývají teplá a deštivá, zimy suché a chladné. Průměrné teploty se pohybují mezi −5 až -1 °C v lednu a mezi 24 až 28 °C v červenci.

Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 550 až 950 mm, přičemž většina srážek v důsledku monzunových vlivů nastává v létě.

Administrativní členění

Členění provincie Šan-tung

Mapa provincie	#	Název (čínsky)			Sídelní městský obvod	Počet obyvatel (2010)
		český přepis	znaky	pchin-jin
	Subprovinční město
	1	Ťi-nan	济南市	Jǐnán Shì	Š'-čung	6 814 000
	2	Čching-tao	青岛市	Qīngdǎo Shì	Š'-nan	8 715 100
	Městská prefektura
	3	Pin-čou	滨州市	Bīnzhōu Shì	Pin-čcheng	3 748 500
	4	Te-čou	德州市	Dézhōu Shì	Te-čcheng	5 568 200
	5	Tung-jing	东营市	Dōngyíng Shì	Tung-jing	2 035 300
	6	Che-ce	菏泽市	Hézé Shì	Mu-tan	8 287 800
	7	Ťi-ning	济宁市	Jìníng Shì	Š'-čung	8 081 900
	8	Laj-wu	莱芜市	Láiwú Shì	Laj-čcheng	1 298 500
	9	Liao-čcheng	聊城市	Liáochéng Shì	Tung-čchang-fut	5 789 900
	10	Lin-i	临沂市	Línyí Shì	Lan-šan	10 039 400
	11	Ž’-čao	日照市	Rìzhào Shì	Tung-kang	2 801 100
	12	Tchaj-an	泰安市	Tài'ān Shì	Tchaj-šan	5 494 200
	13	Wej-fang	潍坊市	Wéifāng Shì	Wej-čcheng	9 086 200
	14	Wej-chaj	威海市	Wēihǎi Shì	Chuan-cchuej	2 804 800
	15	Jen-tchaj	烟台市	Yāntái Shì	Laj-šan	6 968 200
	16	Cao-čuang	枣庄市	Zǎozhuāng Shì	Š'-čung	3 729 300
	17	C'-po	淄博市	Zībó Shì	Čang-tien	4 530 600

Paleontologické objevy

Především v městském okrese Ču-čcheng je od 50. let 20. století objevováno velké množství zkamenělých pozůstatků dinosaurů zejména z období pozdní křídy (asi před 74 až 66 miliony let).^[1] Také jsou zde však objevovány lokality starší, spadající do rané křídy (a tzv. Jeholské bioty).^[2] V roce 2008 bylo objeveno zhruba 11 000 fosilních kostí dinosaurů a od té doby byla v této oblasti otevřena nová muzea s paleontologickou tematikou. Název okresu (v angličtině Zhucheng) nese ve svém vědeckém jméně například velký dravý dinosaurus Zhuchengtyrannus magnus nebo ceratopsid Sinoceratops zhuchengensis.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shandong na anglické Wikipedii.

Související články

• Představitelé Šan-tungu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šan-tung na Wikimedia Commons