Šaro-Argun (řeka)

Šaro-Argun Шароаргун
Soutěska řeky Šaro-Argun
Základní informace
Délka toku	106 km
Světadíl	Evropa
Pramen
Velký Kavkaz 45°29′25″ s. š., 42°34′4″ v. d. asi 3200 m n. m.
Ústí
Argun 45°42′57″ s. š., 43°1′25″ v. d. 530 m n. m.
Protéká
Rusko Rusko (Čečensko Čečensko)
Úmoří, povodí
Kaspické moře, Těrek
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šaro-Argun (rusky Шароаргун) je řeka v Čečenské autonomní republice Ruské federace, pravostranný přítok řeky Argun.

Geografie

Prameny

Řeka Šaro-Argun pramení na severním svahu Pirikitského hřebene Velkého Kavkazu. Jejím zdrojem jsou ledovce a sněhová pokrývka horských vrcholů Danosmta (Донос-мта, 4176 m n. m.) na hranici s Gruzií, Češos-mta (Чешос-мта), Bolšoj Kaču (Большой Качу) a Malyj Kaču (Малый Качу). Jedním z hlavních zdrojů vody v prameništní oblasti Šaro-Argunu je výběžek ledovce v průsmyku Kaču ve výšce 3200 m n. m. Jsou zde i další četné přítoky a prameny, jeden z nich stéká až z výše 3500 m n. m. na východním svahu hřebene Etkirči, který je severním výběžkem hory Komitodatachkort.^[1]

Okolní území

Povodí Šaro-Argunu je na jihu ohraničeno Pirikitským a Sněžným hřebenem, na západě hřebenem Kobulam a na východě Andijským hřebenem.^[1]

Od pramene k soutoku s Argunem Šaro-Argun protéká čečenskými okresy Šarojským, Čeberlojevským a Šatojským. Jižně od soutoku, který je v nadmořské výšce 530 m (některé zdroje uvádějí 355 m) leží obce Čiški a Daču-Barzoj, severně pak vesnice Duba-Jurt.^[2]

Jezero v soutěsce

V horních partiích soutěsky Šaro-Argunu byl v roce 1934 tok řeky přehrazen sesuvem, v důsledku čehož zde vzniklo jezero Kebosoj (rusky озеро Кебосой). Později však řeka tuto přírodní hráz zčásti prorazila.^[3]

Charakteristika a zajímavosti

Fauna

Šaro-Argun je rychle proudící horská řeka, která v některých úsecích dosahuje šíře až 40 metrů. Ve vodách Šaro-Argunu se vyskytuje několik druhů ryb – pstruh potoční, hrouzek obecný a plotice obecná. Přírodovědecká expedice, která se uskutečnila v roce 2004, potvrdila, že v horských oblastech Dagestánu, Ingušska a Čečenska, včetně horního toku Šaro-Argunu, se zachovala populace chráněného levharta perského, zvaného též levhart zakavkazský (Panthera pardus saxicolor nebo Panthera pardus ciscaucasica).^[4]

Osídlení

Území, kterým řeka protéká, bývalo od pradávna obydleno příslušníky horských vajnachských kmenů. V povodí Šaro-Argunu se vyskytuje množství historických památek, zejména pozůstatků pevností, obranných, strážních a obytných věží a místních pohřebišť. Mnohé z těchto staveb však utrpěly po násilném vysídlení čečenského obyvatelstva v roce 1944, řada sídel po rehabilitaci a návratu Čečenců do vlasti ani nebyla obnovena. Na horním toku Šaro-Argunu leží správní středisko šarojského okresu Chimoj, dále obce Šaroj, Kiri, Daj a Šaro-Argun.

Z historie Kavkazské války

Na dolním toku jsou řeky Argun a Šaro-Argun odděleny horským hřebenem Dargenduk (Даргендук). Svahy tohoto hřebene jsou pokryty hustým lesem, ve vrcholových partiích se nacházejí horské louky. Toto území je spojeno s historií Kavkazské války, neboť v polovině 19. století využila ruská vojska k pochodu do oblasti Šatoje cestu přes Dargenduk, aby se vyhnula průchodu Argunskou soutěskou., obsazenou čečenskými bojovníky. Soutok Argunu a Šaro-Argunu se nachází zhruba 9 km proti proudu Argunu nad místem, kde byla v roce 1844 na území někdejšího aulu Čachkeri (Чахкери, Шахьгири-Эвла) ruskými vojsky vybudována Vozdviženská pevnost.^[5]

Most na soutoku

Začátkem roku 2015 byla přímo v místě soutoku Šaro-Argunu s Argunem zahájena technicky obtížná výstavba nového, 22 m vysokého a 158 m dlouhého silničního mostu. Most je budován na 32. kilometru silnice č. 305 Groznyj – Itum-Kali. Ukončení výstavby mostu bylo plánováno na rok 2017.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šaro-Argun na Wikimedia Commons