Šaratica

Šaratica
	Studně na těžebním poli Kalužiny
Poloha
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°6′4″ s. š., 16°48′6″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šaratica je minerální voda hydrochemického typu SO₄ – Na – Mg dosahující velmi silné mineralizace. Pochází z okolí obce Šaratice a města Újezd u Brna. Je známá především projímavým účinkem.^[1]

V místě je možné navštívit několik těžebních polí s jímacími studnami; vodu však v místě není možné ochutnat nebo odebírat pro vlastní potřebu.^[1]

Historie

Minerálka byla objevena náhodně na konci 19. století. Stáčena do lahví je od roku 1896, tehdy ještě v rámci obce Šaratice. Vody obdobného složení se začaly jímat a lahvovat i v okolních obcích pod názvy Otnica, Moravia nebo Šternovka. Po roce 1948 došlo ke sjednocení výroby pod názvem Šaratica.^[1]

Těžba a technologie výroby

Produkce po druhé světové válce dosahovala 930 m³ za rok, postupně se zvyšovala až v roce 1962 dosáhla 2560 m³.^[1] V polovině 20. století se k výrobě používalo tzv. gradačních věží (lidově zvaných sušárna vody). Voda vyčerpaná ze studní se čerpala na dřevěné konstrukce pokryté skleněnými deskami, po kterých stékala dolů. Během tohoto procesu se voda odpařovala a minerální roztok se koncentroval. Takto získané koncentráty (případně samotné soli) se míchaly s čistou vodou pro dosažení roztoku žádané koncentrace, který se plnil do lahví.^[2]

V současnosti se požadované koncentrace dosahuje mísením vody z různých studní doplněným řízeným odparem s nuceným prouděním vzduchu, kde se díky použití mikrobiálních filtrů a UV záření snáze zabrání kontaminaci, než v případě gradačních věží.^[2]

Rok	Objem těžby
1949	980 m³
1962	2560 m³
1976	1620 m³
1983	1680 m³
1998	1120 m³
1999	980 m³
2001	800 m³
2004	616 m³
2005	535 m³
2006	418 m³
2007	441 m³
2008	304 m³

Jako zdrojů je využíváno těžebních polí Kalužiny (Šaratice), Újezd u Brna, Nesvačilka, Luže (Nesvačilka), Těšany. V současnosti se čerpá na polích Kalužiny (Šaratice) a Újezd u Brna, přičemž využití první lokality roste na úkor lokality druhé.^[2]

Šaratica vzniká v relativně malých hloubkách, studny dosahují hloubky 6–13 metrů. V současnosti jich je celkem 249, ale využívá se jen část. To jak z důvodu poptávky (těžební limity 1800 m³ nejsou omezující), tak z důvodu postupného vyloužení sedimentů v okolí studní, jejichž voda již nedosahuje požadované koncentrace.^[1]^[2]

Složení

V této velmi silně mineralizované vodě převládají síranové anionty a hořečnaté kationty, které mají vliv na lidské trávení. S tím souvisel i dřívější reklamní slogan:

„

Pijte Šaratici, zrychlí Váš krok.^[2]

“

Vlivem postupného vyluhování podloží i proměn výrobního postupu se časem mění i úroveň celkové mineralizace.^[1]^[2] Norma ČSN 86 8000 z roku 1965 vyžadovala celkovou mineralizaci hotové Šaratice 26 000 mg/l – získávání tak koncentrovaného roztoku ale bylo značně problematické. Dnes je úroveň mineralizace stanovena na 12 264 mg/l.^[2] Následující tabulka udává složení lahvované minerální vody:^[2]

[mg/l]	Celková miner.	Na⁺	K⁺	Mg²⁺	Ca²⁺	SO₄²⁻
1964	25 030	4588	59,9	2010	199	17 328
1994	15 164	2466	35,7	1257	361	10 287
1997	12 264	2203	26,3	944	220	8141
2002	12 387	2060	26,9	1036	200	8365
2004	13 293	2149	35,6	1055	270	9062
2005	13 517	2218	37,9	1036	255	9282
2006	14 660	2292	45,6	1307	262	10 002
2007	12 785	2117	29,0	861	268	8383

Mineralizace vody ve studních je závislá na konkrétní lokalitě, srážkovém úhrnu i vyloužení podloží. Rozdíly ilustruje následující přehled z roku 1984:^[2]

[mg/l]	Šaratice	Újezd	Těšany	Nesvačilka	Průměr
Na⁺	2520,0	3760,0	6960,0	4570,0	4452,20
K⁺	65,0	65,0	100,0	80,0	77,50
Ca²⁺	559,0	30,0	633,0	220,0	360,50
Mg²⁺	560,0	287,0	1110,0	620,0	644,25
Cl⁻	390,0	1410,0	950,0	2380,0	1282,50
SO₄²⁻	7570,0	6903,0	20 400,0	8993,0	10 966,50
NO²⁻	17,1	13,5	54,4	7,52	23,13

Podobné minerální vody

Regulátor – stáčena v první polovině 20. století u Lenešic
Zaječická hořká

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ OUJEZDSKÝ, Michal. Šaratice – významný zdroj minerální vody. Brno: Masarykova Univerzita, 2009. 58 s. Dostupné online. Kapitola 5.2.3 Chemické analýzy výsledného produktu, s. 34.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šaratica na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[mp-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.

[miou-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ OUJEZDSKÝ, Michal. Šaratice – významný zdroj minerální vody. Brno: Masarykova Univerzita, 2009. 58 s. Dostupné online. Kapitola 5.2.3 Chemické analýzy výsledného produktu, s. 34.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály