Šelmberk

Šelmberk
bergfrit
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	počátek 14. století
Zánik	16.–17. století
Stavebník	Přibyslav z Křimína
Další majitelé	Šelmberkové aj.
Současný majitel	město Mladá Vožice
Poloha
Adresa	Běleč, Česko Česko
Souřadnice	49°32′59″ s. š., 14°49′35″ v. d.
Šelmberk
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40173/3-4725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šelmberk (německy Schellenberg) je zřícenina hradu u obce Běleč, asi dva kilometry severovýchodně od Mladé Vožice v okrese Tábor. Stojí na stejnojmenném skalním ostrohu nad údolím říčky Blanice v nadmořské výšce 480 m. Patří mezi hrady bergfritového typu a jeho věž je dominantou zříceniny. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Hrad vznikl před rokem 1318, kdy je poprvé zmiňován v držení Přibyslava z Křimína, který byl příslušníkem rodu Buziců a zakladatelem jejich větve, pánů ze Šelmberka. Z dalších majitelů je znám jeho syn Přibík ze Šelmberka (1341) a po něm bratři Janek, Čeněk a Ondřej ze Šelmberka. Pánům ze Šelmberka hrad patřil až do devadesátých let čtrnáctého století, kdy jej získal Aleš z Rýzmburka. Z patnáctého století se dochovalo jen několik zpráv. V roce 1431 přešlo vlastnictví hradu z Albera z Těchobuze na Mikuláše z Hořic, který je připomínán ještě v roce 1473. Další zpráva je až z roku 1505, kdy byl spolu se svými bratry majitelem Václav Předbor z Radejšína. Před rokem 1518 panství prodali Albrechtu Ciplovi z Kravska, který zemřel v roce 1542 a majetek po něm zdědila dcera Kateřina.^[2] Někdy v prvé polovině šestnáctého století proběhla renesanční přestavba.^[3] Kateřina se vdala za Petra Mrackého z Dubé. Podle soupisu panství, provedeném po jeho smrti v roce 1555, stál u hradu také hospodářský dvůr a pivovar. Roku 1586 hrad koupil Michal Španovský z Lisova, připojil jeho panství k Mladé Vožici, a hrad ztratil svou sídelní funkci. Na kresbě z roku 1602 je hradní jádro zachyceno jako zřícenina. Během třicetileté války byl opuštěn úplně a postupně zpustl.^[2]

Ve dvacátých letech devatenáctého století nechal Leopold z Kuenburgu upravit věž v romantizujícím slohu na rozhlednu. Tehdy věž získala drobné cimbuří na vrcholu. Okolí hradu bylo ve stejné době přeměněno na anglický park. V roce 1940 se hrad stal majetkem města Mladá Vožice.^[2]

Od roku 2007 areál hradu spravuje Občanské sdružení Danar, které zde realizuje projekt historicko-řemeslně vzdělávacího centra. Jeho součástí je výstavba několika funkčních středověkých řemeslných dílen. V průběhu roku zde sdružení pořádá mnoho kulturních a vzdělávacích akcí pro mládež a širokou veřejnost.^[4]

Stavební podoba

Hrad byl původně dvoudílný, ale podobu předhradí neznáme. Hradní jádro oddělené od předhradí šíjovým příkopem má přibližně trojúhelný půdorys a dělí se do dvou výškových úrovní. Na vrcholu výrazné skály stojí bergfrit a složitě členěný palác. Ve svahu pod nimi vzniklo nádvoří. Minimálně dvě místnosti v nejnižší úrovni paláce byly zaklenuté valenými klenbami. Od jihozápadního nároží paláce zřejmě vedla hradba, která obepínala věž a uzavírala jižní stranu hradu.^[3]

Během pozdně gotické přestavby byla věž zvýšena o patro osvětlené velkými okny a vybavené arkýřem. K severovýchodnímu nároží paláce přibyl věžovitý vstupní objekt, ze kterého se však dochovala jen spodní část. Čelní hradba byla zbořena a na jejím místě vznikl nový palác, pro který bylo nutno nádvoří mírně rozšířit směrem na jih a na východ. Nový palác byl v jihovýchodním rohu vybaven roubenou komorou. Další stavba vznikla podél východní hradby nádvoří.^[3]

V době renesance byl pozdně gotický palác v čele hradního jádra z větší části zbořen a na jeho místě postaven nový dvoupatrový palác se sedlovou střechou mezi renesančními štíty. Středem paláce vede průjezd brány. Podél mostu přes příkop bylo ve stejné době postaveno menší příčné křídlo.^[3]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná. Vede k ní odbočka ze silnic II/125 a II/137 a pro pěší je vyznačena červená turistická trasa z Mladé Vožice do Kamberku.^[8]

Odkazy

Reference

Literatura

• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Šelmberk, s. 535–537. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Šelmberk, s. 219–228. 
• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, 1860. Dostupné online. Kapitola Zříceniny Šelmberka, s. 89–93. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šelmberk na Wikimedia Commons
• Hrad Šelmberk na webu Hrady.cz
• Webové stránky Historicko-vzdělávacího centra Šelmberk