Šebestián Hněvkovský

Šebestián Hněvkovský
Šebestián Hněvkovský
Narození	19. března 1770 Žebrák České království České království
Úmrtí	7. června 1847 (ve věku 77 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	básník, spisovatel, dramatik a překladatel
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šebestián Hněvkovský (19. března 1770 Žebrák^[1] – 7. června 1847 Praha) byl český právník, národní buditel a básník spjatý s prvopočátky novočeského básnictví za národního obrození.

Životopis

Narodil se jako syn koželuha Pavla Hněvkovského a Rosalie, rozené Kraytnerové, v domě čp. 105 v Žebráku. Studoval na piaristickém gymnáziu v Berouně a na novoměstském gymnáziu v Praze. Již tehdy psal básně. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě se při přípravném studiu filozofie stal obdivovatelem profesorů Stanislava Vydry a Ignáce Cornovy. Přátelil se se svými středoškolskými spolužáky Antonínem Jaroslavem Puchmajerem a Vojtěchem Nejedlým. Vystudoval práva a získal doktorát.

Od roku 1795 do roku 1804 působil jako radní v Plánici u Klatov – v té době vznikla většina jeho děl. V letech 1805 až 1826 pracoval ve stejné funkci v rodném Žebráku a v letech 1826 až 1836 jako purkmistr v Poličce. Posledních jedenáct let života strávil se svou manželkou Annou (* 1784) v Praze. Měli dceru Annu (* 1811), která se provdala za velkostatkáře a politika Josefa Šebestiána Daubka a tři syny: Vojtěcha, lékaře Jana (* 1812) a chemika Prokopa (* 1814). Jako penzista bydlel v domě čp.183/II v Křemencově ulici 9 na Novém Městě pražském.^[2] Jeho vnukem byl podnikatel Josef Šebestián rytíř Daubek.

Literární význam

Společně s Antonínem Jaroslavem Puchmajerem byl iniciátorem a významnou osobností první novočeské básnické školy. Na rozdíl od svých druhů, kteří většinu námětů čerpali z cizích literatur nebo i překládali cizojazyčná literární díla, snažil se Hněvkovský o původnost a také se více obracel k lidovým vrstvám (proto psal výrazně jednodušším stylem). Jeho obdivovatelem byl Josef Kajetán Tyl. Alois Jirásek Hněvkovského úlohu v národně obrozeneckém hnutí a divadelní společnosti připomněl v románu F. L. Věk.

Dílo

• Epos Děvín (Děwjn: báseň romantickohrdinská w osmnácti zpěwjch) – jeho nejúspěšnější dílo, knižně vydáno 1805; námět vychází z příběhu o dívčí válce (po smrti kněžny Libuše se některé ženy odmítly podřídit vládě Přemysla a opevnily se pod vedením Vlasty na hradě na vrchu Děvíně)
• Vnislav a Běla – sentimentální balada
• Básně drobné Ssebestyána Hněwkowského, v Praze 1820 (jeho básně vycházely předtím i jako součást Puchmajerových almanachů)
• „Der böhmische Mägdekrieg“ (Česká dívčí válka), komický epos ve dvanácti zpěvech (1805, jako první epos přepracován r. 1829)
• Básně drobné' (1820)
• Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozodii (1820)
• „Jaromír“, Smutnohra v pateru jednání (1835), historická hra o tragickém osudu přemyslovského knížete Jaromíra
• Námluvy v Koloději, Komedie (1839)
• „Nové básně drobné“ (1841)
• „Doktor Faust“, báseň (1844)
• „Przemysl Ottokar II.“, posmrtně zveřejněná tragédie

Pozůstalost

• Literární pozůstalost se dochovala neúplná, je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.^[3]

Památky

• Portrét, olejomalba Antonín Machek
• Portrét, perokresba Jindřich Scheiwl
• Portrét, litografie František Šír
• Pamětní deska na rodném domě v Žebráku
• Ulice Hněvkovského: na Chodově v městské části Praha 11 a v Brně

Zajímavost

V seriálu F. L. Věk ztvárnil Šebestiána Hněvkovského herec Jan Tříska (režie: František Filip, literární předloha: Alois Jirásek, scénář: Otto Zelenka, rok premiéry: 1970).

Odkazy

Reference

Literatura

• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 102–103. 
• Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 613. 
• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 134. 
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 211–213. 
• V. S. Štulc. Šebestian Hněvkovský. Životopisný nástin, Prag 1871
• M. Otruba. Šebestian Hněvkovský. Český jazyk a literatura 20, 1969/70
• Prozodické spisy raného obrození. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. 261 s. ISBN 978-80-7308-552-0 (print), ISBN 978-80-7308-633-6 (online: pdf)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šebestián Hněvkovský na Wikimedia Commons
• Osoba Šebestián Hněvkovský ve Wikicitátech
• Autor Šebastián Hněvkovský ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Šebestián Hněvkovský
• Šebestián Hněvkovský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR