Šen Kua
| Šen Kua | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 1031 Chang-čou |
| Úmrtí | 1095 (ve věku 63–64 let) Čen-ťiang |
| Povolání | fyzik, kartograf, matematik, astronom, básník, stavební inženýr, diplomat, inženýr, antropolog a geolog |
| Témata | matematika, astronomie, meteorologie, geologie, zoologie, botanika, farmakologie, agronomie, etnografie a kartografie |
| Rodiče | Shen Zhou[1] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šen Kua (čínsky pchin-jinem Shěn Guā, znaky 沈括; 1031, Chang-čou – 1095, Čen-ťiang), zdvořilostní jméno Cchun-čung (čínsky pchin-jinem Cúnzhōng, znaky 存中), byl všestranný čínský vědec a státník sungského období.
Bádání
Věnoval se velkému množství oborů, byl matematik, astronom, meteorolog, geolog, zoolog, botanik, farmakolog, agronom, archeolog, etnograf, kartograf, encyclopedista, generál, diplomat, hydraulický inženýr, vynálezce, básník i hudebník.
Během úřední kariéry prošel řadou funkcí v regionech i ústřední vládě, včetně vládního inspektora, vedoucího astronomického úřadu, kancléře akademie Chan-lin, ředitele finančního vládního výboru. Politicky patřil k frakci reformistů, které vedl Wang An-š’. Filozoficky vycházel z taoismu a konfucianismu.
V práci Meng-si pi-tchan (夢溪筆談, Eseje víru snů) z roku 1088 popsal jako první na světě princip magnetické jehly kompasu a naznačil, že by mohla být využita pro navigaci (v Evropě popsána až v roce 1187 Alexanderem Neckamem). Při promýšlení kompasu definoval též rozdíl mezi magnetickým a skutečným severním pólem (zhruba 400 let před evropskou vědou). V astronomii plánoval s kolegou Wej Pchuem rozsáhlé pětileté měření dráhy Měsíce a planet, v tom mu však zabránily intriky politických protivníků u dvora. Zdokonalil nicméně astroláb, gnómon (potažmo sluneční hodiny), dalekohled či nový druh vodních hodin. Přišel s revolučními teoriemi geomorfologickými či klimatologickými (jako první spekuloval o postupné změně klimatu na základě studia zkamenělých bambusů). Jako první Číňan popsal princip camery obscury, aniž by znal práce Alhazenovy. Písemně zaznamenal objev knihtisku Číňanem Pi Šengem, takže historikové mohli díky jeho záznamu později potvrdit, že Číňané tiskli z pohyblivých liter několik století před Gutenbergem. Věnoval se též v kartografii, při inspekci hranic vytvořil plastickou mapu Číny. Pravděpodobně popsal i navigační nástroj známý jako Jákobova hůl (na Západě popsaný roku 1321 židovským matematikem Levi ben Geršomem).
Velká část jeho prací se nedochovala, o jeho vědeckém přínosu lze tedy jen spekulovat. Na jeho průkopnictví, které často předběhlo západní vědu, upozornil ve 20. století především sinolog Joseph Needham. Šen Kuo se věnoval ovšem i tématům jako je věštění či popisům záhadných létajících objektů, díky čemuž se stal zajímavým pro moderní ufology.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ One of China's Earliest Recorded UFO Sightings, Shen Kuo. www.educatinghumanity.com [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Dong, Paul. (2000). China's Major Mysteries: Paranormal Phenomena and the Unexplained in the People's Republic. San Francisco: China Books and Periodicals, Inc. ISBN 0-8351-2676-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šen Kua na Wikimedia Commons - Heslo v encyklopedii Britannica
- Portrét na stránkách China Culture.org
- Knihy Šen Kua ke stažení na stránkách Projektu Gutenberg
Média použitá na této stránce
雁荡山摩崖拓本沈括签名
Autor: Hans A. Rosbach, Licence: CC BY-SA 3.0
Exhibition description: Shen Kuo (1031-1095 AD)
A prominent scientist and astrononmer of the Song Dynasty. Shen Kuo was the head official of the Bureau of Astronomy in the Song court, where he improved the design of several local astronomical instruments, including the amillary aphere, the gnomon and the clepsydra clock. He also formulated a solar calendar named the Twelve Solar Terms Calendar, which was used in agriculture. His work are summed up in his Dream Pool Essays, one of the greatest books of that time.