Šarlota Württemberská

Jelena Pavlovna
ruská velkokněžna
Úplné jméno	Šarlota Württemberská
Narození	9. ledna 1807 Stuttgart, Württembersko
Úmrtí	2. února 1873 Stuttgart, Württembersko
Manžel	Michail Pavlovič Ruský
Potomci	Marie Michajlovna Ruská Alžběta Michajlovna Ruská Kateřina Michajlovna Ruská Alexandra Michajlovna Ruská Anna Michajlovna Ruská
Dynastie	Württemberkové
Otec	Pavel Württemberský
Matka	Šarlota Sasko-Hildburghausenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 – 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).

Život

Šarlota se narodila ve Stuttgartu jako nejstarší dcera Pavla Württemberského a Šarloty Sasko-Hildburghausenské. V dětství žila s otcem a mladší sestrou Pavlínou v Paříži. Jejich dům byl ve srovnání s královskými standardy velice skromný. V Paříži přišla Šarlota pod vedení několika intelektuálů.

V roce 1822 byla zasnoubena s otcovým bratrancem Michailem. Šarlota byla prý výjimečná dívka, vysoce inteligentní a zralá na svůj věk patnácti let. Na velkoknížete zřejmě zapůsobila svou krásou a držením těla, a během recepce, konané na její počest, okouzlila všechny hosty konverzací. 17. prosince 1823 přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Jelena Pavlovna. 20. února 1824 byl pár oddán v Petrohradu a usídlil se v Michajlovském paláci. Když v roce 1828 zemřela carevna vdova Marie Fjodorovna, přešel palác Pavlovsk na Michaila, který jej s Jelenou často navštěvoval. Jejich manželství nebylo šťastné: Michailovou jedinou vášní byla armáda a Jelenu zanedbával. Z manželství se narodilo pět dcer:

• 1. Marie Michajlovna Ruská (9. 3. 1825 Moskva – 19. 11. 1846 Vídeň), svobodná a bezdětná
• 2. Alžběta Michajlovna Ruská (26. 5. 1826 Moskva – 18. 1. 1845 Wiesbaden)
  • ⚭ 1844 Adolf Lucemburský (24. 7. 1817 Wiesbaden – 17. 11. 1905 Lenggries), velkovévoda lucemburský v letech 1890–1905 a poslední vládnoucí nasavský vévoda v letech 1839–1866
• 3. Kateřina Michajlovna Ruská (28. 8. 1827 Petrohrad – 12. 5. 1894 tamtéž)
  • ⚭ 1851 Jiří August Meklenbursko-Střelický (11. 1. 1824 Neustrelitz – 20. 6. 1876 Petrohrad)
• 4. Alexandra Michajlovna Ruská (28. 1. 1831 Moskva – 27. 3. 1832 tamtéž)
• 5. Anna Michajlovna Ruská (27. 10. 1834 Moskva – 22. 3. 1836 Petrohrad)

Jelena si byla blízká se svým švagrem, carem Alexandrem I. a jeho manželkou Jelizavetou. Rychle se také spřátelila s plachou Marií Alexandrovnou, manželkou cesareviče Alexandra.

Když v roce 1849 zemřel Šarlotin manžel, stala se patronkou několika dobročinných organizací a umění. Založila například Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu a podporovala skupinu sester s pečovatelskou službou, která se stala předchůdkyní červeného kříže v Rusku. Byla také iniciátorkou a donátorkou pravoslavného chrámu svatých apoštolů Petra a Pavla v Karlových Varech.

Jako patronka skladatele Antona Rubinsteina ho pověřila zkomponováním první z jeho tří oper: Fomka blázna (1853), Sibiřští lovci a Pomsta.

Jelena zemřela ve Stuttgartu ve věku 66 let.

Zajímavost

Velkokněžně Šarlottě se podle jedné verze připisuje autorství receptu na šarlotku, sladký dezert z jablek zapečených v těstě.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Charlotte of Württemberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarlota Württemberská na Wikimedia Commons