Šeferdie
Šeferdie | |
---|---|
Šeferdie stříbřitá (Shepherdia argentea) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | hlošinovité (Elaeagnaceae) |
Rod | šeferdie (Shepherdia) Nutt., 1818 |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šeferdie[1] (Shepherdia) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae). Český název se někdy přepisuje jako šeperdie[2] nebo dokonce shepherdie.[3] Jsou to opadavé nebo stálezelené keře se stříbřitým olistěním, drobnými květy a nápadnými červenými plody. Vyskytují se v počtu 3 druhů v Severní Americe. V České republice je zřídka pěstována šeferdie stříbřitá jako okrasná a sbírková dřevina. Má jedlé plody.
Popis
Šeferdie jsou dvoudomé, opadavé nebo řidčeji stálezelené (Shepherdia rotundifolia) keře s jednoduchými vstřícnými listy. Listy i letorosty jsou pokryté šupinovitými trichomy. Listy jsou celokrajné, řapíkaté, bez palistů. Květy jsou drobné a nenápadné, čtyřčetné, jednopohlavné, uspořádané v klasech nebo v hroznech. Koruna chybí. Samčí květy obsahují 8 tyčinek. Samičí mají semeník uzavřený v kališní trubce a vyniklou čnělku. Plodem je dužnatá peckovice.[4][5]
Rozšíření
Rod šeferdie obsahuje pouze 3 druhy. Vyskytují se výhradně v Severní Americe. Největší areál výskytu má šeferdie kanadská (Shepherdia canadensis), jejíž areál sahá od polárního kruhu až po Arizonu a Nové Mexiko. Šeferdie stříbřitá (Shepherdia argentea) se vyskytuje ve středních a západních oblastech USA a jižní Kanadě. Stálezelený druh Shepherdia rotundifolia je endemit Colorado Plateau v jz. USA.[4][6]
Zástupci
- šeferdie göttingenská (Shepherdia x gottingensis) - kříženec šeferdie stříbřité a kanadské
- šeferdie kanadská (Shepherdia canadensis)
- šeferdie stříbřitá (Shepherdia argentea)[5]
Význam
Šeferdie se občas pěstují jako okrasné dřeviny, nápadné zejména stříbřitým olistěním a výraznými červenými plody. V České republice je pěstována šeferdie stříbřitá (Shepherdia argentea), jiné druhy nejsou uváděny ani ze sbírek botanických zahrad.[7]
Šeferdie stříbřitá má sladkokyselé, jedlé plody. Plody šeferdie kanadské jsou rovněž jedlé, avšak mdlé chuti.[4]
Některé opadavé druhy tohoto rodu lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Mají nápadné plody. Lze je použít do skupin, nebo jako solitéry.[8]
Pěstování
Opadavé šeferdie jsou celkem nenáročné dřeviny. Nároky, ošetřování i využití jsou podobné jako u rakytníku. Daří se jim v propustných, písčitých půdách a snášejí i půdy vápenaté. K získání plodů je nutno vysadit obě pohlaví, neboť jsou dvoudomé. Množí se výsevem stratifikovaných semen nebo hřížením, šeferdii stříbřitou lze množit i kořenovými výběžky. Lze je také roubovat v zimě na rakytník řešetlákový nebo hlošinu okoličnatou či hlošinu mnohokvětou.[5][9]
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
- ↑ USDA Fores Service [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Shepherdia na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: SriMesh, Licence: CC BY-SA 3.0
Julia Adamson, photographer in the Saskatoon area.
Autor: Ninjatacoshell, Licence: CC BY-SA 3.0
Distribution of the buffaloberries (genus Shepherdia), based on Silvester WB. (1977). "Dinitrogen fixation by plant associations excluding legumes." in Hardy RFW, Gibson AH (ed.), A Treatise on Dinitrogen Fixation. Section IV: Agronomy and Ecology. John Wiley and Sons, New York, p. 141–190.