Šarlota Lucemburská
Šarlota Lucemburská | |
---|---|
Lucemburská velkovévodkyně, nasavská vévodkyně | |
Šarlota Lucemburská během exilu (1942) | |
Doba vlády | 14. leden 1919 – 12. listopadu 1964 |
Úplné jméno | Charlotte Adelgonde Elisabeth Marie Wilhelmine |
Narození | 23. ledna 1896 zámek Berg, Lucembursko |
Úmrtí | 9. července 1985 (ve věku 89 let) zámek Fischbach, Lucembursko |
Pohřbena | Katedrála Notre-Dame (Lucemburk) |
Předchůdce | Marie-Adéla |
Nástupce | Jan |
Manžel | Felix Bourbonsko-Parmský |
Potomci | Jan Lucemburský Alžběta Lucemburská Marie Adéla Lucemburská Marie Gabriela Lucemburská Karel Lucemburský Alix Lucemburská |
Dynastie | Nasavsko-Weilburští |
Otec | Vilém IV. Lucemburský |
Matka | Marie Anna Portugalská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šarlota Lucemburská (lucembursky Charlotte Adelgonde Elisabeth Marie Wilhelmine vu Lëtzebuerg 23. ledna 1896, zámek Berg – 9. července 1985, zámek Fischbach) byla druhorozená dcera velkovévody Viléma IV. Lucemburského a Marie Anny Portugalské a v letech 1919–1964 druhá vládnoucí lucemburská velkovévodkyně (1940–1945 v exilu).
Na trůn se dostala poté, co byla její starší sestra, velkovévodkyně Marie-Adéla, 14. ledna 1919 pro své proněmecké sympatie přinucena k abdikaci. Také Šarlota se po nástupu musela potýkat s revolučními náladami; v referendu 28. září 1919 se sice 77,8 % voličů vyjádřilo pro zachování monarchie, nová ústava však výrazně omezila pravomoci velkovévody. Na rozdíl od své sestry se Šarlota rozhodla příliš se nevměšovat do politických záležitostí a působila hlavně jako symbolická hlava státu.
Rodina
6. listopadu 1919 se Šarlota provdala za svého vzdáleného bratrance Felixe Bourbonsko-Parmského, bratra poslední rakouské císařovny Zity (jejich společným pradědečkem byl portugalský král Michal I.). Měli spolu následující potomky:
- Jan (5. ledna 1921 – 23. dubna 2019), lucemburský velkovévoda v letech 1964–2000 ⚭ 1953 princezna Josefína Šarlota Belgická (1927 – 2005), měli 5 dětí včetně následníka trůnu Jindřicha
- Alžběta (22. prosince 1922 – 22. listopadu 2011) ⚭ 1956 vévoda Franz Hohenberg (1927 – 1977), 2 dcery
- Marie Adéla (21. května 1924 – 28. února 2007) ⚭ 1958 hrabě Karel Josef Karel Josef Henckel z Donnersmarcku (1928 – 2008), 4 děti
- Marie–Gabriela (* 2. srpna 1925 - 9. února 2023) ⚭ 1951 hrabě Knud z Holstein-Ledreborgu (1919 – 2001), 7 dcer
- Karel (7. srpna 1927 – 26. července 1977) ⚭ 1967 Joan Dillon (* 1935), 2 děti
- Alix (24. srpna 1929 – 11. února 2019) ⚭ 1950 Antonín, 13. kníže z Ligne (1925 – 2005), 7 dětí
Druhá světová válka
Po německé okupaci Lucemburska 10. května 1940 uprchla Šarlota i s rodinou přes Francii, Portugalsko a USA do Kanady[1] a nakonec do Londýna. V letech 1940–1944 se přes rozhlasové vysílání BBC stala symbolem lucemburské nezávislosti. Do vlasti se vrátila 14. dubna 1945.
Abdikace a smrt
12. listopadu 1964 abdikovala ve prospěch svého syna Jeana. Zemřela 9. července 1985 na rakovinu a byla pohřbena ve vévodské kryptě lucemburské katedrály Notre-Dame.
Vyznamenání
- Řád bílé orlice – Polsko, 1932[2]
- velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 29. září 1933[3]
- Řád Serafínů – Švédsko, 14. dubna 1939
- Stuha dvou řádů – Portugalsko, 27. ledna 1949[3]
- Pamětní medaile svatby prince Jeana a princezny Joséphine Charlotte – Lucembursko, 9. dubna 1953
- rytíř Řádu slona – Dánsko, 21. března 1955[4]
- Zlatá růže – Vatikán, 1956
- velkokříž Řádu Mahá Čakrí – Thajsko, 17. října 1965[5]
- velkokříž Řádu Leopolda – Belgie
- dáma Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko
- velkokříž Řádu Adolfa Nasavského – Lucembursko
- velkokříž Řádu dubové koruny – Lucembursko
- velkokříž Řádu za zásluhy Lucemburského velkovévodství – Lucembursko
- Válečný kříž – Lucembursko
- Řád za péči o německý lid I. třídy – Německá říše
- velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko
- velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko
- velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko
- dáma Řádu hvězdového kříže – Rakousko-Uhersko
- velkokříž Řádu Karla III. – Španělsko
- velkokříž Řádu Pia IX. – Vatikán
- čestný kříž Pro Ecclesia et Pontifice – Vatikán
- dáma velkokříže Konstantinova řádu svatého Jiří
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Charlotte, Grand Duchess of Luxembourg na anglické Wikipedii a Charlotte (Luxemburg) na německé Wikipedii.
- ↑ BERNIER ARCAND, Philippe. L’exil québécois du gouvernement du Luxembourg. Histoire Québec. 2010, roč. 15, čís. 3, s. 19–26. Dostupné online [cit. 2023-05-17]. ISSN 1201-4710. (francouzsky)
- ↑ Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705-2008. Varšava: [s.n.], 2008. ISBN 978-83-7022-178-2. S. 303.
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-08]. Dostupné online.
- ↑ PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 S. 466.
- ↑ Royal Thai Government Gazette (28 December 1964). "แจ้งความสำนักนายกรัฐมนตรี พระราชทานเครื่องขัตติยราชอิสริยาภรณ์มหาจักรีบรมราชวงศ์" (thajsky) Dostupné online Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarlota Lucemburská na Wikimedia Commons
- Osoba Šarlota Lucemburská ve Wikicitátech
Předchůdce: Marie-Adléta Lucemburská | Lucemburský velkovévoda 1919–1964 | Nástupce: Jan, velkovévoda Lucemburský |
Média použitá na této stránce
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of Grand Cross of the Order of Adolphe of Nassau (Luxembourg)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon for a Knight of the Most Illustrious Order of the Royal House of Chakri (Thailand)
Autor: Orem, Licence: CC BY 3.0
Baretka Orderu Orła Białego w latach 1921-1990
Autor: Heralder (Crown by Miguillen, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Order of Charles III, Grand Cross.
Luxembourg Croix de Guerre ribbon bar.
Autor: Wiki Romi, Licence: CC0
Order of the Dutch Lion - Grand Cross
Order of Merit of the Grand Duchy of Luxembourg - Grand Cross
Military Order of the Tower and of the Sword - Grand Cross
Планка к ордену Пия IX степени Большой крест (Ватикан)
Order of the Oak Crown - Grand Cross
Grand Cordon of the Ordre de Leopold
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Ordem of the Seraphim. Sweden. True size for the template.
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od v ., Licence: CC BY-SA 4.0
Greater coat of arms of the grand-duchy of Luxembourg
“ | Art.1er. Les armoiries du Grand-Duché de Luxembourg sont à trois échelons :
Art. 2. Les armoiries désignées à l’article 1er ci-dessus se composent des éléments héraldiques suivants :
|
” |
Grand Star of the Decoration of Honour for Services to the Republic of Austria
Sash of the Two Orders
Gran Alguacil de Justicia de la Orden Constantiniana de San Jorge
Charlotte de Luxembourg, in L'Illustration, 1919.
Ribbon of the Order of the golden Lion of the House of Nassau - Netherlands
Autor: Portunes, Licence: CC BY 4.0
Ribbon bar of the Danish Order of the Elephant
Commemorative Medal of the marriage of Prince Jean and Princess Joséphine Charlotte 1953
order of the stary cross
(c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
Lesser Coat of arms of the grand-duke of Luxembourg (since 2000)
“ | Art. 1er. Nos petites armoiries sont fixées comme suit:
|
” |
Ribbon of the Cross "pro ecclesia et pontifice" - Holy See - Vatican
Autor: Ordensherre, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon of Grand Cross of the Order of St. Olav, Norwegian: Stripe for storkors av St. Olavs Orden.