Šerák-Keprník

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled z Keprníku k Šeráku
Základní informace
Vyhlášení	31. prosince 1933
Vyhlásil	Ministerstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška	860–1423 m n. m.
Rozloha	794,30 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Jeseník, Šumperk
Umístění	Adolfovice, Horní Lipová, Ostružná, Nové Losiny
Souřadnice	50°10′25″ s. š., 17°6′45″ v. d.
Šerák-Keprník
Další informace
Kód	432
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šerák-Keprník je národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník v České republice, součást CHKO Jeseníky. Její součástí je tzv. Lichtenštejnský prales.

Lokalita

Táhlé horské hřbety s vrcholovými skalisky. Nadmořská výška 860-1423 m, rozloha NPR činí cca 794 ha. Rezervace se nachází jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích, mezi Obřími skalami a Trojmezím. Zahrnuje tři významné vrcholy: Šerák 1351 m, Vozka 1377 m a Keprník 1423 m.^[3]

Historie

Nejstarší rezervace na Moravě vyhlášená rodem Lichtenštejnů v roce 1904 na ploše pouhých 172 ha, v roce 1955 byla vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo území rezervace rozšířeno a od roku 1992 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Oproti původní výměře z roku 1955 bylo území rozšířeno zejména o východní svahy, oblast Obřích skal a část bývalé zóny klidu Černá stráň-Vozka.

Geologie a geomorfologie

Podklad je tvořen především rulami a svory. Na vrcholu Keprníku je vyvinuta rozsáhlá kryoplanační terasa s mrazovým srubem o rozměrech 40×30 metrů a výšce 4 metry, tvořeným svorem. Kolem mrazového srubu je řada thufurů o výšce až 80 cm a průměru mezi 50 a 100 cm. Tyto půdní kopečky vznikly mrazovým tříděním půdy za spolúčasti vegetace; jde o nejlépe vyvinuté thufury v Hrubém Jeseníku. Na jihovýchodním svahu vrcholu vznikly mrazovým zvětráváním netříděné pruhy o délce 40 m a šířce jednotlivých pásů mezi 60 a 80 cm.^[4][5]

Ochrana přírody

Předmětem ochrany jsou zejména skalní a půdní tvary – pozůstatky doby ledové, jako např. kryoplanační terasy, mrazové sruby a thufury. Vysokohorské louky, tzv. hole s chráněnou květenou: sítina trojklaná, šicha oboupohlavná, zvonek okrouhlolistý sudetský, kostřava nízká, řeřišnice rýtolistá a sasanka narcisokvětá. Na prameništích roste kriticky ohrožený hořec tečkovaný, oměj šalamounek nebo havez česnáčková. Na rašeliništích můžeme spatřit kyhanku sivolistou, různé druhy ostřice (především ostřice chudokvětá a ostřice bažinná) nebo klikvu bahenní. Pod holemi a rašeliništi najdeme rašelinné a podmáčené smrčiny pralesovitého charakteru, při horní hranici lesa byla uměle vysázena borovice kleč, která je ostatně v celých Jeseníkách nepůvodním druhem.

Fauna je představována zejména ptáky: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, kos horský, linduška lesní. Ze savců je typická myšivka horská a rejsek horský, z plazů ještěrka živorodá.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šerák-Keprník na Wikimedia Commons
• Naučná stezka ČHS – Keprník – Šerák