Šari Arison

Šari Arison
Šari Arison v srpnu 2009
Šari Arison v srpnu 2009
Narození9. září 1957 (66 let)
New York, USA
BydlištěIzrael
Povoláníobchodnice, podnikatelka a bankéřka
Majetek5,1 miliardy dolarů (2011)
RodičeTed Arison a Mina Arisonová-Sapirová
PříbuzníMicky Arison (bratr)
Webwww.shariarison.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šari Arison (hebrejsky שרי אריסון, narozena 9. září 1957) je izraelsko-americká podnikatelka a majitelka řady společností, mezi něž se řadí například banka ha-Po'alim.

Podle časopisu Forbes je k roku 2007 nejbohatší ženou Blízkého východu a jedinou ženou mezi dvaceti nejbohatšími lidmi této oblasti.[1][2] K roku 2011 odhadl Forbes její majetek na 5,1 miliardy dolarů, čímž se stala 200. nejbohatším člověkem na světě a třetím nejbohatším v Izraeli.[1] Téhož roku ji označil za 57. nejmocnější ženu světa.[3]

Biografie

Narodila se v New Yorku do rodiny podnikatele Teda Arisona a Miny Arisonové-Sapirové a má staršího bratra Mickyho. V roce 1966 se po rozvodu rodičů přestěhovala s matkou do Izraele. Ve dvanácti letech se vrátila zpět do Spojených států, kde žila s otcem, a po pěti letech se následně vrátila do Izraele, aby nastoupila k povinné vojenské službě v izraelské armádě.

Byla celkem třikrát vdaná, naposled za podnikatele Ofera Glazera, a z manželství má čtyři děti. V roce 1999 zemřel její otec a odkázal jí 35 procent svého majetku. V roce 2003 způsobilo její rozhodnutí propustit 900 zaměstnanců banky ha-Po'alim vlnu protestů.

V roce 2005 byla v internetové soutěži 200 největších Izraelců zvolena 56. největším Izraelcem všech dob.[4]

V březnu 2009 sponzorovala třetí ročník izraelského „Dne dobrých skutků,“ při němž se její nezisková organizace Ruach Tova snažila inspirovat tisíce Izraelců k dobrovolnictví.[5] V rámci této události, která se odehrála v Tel Avivu, vystoupil Palestinský mládežnický orchestr při hodinovém koncertu před přeživšími holocaustu.[6] Během koncertu hráli arabské melodie a písně míru, avšak po návratu sboru do Dženínu byla sbormistryně palestinskými úřady odsouzena za „využívání dětí k politickým účelům“.[7] Celý incident si získal pozornost médií.[8][9][10] Samotná sbormistryně byla následně vyhnána ze svého domu v Dženínu.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shari Arison na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Shari Arison [online]. Forbes [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ 7 Israelis on Forbes' list of richest Mideast billionaires [online]. Ynetnews, 2007-09-30 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Shari Arison 57th on Forbes' women list [online]. Ynetnews, 2011-08-25 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynet, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ↑ Be part of a day that is all good [online]. Ynetnews, 2009-03-17 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SARANGA, David. Essay: If dialogue is a crime, we are all guilty [online]. The Jerusalem Post, 2009-04-16 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ a b KERSHNER, Isabel; ABU AKER, Khaled. Concert for Holocaust Survivors Is Condemned [online]. The New York Times, 2009-03-29 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ COOPER, Abraham; BRACKMAN, Harold. Real roadblocks to peace [online]. Ynetnews, 2009-04-08 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ YOUNG, Cathy. Israel Faces Soul-Searching Double Standard [online]. JewishJournal.com, 2009-04-09 [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19. (anglicky) 
  10. ↑ Center Field: Don't Cry For Us, New York Jewry [online]. The Journal of Turkish Weekly, 2009-04-14 [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-15. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Shari Arison1.jpg
Israeli-American businesswoman Shari Arison