Šen-cung (Sung)
| Šen-cung | |
|---|---|
| císař říše Sung | |
 Vyobrazený Šen-cung | |
| Doba vlády | 25. ledna 1067 – 1. dubna 1085 |
| Éra vlády | Si-ning (熙寧, 1068–1077) Jüan-feng (元豐, 1078–1085) |
| Úplné jméno | Čao Čung-čen (趙仲鍼) Čao Sü (趙頊, od 1063) |
| Chrámové jméno | Šen-cung (神宗) |
| Posmrtné jméno | Tchi-jüan sien-tao fa-ku li-sien ti-te wang-kung jing-wen lie-wu čchin-žen šeng-siao chuang-ti (體元顯道法古立憲帝德王功英文烈武欽仁聖孝皇帝)[pozn. 1] |
| Narození | 25. května 1048 Kchaj-feng |
| Úmrtí | 1. dubna 1085 Kchaj-feng |
| Předchůdce | Jing-cung |
| Nástupce | Če-cung |
| Manželka | císařovna Siang |
| Potomci | Čao Jung (císař Če-cung); Čao Pi, kníže Žung-mu z Wu; Čao Ťi (císař Chuej-cung); Čao Jü, kníže z Jen; Čao S’, kníže Žung-sien z Čchu; Čao S’, kníže z Jüe; osm synů zemřelých v dětství a deset dcer |
| Rod | Čao |
| Dynastie | Sung |
| Otec | Jing-cung |
| Matka | císařovna Kao |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šen-cung (čínsky pchin-jinem Shénzōng, znaky 神宗; 25. května 1048 – 1. dubna 1085), vlastním jménem Čao Čung-čen (čínsky pchin-jinem Zhào Zhòngzhēn, znaky zjednodušené 赵仲鍼, tradiční 趙仲鍼), od roku 1063 Čao Sü (čínsky pchin-jinem Zhào Shǔ, znaky zjednodušené 赵顼, tradiční 趙頊) z dynastie Sung v letech 1067–1085 vládl čínské říši Sung. Byl nástupcem císaře Jing-cunga.
Vláda
Šen-cung podpořil „Novou politiku“ prosazovanou skupinou reformátorů v čele s Wang An-š'em jmenovaným do čela vlády. Wang se snažil zlepšit situaci rolníků a nezaměstnaných, kvůli čemuž je občas považován za předchůdce moderního sociálního státu.
Císař se také snažil oslabit stát Západní Sia a přikázal sungské armádě zaútočit v Kan-su. Číňané byli zprvu úspěšní, ale během bitvy o město Jung-le roku 1082 byli poraženi. Stát Západní Sia poté zesílil a zůstal i během následujících desetiletí trnem v oku sungské říše.
Za vlády Šen-cunga S'-ma Kuang, ministr studující historii předešlých tisíciletí, napsal velmi vlivnou historickou práci Úplné zrcadlo k ilustraci vlády (資治通鑒, C'-č' tchung-ťien) popisující čínskou historii od roku 403 př. n. l. do nástupu Sungů. Jinou významnou literární událostí Šen-cungovy vlády bylo vydání kompilace Sedmi vojenských klasiků (údajné diskuze mezi tchangským císařem Tchaj-cungem a jeho generálem Li Wej-kungem).[1]
Šen-cung zemřel roku 1085 v šestatřiceti letech, jeho chrámové jméno Šen-cung (神宗) znamená „Božský předek“. Na císařský trůn po něm nastoupil jeho syn Če-cung.
Rodina
Hodnost císařovny držela první manželka Šen-cunga příjmením Siang (向, 1047–1102), posmrtným jménem císařovna Čchin-šeng sien-su (欽聖獻肅皇后), později získaly status císařovny ještě matky císařů Če-cunga a Chuej-cunga. Celkem měl Šen-cung čtrnáct manželek, které mu daly čtrnáct synů, osm z nich však zemřelo v dětství:
- Čao I (趙佾, 1069–1069), kníže z Čcheng (成王), zemřel dvanáct dní po narození;
- Čao Ťin (赵僅, 1071–1071), kníže z Chuej (惠王), zemřel dva dny po narození;
- Čao Ťün (赵俊, 1073–1077), kníže z Tchang (唐王);
- Čao Šen (赵伸, 1074–1074), kníže z Pao (褒王), zemřel následující den po narození;
- Čao Sien (赵僩, 1074–1076), kníže z Ťi (冀王);
- Čao Jung (1076–1100), od roku 1085 císař Če-cung;
- Čao Ťie (豫价, 1077–1078), kníže z Jü (伸王);
- Čao Tchi (赵倜, 1078–1081), kníže z Sü (徐王);
- Čao Pi (赵佖, 1082–1106), kníže Žung-mu z Wu (吳荣穆王);
- Čao Wej (赵伟, 1082–1082), kníže z I (儀王);
- Čao Ťi (1082–1135), od roku 1100 císař Chuej-cung;
- Čao Jü (赵俁, 1083–1127), kníže z Jen (燕王);
- Čao S’ (赵似, 1083–1106), kníže Žung-sien z Čchu (楚荣宪王);
- Čao S’ (赵偲, 1085–1129), kníže z Jüe (越王).
Císaři se též narodilo deset dcer.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Konečná verze jména z roku 1113.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emperor Shenzong of Song na anglické Wikipedii a 宋神宗 na čínské Wikipedii.
Literatura
- TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šen-cung na Wikimedia Commons - THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) event history. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Contemporary painting of Emperor Shenzong of Song.
Hanging scroll, color on silk. Size 176.4 x 114.4 cm (height x width). Painting is located in the National Palace Museum, Taipei.
(See: Page 101 of 故宮圖像選萃 (Gu gong tu xiang xuan cui) Masterpieces of Chinese Portrait Painting in the National Palace Museum. Taipei: National Palace Museum. 1971.)