Šebestián z Veitmile

Šebestián z Veitmile
Erb pánů z Veitmile
Nejvyšší mincmistr Českého království
Ve funkci: 1542 – 1544
Panovník	Ferdinand I.
Předchůdce	Albrecht z Gutštejna na Kolíně
Nástupce	Jan z Vitence na Tochovicích
Hejtman německých lén Koruny české
Ve funkci: 1538 – ?
Panovník	Ferdinand I.
Rada české komory
Ve funkci: 1527 – 1528
Panovník	Ferdinand I.
Hejtman žateckého kraje spolu s Jakubem Kyšperským z Vřesovic
Ve funkci: 1514 – ?
Panovník	Vladislav II.
Narození	1490
Úmrtí	13. listopadu 1549 (ve věku 58–59 let)
Titul	svobodný pán
Choť	(1516) Anna Glatzová ze Starého Dvora
Rodiče	Beneš z Veitmile († 1496) a Bonuše Caltová z Kamenné Hory († 1511)
Děti	Jan z Veitmile, Kříž z Veitmile
Příbuzní	vnuk: Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590) vnuk: Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605) vnuk: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608) vnuk: Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz (1564–1619)
Profese	voják
Majetek	Chomutov, Červený hrádek, Chomutov, Hněvín, Postoloprty aj.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šebestián z Veitmile (1490^? – 13. listopadu 1549) byl český šlechtic z panského rodu Krabiců z Veitmile. Zastával několik významných úřadů ve službách krále Ferdinanda I. a působil jako horní podnikatel v Krušných horách.

Rodina

Šebestián z Veitmile se narodil okolo roku 1490. Jeho rodiči byli Beneš z Veitmile a Bonuše, dcera Jana Calty z Kamenné Hory. Otec dosáhl povýšení vladyckého rodu do panského stavu. Šebestián měl tři bratry: Jana, Michala a Kryštofa. Roku 1516 se Šebestián z Veitmile oženil s Annou Glatzovou ze Starého Dvora. Narodili se jim synové Jan a Kříž.^[1]

Kariéra

Jako stoupenec krále Ferdinanda I. byl Šebestián z Veitmile v letech 1527–1528 radou české komory a v letech 1542–1544 zastával úřad nejvyššího mincmistra Českého království. Roku 1546 byl během Šmalkaldské války nejvyšším hejtmanem českého vojska, se kterým táhl do Saska, kde 1. listopadu 1546 zvítězil v bitvě u Ölsnitz. V lednu 1547 se účastnil tažení zemské hotovosti k Labi.^[1]

Za Veitmilů došlo v Krušných horách k výraznému rozvoji hornictví. Samotný Šebestián je spojován se založením horních měst Hora Svatého Šebestiána, ke kterému došlo nejspíše ve dvacátých letech šestnáctého století,^[2] a Hora Svaté Kateřiny, která byla povýšena na město roku 1528.^[3] V Chomutově zahájil Šebestián z Veitmile pozdně gotickou přestavbu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie^[4] a v renesančním slohu pokračoval v úpravách chomutovského zámku.^[5] V Postoloprtech založil tvrz, která byla předchůdkyní dochovaného zámku.^[6]

Majetek

Základem Šebestiánova majetku bylo chomutovské panství, které jeho otec získal do dědičného vlastnictví. Šebestián je z počátku držel spolu se svými bratry a strýci Ladislavem a Zikmundem, ale od roku 1529 se stal jediným majitelem. Sňatkem majetek rozšířil o červenohrádecké panství.^[1] Kromě toho měl po otci v zástavním držení panství hradu Hněvín^[7] a od roku 1514 také Postoloprty.^[6] Kromě toho v roce 1519 získal spojené ervěnické panství,^[8] v roce 1534 je v jeho držení uváděna tvrz ve Vrbce,^[9] o pět let později koupil Okořín^[10] a v roce 1548 také Kralupy u Chomutova a Vlčí.^[11]

Zajímavost

Sebestian Waytmillar z Waytmille a na Chomutowie je zmíněn a jeho erb je vyobrazen na Klaudiánově mapě, nejstarší tištěné mapě Čech z roku 1518.

Odkazy

Reference

Literatura

• PACHNER, Jaroslav. Šebestián z Veitmile se zasloužil o rozvoj důlního podnikání. Chomutovské noviny. Březen 2017, čís. 3, s. 13. Dostupné online.  Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
• RAK, Petr. Městské lokace Šebestiána z Weitmile. Ústecký sborník historický. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem. Roč. 2014, čís. 1–2, s. 7–27. ISSN 0231-9349.