Šelpice

Šelpice
Kostel Krista Krále
Poloha
Souřadnice	48°26′ s. š., 17°32′ v. d.
Nadmořská výška	164 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Trnava
Tradiční region	Dolní Pováží
Šelpice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,2 km²
Počet obyvatel	899 (2017)[1]
Hustota zalidnění	88,4 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Vladimír Lutišan
Vznik	1283 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.selpice.eu
Telefonní předvolba	033
PSČ	919 09 (pošta Bohdanovce nad Trnavou)
Označení vozidel	TT
NUTS	556670
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šelpice jsou obec na Slovensku v okrese Trnava, leží 6 km severozápadně od krajského města Trnavy. Obcí protéká řeka Trnávka a prochází železniční trať Trnava - Kúty (stanice Šelpice). V obci je římskokatolický kostel Krista Krále z roku 1946.

Historie

Její katastrální území bylo intenzivně osídleno již na sklonku starší doby kamenné. I artefakty z neolitu a následných kultur ji řadí mezi významnou archeologickou lokalitu. První dochovanou písemnou zmínku o existenci nacházíme v listině českého krále Václava z roku 1249, kterou daruje obec cisterciáckému klášteru v Tišnově. Dějiny Šelpice jsou neodmyslitelně spojeny s dějinami hradu Červený Kameň, který dala postavit kolem v roce 1230 královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. V Michalském týdnu 1530 obec napadli Turci. Nic tak nedokumentuje tragiku události jako skutečnost, že zůstala pouze vylidněná spáleniště. Znovu ji osídlili až v květnu 1539 noví majitelé Červenokamenského panství – Fuggerové a to většinou kolonisty chorvatského původu, kteří opouštěli Balkán před tureckou expanzí. V roce 1777 měly Šelpice 356 obyvatel. Epidemie cholery si zde v roce 1831 vyžádala 34 obětí na lidských životech.

Církevně patřily a patří Šelpice do starobylé farnosti Bohdanovce nad Trnavou, kde je známé jméno kněze již v roce 1332. V katastrálním území leží majer Nemečanka. Jde o bývalou obec založenou Němci, kteří zde našli své domovy po tatarském vpádu. Již v roce 1393 byla vylidněná. V roce 1540 tam správce panství Červený Kameň usídlil 5 chorvatských rodin. Místo bylo brzy opuštěno a listina z roku 1618 o něm hovoří jako o pustině. Středem Šelpice vedla v minulosti významná evropská tepna - Česká cesta, která je totožná s dnešní hlavní ulicí.

Rodáci

Rodákem obce je Jozef Heriban, misionář, literát a pedagog. Narodil se zde i Augustín Nádaský, pedagog a badatel v oblasti dějin literatury a literární vědy. V roce 1994 u příležitosti 745. výročí první písemné zmínky vydal Obecní úřad monografii, jejímž autorem je Marián Babirát.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šelpice na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šelpice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky