Šepseskaf

Šepseskaf
Šepseschau Šepseskaf[1]
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu
Doba vlády2441–2436 př. n. l..[2]

[3] 5 let (Beckerath)

7 let (Manehto)[4]
Trůnní jméno

Šepseskaf
Horovo jméno

Jméno obou paní
Sepses
ManželkaBunefer

B(w)-nfr[5]
Potomcidcera Khamaat[6],syn Djedefptah[7] nevlastní bratr faraona 5. dynastie Veserkafa[8]
OtecMenkaure[9] (snad)[1][10]
Matka(vedlejší Menkaureova manželka)[1][10]
Narození26. století př. n. l.
Úmrtí2499 př. n. l.
Hrobkajižní Sakkára,[1][11] blízko Snofruových pyramid v Dahšúru (jih od Sakáry)[10]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šepseskaf byl egyptský faraon. Vládl v letech 2441–2436 př. n. l.[2][3] Byl posledním panovníkem 4. dynastie.[9] Manehto však o něm nemá ani zmínku a jeho jméno je z královských seznamů jen na Ebozevské desce, seznamu z období kolem roku 1300 př. n. l.[12] Jeho Horovo jméno znělo Šepses-chet, Manehto jej nazývá Sebercheres. Šepseskafovým otcem byl faraon Menkaure[9] (Mykerinos), stavebník nejmenší pyramidy v Gíze.

Vláda

Období relativně krátké pětileté Šepseskafovy vlády bylo poznamenáno řadou rozbrojů mezi několika náboženskými skupinami kněží a také vládci nomů usilujících o autonomii. Příčinou zřejmě bylo vyčerpání země předchozí výstavbou monstrózních pyramid. S manželkou Chentakus I.[8] měl syna Veserkafa, pozdějšího faraona a zakladatele 5. dynastie.

Hrobka

Podrobnější informace naleznete v článku Faraonova mastaba.
Mastaba Šepseskafa podle Lepsiuse z roku 1842–1845.

Na rozdíl od svých předchůdců Šepseskaf zřídil svou hrobku pouze ve velké mastabě[9] na odlehlém místě[10] v jižní[10][11] Sakkáře. Její hieroglyfický zápis 𓀼𓋴𓋴𓂓𓆑𓏁𓉴 (Qbḥ Špss k3=f) se dá přeložit jako „vyčištěná pyramida“. Šepseskaf tím přerušil linii stavitelů velkých pyramid. Arabové pojmenovali jeho hrobku vzhledem k její podobě Mastabat faraún[1] (Faraonova lavice).[10] Skromnější rozměr Šepseskafovy hrobky ukazuje na pokles hospodářských možností panovníka při stavbě svého místa posledního odpočinku ke konci 4. dynastie.[10] Odklon od předtím běžné hrobky typu pyramidy je někdy vykládán jako odpor vůči nárůstu moci kněží slunečního kultu. Pyramida byla totiž s uctíváním boha(ů) slunce velmi úzce spjata.[13] Vnější vzhled mastaby naznačuje tvar sarkofágu se zaobleným zastřešením. Volba takové konstrukce byla vlastně zlomem oproti minulému budování monstrózních pyramid a předchozích skromněji pojatých hrobek. Podobně byla zvolena poloha pohřební komory v asymetrii vůči nadzemní zástavbě. Obdélníková mastaba s rozměry 99 m délky a 74 m šířky je orientována do severojižního směru.
První podrobnější prospekci mastaby z roku 1858 popsal Auguste Mariette, později také švýcarský archeolog Gustave Jéquier[p 1] v letech 1924–1925.[14] Okolí bylo obestavěno dvěma pravoúhlými kamennými stěnami z poměrně velkých bloků z bílého turského vápence uložených na podkladu z růžové žuly.[15].

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ *1868-†1946 narozen v Neuchâtel

Reference

  1. ↑ a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 460. 
  2. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  4. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  6. ↑ Khamaat Princess of Egypt [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Djedefptah [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 329. 
  10. ↑ a b c d e f g VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20. 
  11. ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202–203. 
  12. ↑ Starověký Egypt [online]. Natura, 1994, rev. 2005. Dostupné online. 
  13. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20–21. 
  14. ↑ Service des antiquités de l'Égypte [online]. Journal des Savants, 1934. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ Egyptian Pharaohs – Predynastic – Dynasty 0 [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Menkaure		Znak z doby nástupuEgyptský král
2441–2436 př. n. l.		Znak z doby konce vládyNástupce:
Thamfthis?/Veserkaf

Média použitá na této stránce

Abydos KL 04-06 n25.jpg
Autor: , Licence: CC BY 3.0
Cartouche 25, Abydos King List. Temple of Seti I, Abydos, Egypt
Egyptian illustration from the public domain, digitally enhanced by rawpixel-com 104.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Lepsius-Projekt tw 1-1-39.jpg
Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien nach den Zeichnungen der von Seiner Majestät dem Koenige von Preussen, Friedrich Wilhelm IV., nach diesen Ländern gesendeten, und in den Jahren 1842–1845 ausgeführten wissenschaftlichen Expedition auf Befehl Seiner Majestät
Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta