Še (jazyk)
| še | |
|---|---|
| Počet mluvčích | není znám |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | shx |
| Ethnologue | shx |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Še (čínsky v českém přepisu še-jü, pchin-jinem shēyǔ, znaky zjednodušené 畲语, tradiční 畲語), autonymum ho ne či ho nte, je kriticky ohrožený jazyk z jazykové rodiny hmong-mien, kterým mluví čínská národnostní menšina Šuejové.[1] Většinová část populace Šuejů mluví jazykem še-chua (pravděpodobně druh čínského dialektu hakka). Mluvčí jazyka še, přibližně 1 200 jedinců v provincii Kuang-tung, sami sebe nazývají Ho Ne, neboli „lidé z hor“ (活聶, chuo-nie).
Dialekty
Existují dva hlavní dialekty jazyka še, přičemž oba jsou vysoce ohroženy.[2] Těmito dialekty se mluví ve dvou malých oblastech západně a východně od města Chuej-čou v provincii Kuang-tung.
- Luo-fu (罗浮; západní dialekt) mluví v okrese Po-luo a v městském obvodu Ceng-čcheng[3] podle Ethnologue zhruba 580 lidí.
- Lien-chua (莲花; východní dialekt) mluví v okrese Chaj-feng[3] podle Ethnologue přibližně 390 lidí.
Klasifikace
Jazyk še je složité klasifikovat z důvodu velkého vlivu čínštiny na tento jazyk. Matisoff jej nechal neklasifikovaný v rámci hmongských jazyků, to však jiní považovali za pochybné a zařadili jej v rámci (potencionálně třetí větve) hmong-mienských jazyků. Še má jednoslabičné kořeny, ale tvoří hlavně slova složená.[3] Vzhledem k podobným složkám jazyka še jej Mao, Li a Ratliff považují za blízce příbuzný jazyku ťiung-naj.[4][5]
Jazyk še nelze zaměňovat s še-chuou (čínsky znaky 畲话; volně česky „dialekt Šuejů“ nebo „řeč Šuejů“), neklasifikovaným sinitským jazykem, kterým mluví příslušníci národnosti Šuejů v provinciích Fu-ťien a Če-ťiang. Mluvčí še a še-chuy mají odlišnou historii a identitu, ačkoli jsou obě skupiny klasifikovány čínskou vládou jako Šuejové.
Fonologie
Souhlásky
| Labiála | Alveolára | Velára | Glotála | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| - | pal. | - | pal. | - | pal. | lab. | - | pal. | ||
| Nazály | znělé | m | mʲ | n | nʲ | ŋ | ŋʲ | |||
| neznělé | ŋ̊ | |||||||||
| Plozivy | neaspirované | p | pʲ | t | tʲ | k | kʲ | kʷ | (ʔ) | |
| aspirované | pʰ | pʰʲ | tʰ | tʰʲ | kʰ | kʰʲ | kʰʷ | |||
| Afrikáty | neaspirované | ts | tsʲ | |||||||
| aspirované | tsʰ | tsʰʲ | ||||||||
| Frikativy | neznělé | f | s | sʲ | h | hʲ | ||||
| znělé | v | z | zʲ | |||||||
Ráz se neodlišuje od slabiky začínající samohláskou.
Vyskytuje se souhlásková mutace např. z pǐ + kiáu vzniká pi̋’iáu a z kóu + tȁi se stává kóulȁi.
Samohlásky
Jazyk še používá samohlásky /i e a ɔ ɤ u/. Obsahuje finály /j w n ŋ t k/, přičemž /t k/ se používají pouze ve slovech přejatých z hakky. Samohlásku /ɤ/ nikdy nenásleduje finála. Jedinými plozivními souhláskami, které následují přední samohlásky, jsou /n t/.
Tóny
Existuje šest tónů, zredukovaných na dva (vysoký a nízký) v uzavřených slabikách (pouze výpůjčky z hakky).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku She language na anglické Wikipedii.
- ↑ MOSELEY, Christopher. Atlas of the world's languages in danger. unesdoc.unesco.org [online]. UNESCO Publishing, 2010 [cit. 2023-05-24]. Dostupné online.
- ↑ She. Ethnologue [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/language/shx/
- ↑ a b c MAO, Zongwu, She-yu jianzhi, Beijing: Minzu chubanshe, 1986.
- ↑ MAO, Zhnogwu a Yunbing LI. Jiǒngnàiyǔ yánjiū [A Study of Jiongnai]. Beijing: Zhongyang minzu daxue chubanshe., 2002.
- ↑ RATLIFF, Martha. Hmong-Mien Language History [online]. Canberra: Pacific Linguistics, 2010 [cit. 2023-05-24]. Dostupné z: doi:10.15144/PL-613
Externí odkazy
- BRUHN, Daniel, Minority Language Policy in China, with Observations on the She Ethnic Group, 2008, [cit. 2023-05-24], Dostupné z: http://linguistics.berkeley.edu/~dwbruhn/dwbruhn_250E-paper.pdf
- Journal of Chinese Linguistics: LANGUAGES OF THE SHE MINORITY: A REVIEW OF THE LITERATURE / 畲族语言: 文献回顾 [online]. 37. 2009 [cit. 2023-05-24]. ISSN 0091-3723. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/23753782
- MAO, Zongwu a Meng ZHAOJI. She-yu jianzhi [Concise grammar of She]. Beijing, National Minorities Publ., 1986, [cit. 2023-05-24].
- RATLIFF, Martha. Ho Ne (She) is Hmongic: One final argument. Linguistics of the Tibeto-Burman Area [online]. 1998, 21(2), 97-109 [cit. 2023-05-24]. Dostupné z: http://sealang.net/sala/archives/pdf8/ratliff1998ho.pdf
- YOU, Wenliang, Shēzú yǔyán [The Languages of the She People], Fuzhou, Fujian renmin chubanshe, 2002, [cit. 2023-05-24].