Šešule

Šešule (siliqua) patří mezi pravé suché pukavé vícesemenné plody vzniklé z cenokarpického gynecea. Je protáhlého tvaru.

Je to bikarpelový (vzniklý srůstem dvou plodolistů) plod štíhlého tvaru, je rozdělen na dvě podélná pouzdra nepravou blanitou přepážkou (diafragma) uchycenou v rámečku (replum), který je vytvořen ze zesílené placenty. Na rámečku jsou při obou okrajích poutkem připevněna semena.

Otevírá se ve švech (místech srůstu plodolistů) dvěma chlopněmi, převážně od báze přirostlé ke stonku směrem k vrcholu, často je ukončen zobáčkem. Chlopně se oddělují od rámečku přepážky, semena ještě nějakou chvíli zůstávají připoutána k rámečku.^[1][2][3]

Šešule je strukturou téměř shodná se šešulkou, ale na pohled se od sebe podstatně odlišují tvarem. Šešule je nejméně 3krát delší než širší (je hodně protáhlá, válcovitá) a šešulka je naopak nejvíce 3krát delší než širší (většinou je přibližně stejně dlouhá jako široká, je kulovitého, vejčitého nebo trojúhelníkovitého tvaru).^[2][3]

Šešule je typickým plodem čeledě brukvovitých. Příklady:^[4]

• brukev (Brassica)
• hořčice (Sinapis)
• potočnice (Nasturtium)
• trýzel (Erysimum)
• večernice (Hesperis)

• 
  Brukev řepka (Brassica napus)
• 
  Barborka obecná (Barbarea vulgaris)
• 
  Huseník převislý (Arabis turrita)
• 
  Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šešule na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šešule ve Wikislovníku
• botanika.bf.jcu.cz
• www.rg.prostejov.cz
• n-vcelari.cz Archivováno 8. 10. 2020 na Wayback Machine.