Šember

Šember
pozůstatky hradního zdiva
pozůstatky hradního zdiva
Účel stavby

Správní centrum

Základní informace
Slohgotický
Výstavbapo roce 1357
Zánikpřed rokem 1452
Další majiteléklášter v Klášterní Skalici
Poloha
AdresaStaré zámky, Doubravčice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Šember
Šember
Další informace
Rejstříkové číslo památky36638/2-902 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šember je zaniklý hrad asi jeden kilometr jihovýchodně od obce Doubravčiceokrese Kolín. Stál v nadmořské výšce kolem 320 metrů v nejsevernější části ostrožny obtékané říčkou Šemberou, na jejíž ploše se nacházelo pravěkéraně středověké hradiště zvané Staré zámky. Hradiště a s ním i terénní relikty hradu jsou od roku 1965 chráněny jako kulturní památka.[1]

Pravděpodobně bezvěžový hrad sloužil jako správní centrum panství. Je možné, že typově patřil mezi hrady s plášťovou zdí, ale tuto domněnku je nutno ověřit archeologickým výzkumem.[2]

Historie

Hradiště

Výzkumem lokality se zabýval v šedesátých a sedmdesátých letech Jaroslav Kudrnáč. Ostrožna s pozůstatky hradiště byla osídlena od starší doby bronzové. Prozkoumané sídlištní objekty byly datovány do období knovízské a štítarské kultury, přičemž je možné, že některé dochované fragmenty opevnění pochází už z knovízského osídlení. Samotné hradiště prokazatelně existovalo v době halštatské, ale lidé zde žili i v časné době laténské. V šestém a sedmém století ostrožnu osídlili Slované, kteří na konci sedmého století postavili novou hradbu, ale hlavní fáze raně středověkého osídlení spadá až do osmého století.[3]

Slovanská fáze doubravčického hradiště vznikla ve stejné době jako blízký Klučov. Patří ke starší fázi klučovského horizontu a mezi nejlépe poznaná hradiště starší doby hradištní. Předpokládá se, že plnilo především obrannou funkci a snad mohlo souviset i s vyhledáváním nerostných surovin.[4]

Hrad

Písemných pramenů o hradu se dochovalo velmi málo. V roce 1357 koupil mindenský biskup Dětřich z Portic pro klášter v Klášterní Skalici místo vhodné pro stavbu hradu. Skutečného stavitele neznáme. Hrad však klášteru patřil až do jeho zániku v roce 1421. Roku 1452 se hrad uvádí jako pustý.[2]

Stavební podoba

Hradiště

Jedinou snadno přístupnou jižní stranu ostrožny chránilo opevnění dochované v podobě valů a příkopů. Vnější opevnění tvořil dvanáct metrů široký a až 2,8 metru hluboký příkop, za kterým se nachází val 147 metrů dlouhý, až osmnáct metrů široký a 3–4 metru vysoký. Val je zbytkem hradby, jejíž nejstarší fáze pochází pravděpodobně z pozdní doby halštatské.[3] Druhá fáze může pocházet ještě z doby halštatské, ale také mohla vzniknout až ve starší době hradištní.[5] Třetí stavební fáze je z raného středověku, kdy hradba s čelní stranou zpevněnou kameny dosáhla šířky devíti metrů.[3] U východního okraje valu se dochovalo torzo brány.[6]

Druhé obranné pásmo pochází nejspíše z doby halštatské a dochovalo se jako terénní vlna dlouhá 235 metrů. Třetí pásmo se skládá ze dvou valů. Vnější val, považovaný za halštatský, je nižší a nachází se před ním mělčí příkop. Druhý příkop a val jsou z raného středověku a vymezují plochu vnitřního hradiště s rozlohou 1,3 hektaru. Příkp je dvanáct metrů široký a až tři metry hluboký. Za příkopem je hlinitý val s dřevěnou konstrukcí zpevněným jádrem. U paty dosahuje šířky patnáct metrů a na výšku měří tři metry. Korunu valu lemovala dřevěná nástavba, která zanikla při požáru.[3]

Hrad

Stavitel hradu využil plochu staršího hradiště a jeho valové opevnění jako předhradí. Oválné hradní jádro bylo od zbytku hradiště odděleno šíjovým příkopem. Na čelní straně jádra se dochoval valovitý útvar se zbytky silné hradby vyzděné bez použití malty. Zástavbu dokládají pouze terénní relikty u jihozápadní a severovýchodní strany. Ve vyvýšené severní části pravděpodobně stála nějaká roubená nebo hrázděná budova.[2]

Přístup

Okolo ostrožny s hradištěm prochází tři turistické trasy. Přímo přes zbytky hradu vede žlutě značená trasa z Doubravčic do Kostelce nad Černými lesy.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-18]. Identifikátor záznamu 148506 : Hradiště Na starých zámkách. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Šember, s. 122–124. 
  3. a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Doubravčice, s. 73–74. 
  4. BUBENÍK, Josef. Poznámky o nejstarších hradištích raného středověku v Čechách. Archeologické rozhledy. 2000, roč. LI, čís. 4, s. 638. Dále jen Bubeník (1999). Dostupné online. 
  5. Bubeník (1999), s. 637
  6. Bubeník (1999), s. 636

Literatura

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Šember, s. 537–538. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Šember, s. 18–19. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Šember - pozůstatky hradu (14).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: