Šen-čou 16

Šen-čou 16
Údaje o lodi
TypŠen-čou
COSPAR2023-077A
VýrobceChina Aerospace Science and Technology Corporation (CASC)
Statuspřipojena k TSS
Údaje o letu
Členů posádky3
Datum startu30. května 2023, 01:31:13 UTC
KosmodromŤiou-čchüan
Nosná raketaČchang-čeng 2F
Délka letu153 dní, 22 hodin, 40 minut, 19 sekund
Datum přistání31. října 2023, 00:11:32 UTC
Místo přistánípřistávací oblast Dongfeng, Vnitřní Mongolsko, Čína
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí30. května 2023, 08:29 UTC, TSS, spodní port modulu Tchien-che
Délka spojení153 dní, 4 hodiny, 8 minut
Odlet ze stanice30. října 2023, 12:37
Fotografie posádky
Kuej, Ťing, Ču (zleva)
Navigace
Předchozí
Šen-čou 15
Následující
Šen-čou 17

Šen-čou 16 (čínsky 神舟十六号; doslova „Božská loď číslo šestnáct“) byl jedenáctý čínský pilotovaný vesmírný let v programu Šen-čou. Současně šlo o pátou misi určenou k dopravě tří kosmonautů na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS) a o první čínskou misi, v jejíž posádce byl civilista. Začala startem 30. května 2023 a skončila přistáním 31. října 2023.

Posádka

Den před plánovaným startem bylo zveřejněno složení posádky:[1]

Hlavní posádka:

(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)

Kuej Chaj-čchao je v občanském životě vysokoškolským učitelem a je tak historicky prvním Číňanem, který vzlétl do vesmíru a přitom nebyl vojákem Čínské lidové osvobozenecké armády. [2]

Velitel Ťing se tímto svým letem stal prvním čínským kosmonautem, který se do vesmíru podíval celkem čtyřikrát.

Šen-čou a Čchang-čeng 2F

Související informace naleznete také v článcích Šen-čou a Dlouhý pochod 2F.

Kosmickou loď Šen-čou vyvíjela v několika etapách od 80. let 20. století, ale hlavním impulsem se v roce 1995 stalo zakoupení ruské technologie pro pilotované kosmické lety. Po něm Čína vytvořila několik prototypů, v letech 1999 až 2002 vypustila čtyři testovací lodě a od roku 2003 sbírá zkušenosti s lety s posádkou. Od roku 2021 lodě Šen-čou dopravují čínské kosmonauty na Vesmírnou stanici Tchien-kung.

Loď o celkové délce 8,86 metru a maximálním průměru 2,8 metru dosahuje vzletové hmotnosti 7 790 kg. Skládá se ze tří částí: válcového hermetizovaného orbitálního modulu s vnitřním objemem 8 m3, hermetizovaného návratového modulu oble-kuželovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m3, a válcového nehermetizovaného pohonného modulu nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor a 24 trysek pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze.

S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru.[3].

Řadu nosných raket Čchang-čeng (Dlouhý pochod) doprovází čínský kosmický program už od jeho prvního kosmického letu v roce 1970, vyvinuto přitom byl pro různé účely přes 20 verzí. Jednou z nich je i varianta 2F, která slouží k vynášení kosmických lodí Šen-čou na nízkou oběžnou dráhu kolem Země a v podvariantě 2F/G vynesla také dvě testovací vesmírné laboratoře Tchien-kung 1 a 2.[4] Dvoustupňová raketa se čtyřmi přídavnými motory ve spodní části prvního stupně dosahuje výšky 62 m, nejvyšší průměr je 3,35 m bez přídavných motorů a 7,85 m s nimi. Startovní hmotnost je 464 tun.

Průběh letu

Start z kosmodromu Ťiou-čchüan byl naplánován 30. května 2023 v 01:31 UTC.[5] Loď se v souladu s plánem od rampy odlepila v 01:31:13 UTC[6] a vydala se k Vesmírné stanici Tchien-kung, k níž se téhož dne v 08:29 UTC[7] připojila přes spodní port jádrového modulu Tchien-che. Přilétající trojice se tak mohla o dvě hodiny později[8] setkat s dosavadní posádkou stanice, kterou na ni koncem listopadu 2022 dopravila loď Šen-čou 15. Společně s 11 astronauty a kosmonauty, kteří v tu chvíli pobývali na ISS (nebo se chystali z ní téhož dne odletět), tak bylo poprvé v historii na oběžné dráze současně celkem 17 osob. Tím byl překonán dosud platný rekordní počet 14 osob.

Když tři kosmonauti ze Šen-čou 15 se svou lodí počátkem června 2023 z TSS odletěli, budou Ťing, Ču a Kuej pokračovat v zabydlování nových laboratorních modulů Wen-tchien a Meng-tchien připojených v roce 2022 k jádrovému modulu Tchien-che a ve vědeckém programu. Jejich návrat na Zemi se původně předpokládal v prosinci 2023, po příletu následující, již 6. dlouhodobé posádky v lodi Šen-čou 17. Ta však nakonec poněkud překvapivě přiletěla již o měsíc dříve, 26. října 2023, a CNSA oznámil, že Šen-čou 16 také přistane dříve.[9] Stalo se tak 00:11:31. října 2023 v 00:11:32 UTC[10][11] v přistávací oblasti Dongfeng v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, poté, co se loď ve 12:37 UTC předchozího dne odpojila od stanice.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ China unveils Shenzhou-16 crew for space station mission-Xinhua. english.news.cn [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ China launches Shenzhou-16 with first civilian to space station. Space Daily [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ China 'N Asia Spaceflight na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Last Launch for Long March 2F/G. spacedaily.com [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://twitter.com/OrbitalFocus/status/1658794312195362819. Twitter [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1663364869272514561. Twitter [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Shenzhou-16 docking. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ Shenzhou-16 hatch opening. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. ↑ China launches Shenzhou 17 crew to Tiangong space station [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-10-26. (anglicky) 
  10. ↑ 神舟十六号载人飞船返回舱成功着陆 空间站应用与发展阶段首次载人飞行任务取得圆满成功_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ China 'N Asia Spaceflight na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ 神舟十六号载人飞船顺利撤离空间站组合体_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce